Muž s kinoaparátem

Zde je v několika komentářích zmíněno asi vše co činí tento film legendárním (střih, montáž atp.). O revolučnosti samozřejmě není pochyb, film totiž působí i po 90 letech velice svěže a čerstvě, což je zásluhou právě střihu. Co se mi ale obzvlášť líbílo je estetika a kompozice jednotlivých záběrů, jíž považuji za stejně geniální jako ostatní filmařské metody tohoto filmu. I když asi je to právě střih, který záběrům umožní vyniknout, což jen potvrzuje jeho význam. Rozhodně se jedná o velmi působivé a ryze umělecké dílo, které si zasluhuje být nedílnou součástí filmových dějin. Viděl jsem verzi s hudebním doprovodem Cinematic Orchestra a musím říci, že si film bez této složky ani neumím představit, protože tato hudba skvěle podtrhuje to jak je film nestárnoucí a nadčasový, i přesto, že se jedná o významný zásah do původního filmového záměru. (30.05.2011)

Zábery najbežnejších činností strednej spoločenskej triedy, od industriálnych "hrátok" (prác) cez rekreáciu až po sledovanie milostného vzťahu, zmenené pomocou invenčného strihu a kamery na nadmieru zaujímavé vizuálne sekvencie, poskladané do dychberúcej koláže, systematického chaosu mesta a života v ňom, skĺzavajúc až k hranici psychedelickosti (rýchly strih dynamických obrazov). Ukážka toho, aké zaujímavé a okúzľujúce môžu byť všednosti v šikovne artovom zachytení a následnom zobrazení, v tomto prípade zachytení a zobrazení práve prostredníctvom kamery.Už to tu zaznelo, zopakujem to aj ja - MANIFEST filmových techník a zručnosti, bez akejkoľvek verbálnej komunikácie postáv - s o to väčším priestorom pre rozmach fantastického hudobného sprievodu (Cinematic orchestra), experimentálneho/avantgardného odéru, ktorému sa nedá odolať - nesmierne podmanivá záležitosť. Podmanivá a čo je ešte dôležitejšie - výrazne NADČASOVÁ. (04.02.2013)

Tak vám teda nevim co si o tom myslet, Jediná věc která se mi na tom líbila byla stopáž, ba ne, to kecam. Bylo to totiž dlouhý a já se několikrát musel koukat, kolik mi ještě chybí do konce. Na druhou stranu, určitě tam bylo pár zajímavých hrátek s kamerou. Nicméně neumím je ocenit ani v současnosti, natož pak ve starém filmu. Chválit hudbu, která to jakž takž držela pohromadě je taky zcestný, když byla přidána až 70 let po natočení. A i když to možná přineslo revoluční techniky, tak mě to pouze utvrdilo v tom, že dokumenty mě prostě neberou. To jsem si na sebe zase s tou výzvou upletl bič. (22.11.2012)

Revoluční snímek, o kterém se v podstatě nedá pro jeho těžký experimentální charakter říci, zda je "špatný", "výborný" nebo "ucházející". Obrazové leporelo bez scénáře a příběhu nenudí, což je velká výhra, a co víc, nemálo filmových nadšenců po zhlédnutí právě tohoto díla dostane neukojitelnou chuť chopit se fotoaparátu a vyrazit do společenské džungle hledat ten pravý, výstižný a nádherný záběr... Čekal jsem popravdě výraznější zářez do praxe sovětské montážní školy, které dál vévodí soudruh Ejzenštejn, ale i Muž s kinoaparátem je bezesporu pozoruhodným příspěvkem oné neopakovatelné filmové éry.... (09.12.2015)

Asi rok byl mým zcela bezkonkurenčně nejoblíbenějším albem soundtrack Cinematic Orchestra. Znal jsem zpaměti každou vteřinu, každý tón. A zoufale jsem sháněl kopii filmu. Pak jsem ji získal, pelášil do pokoje, zatáhnul závěsy, řekl všem, aby mě hodinu a půl nerušili ani kdyby hořel barák. A pak jsem zmáčkl play ... Co říci - byl jsem v naprostém šoku! Tohle výsostně experimentální dílo je již skoro sto let staré a přesto je více svěží a neotřelé, než většina současné "experimentální" produkce. Oděssa, kterou jsem viděl na plátně, je mi bližší, než kdybych o ní nastudoval všechny dobové materiály, vše dýchá, tepe a pulzuje a já chrochtal blahem jako v poslední době málokdy. Ryzí radost ze života, ryzí krása filmu. (30.03.2006)