Kino

Kino premiéry

V kinech od 25.10.2018

V kinech od 24.10.2018

V kinech od 18.10.2018

V kinech od 13.10.2018

V kinech od 11.10.2018

V kinech od 4.10.2018

Komentáře k zobrazeným filmům

  • 3DD!3 -
    Když draka bolí hlava (2018)
    odpad! 21.4.2019

    Zlo. Tohle děti nesmí nikdy vidět. Slovenský Kája dohání k slzám (v negativním slova smyslu). Strašné postsynchrony, hnusná hudba a skřet na zabití. Drak který proklel Československo je poslední kapka. Víc vidět nechci.

  • Tom_Lachtan -
    Toman (2018)
    **** 5.4.2019

    Dvě a čtvrt hodiny dějepisu o docela zajímavé postavě československých (a Izraelských) dějin a upřímně, o mnoho více, než o filmový dějepis se tu nejedná, ale to není z principu špatně, je to totiž výborně natočené a od herců po kostymérnu je to výborná práce. Děj je bohužel na několika místech zbytečně natahovaný a některé zvraty by si zasloužili mnohem víc osudové atmosféry (absolutně v téhle oblasti selhává hudba, mimochodem). Osobně mě ale hrozně štvala neskutečně klišovitě napsaná postava sekretářky, která je omezená jen na to, aby se na lusknutí prstů stala rozhoďnožkou, případně se decentně culila na rozvážné soudruhy, než tohle, raději takové chodící klišé příště jako charakter vyškrtnout úplně.

  • tron -
    Tísňové volání (2018)
    **** 10.2.2019

    Chytľavo jednoduchá zápletka. Niečo ako Tiesňová linka s Halle Berry, ale ešte komornejšie, neakčnejšie a jednoduchšie, nakoľko sa pohybujeme celý čas len v dvoch miestnostiach (a na konci asi po dobu 20. sekúnd v chodbe). Napriek tomu napínavé, disponuje to minimálne jedným solídnym twistom, hlavný hrdina je napriek zjavne temnej minulosti fajn a proste to celé odsýpa a funguje. Trocha mi nesedeli len dve veci: pomerne laxný prístup polície k prípadu a to, že jej nechal mobil. Druhý raz si to už nepozriem, ale 60% a menej by bolo nefér.

  • tron -
    Johnny English znovu zasahuje (2018)
    ** 6.1.2019

    Aj v najlepších momentoch (krycie mená, spanie pred šéfom) to nie je moc vtipné. Skôr detské, trošku detinské, značne zastarané a miestami jemne trápne. Usmievate sa, ale takým tým štýlom, ako keď ste v spoločnosti niekoho, nemáte vypité a on začne rozprávať 25 rokov starý vtip. Rowan Atkinson má 64 rokov a scény ako „tanec“ alebo „virtuálna realita“ sú presne na ten spôsob.

  • EvilPhoEniX -
    Dogman (2018)
    **** 4.1.2019

    Matteo Garrone, který natočil skvělou morbidně hororovou antologii Pohádku Pohádek přichází nyní s hutným syrovým Dramatem, z jehož autenticity a bezvýchodnosti Vám nebude příjemně. Hlavní hrdina Marcello Fonte ( perfektní herecký výkon) je typický dobrák od kosti, který miluje své psy a svou jedinou milovanou dceru, ovšem život mu terorizuje místní " Hulkie Beast" bývalý boxer závislý na kokainu, který šikanuje a terorizuje každého v okolí a každý ve městě mu přeje jen to nejhorší ( dokonce i sám divák) fakt človek jako vzteklý pes hodný utracení. Celý film se odehrává v pochmurném přímořském městečku špinavé Itálie a díky dvěma hlavním představitelům je film velmi záživný a vtahující. Finále je drsnější než jsem čekal a s hlavním hrdinou divák empatizuje maximálně, ikdyž některá rozhodnutí byla velmi nepromyšlená. Solidní Indie záležitos, která je smutná i mrazivá..80%

  • Radek99 -
    První člověk (2018)
    **** 20.12.2018

    Rodinné (respektive rodičovské) drama zkombinované s diváckým simulátorem kosmického cestování. Trochu nesourodé žánry, ale funguje to. Jako koření v závěru vizualita a mírná spiritualita à la Gravitace.

  • MrHlad -
    Králové zlodějů (2018)
    ** 30.10.2018

    Průměrný zlodějský film, jemuž se nedaří vybalancovat humor s napětím a občas nutí herecké legendy dělat věci na pokraji trapnosti. Jako film o loupeži nejsou Králové zlodějů příliš nápadití ani napínaví, jako komedie zase ne moc vtipní. Až na pár režijních nápadů a přirozené charisma hereckých legend se tu jen těžko hledá něco, co by film povýšilo nad průměr.

  • castor -
    Halloween (2018)
    **** 19.10.2018

    40 let, působivá hudba i Jamie Lee Curtis zpět na scéně a někde vzadu je i John Carpenter solidně cítit. Právě on to celé odstartoval, po něm přišly vesměs zoufalé pokusy, nicméně některé bavily, třeba jako ten na dvacetileté výročí, kterak tehdy Laurie Strode sekyrou razantně ukončila život svého neposlušného brášky. Nyní ovšem navazujeme přímo na originál, blíží se další tradiční vyhánění bubáků a vyrážení dětí v maskách na koledu, a Michael u tohohle mejdanu nehodlá chybět. Uvadající série prostě chce chytat další a další dech. Z někdejší hrdinky je babička a tvůrci jí dopřáli důstojné zadostiučinění. Hrůza ji sice provází celý život, neustále je na hraně paranoi a na návrat chodícího zla bez emocí neúnavně vyčkává. Při převozu z detenčního ústavu Michael Myers skutečně utíká. A začíná řádit. Expozice je dlouhá, režijně nijak zajímavě uchopená. Pak to ale přijde. Samozřejmě nesmíme přemýšlet nad tím, že 40 let v izolaci by s ním udělalo své (sic mu stačí výhradně kuchyňský nůž, ale na moderní technologie přeci jen naráží), nemůžeme úplně vážně řešit hrdinčin dům prošpikovaný pastmi, nekritizujme ani lehce nesmyslné jednání řady postav, neměli bychom ani moc vytýkat, že chybí sofistikovanější průběh nebo prostě cokoliv navíc. Prostě bychom si to celé měli užít. A já si to užil. PS: Až tedy na ty smrady (snad celá třída puberťáků) v kině, kteří rozhodně neviděli originál, žánru nerozumí, o Carpenteru si myslí, že je youtuber, a jediné, co zvládli, byly pytlíky chipsů a dementní poznámky.

  • JFL -
    Tvář (2018)
    *** 4.10.2018

    V rámci Polska a tamních tendencí na přepisování historie a snah o uzákonění jediného správného pohledu na domnělou polskou idylu představuje "Tvář" zajisté ambiciózní, odvážný a potřebný projekt. Na druhou stranu si ale přiznejme, že stranou stylových fines to nepřináší zrovna nic objevně obrazoboreckého či podvratného. "Tvář" navzdory řadě podnětných prvků neobsahuje nic co by vyloženě ťalo do jádra společnosti, spíš je to takové zasmušilejší a metalem proložené "Slunce, seno, jahody". Nespočívá ono nadšené přijetí kritikou náhodou v tom, že v dnešní době už člověk ve festivalovém mainstreamu je spíš zvyklý vídat emancipační příběhy, kde hrdinové vzkvétají navzdory svému okolí, než prostě filmy, které by ukazovaly obyčejné lidi jako burany a křupany?

  • Matty -
    Zloději (2018)
    ***** 21.9.2018

    Koreeda dál rozvádí téma alternativních rodinných modelů, u nichž nezáleží na pokrevní příbuznosti, ale na tom, co dotyční sdílejí (opět se zde hodně pracuje s chuťovou pamětí), zda se spolu cítí pohodlně a bezpečně. Film zároveň ukazuje a nijak neomlouvá pochybné základy některých mezilidských vazeb. Členy „rodiny“ nepojí jenom láska, ale také finanční závislost nebo pozvolně, promyšleným dávkováním informací odkrývané temné tajemství (přítomna je tak i pseudodetektivní linie, držící nás až do konce v napětí). Na otázku, kdo by měl na konci filmu ideálně zůstat s kým, neexistuje jednoduchá odpověď, hlava říká něco jiného než srdce. Nahrazení expozice postupným rozkrýváním minulosti hrdinů a upevňováním pout, která je spojují, přispívá k proměnlivosti vztahů a nutí nás neustále přehodnocovat názor na jednotlivé postavy, mezi něž Koreeda „demokraticky“ dělí pozornost. Dostává se nám tak zároveň nesmlouvavého sociologického řezu dnešní japonskou společností od teenagerek, které buď raději odcházejí do ciziny, nebo dostávají peníze za to, že „houpou prsama“ (a nabízejí společnost citově deprivovaným mladým mužům), přes (těžce) pracující třídu, která nemá nic jisté, k seniorům zabíjejícím čas u výherních automatů. Temné, ale ne úplně beznadějné, v mnohém komplexní, v jádru vlastně docela prosté drama se jako všechny Koreedovy filmy vyznačuje zvolna plynoucím vyprávěním (rozděleným do několika bloků oddělených zatmívačkami), členitou mizanscénou a úspornou, ale přesnou kamerou, která nedělá žádné zbytečné pohyby a své hledisko dle potřeb vyprávění uzpůsobuje jednotlivým postavám. Zloději s vámi nijak citově nemanipulují, ale přesto vás bez jakéhokoliv nátlaku dokážou dostat do bodu, kdy stačí, aby jedna postava pronesla jedno slovo, a rozbrečíte se. Jde tak o další doklad Koreedova neokázalého mistrovství. Možná formálně méně inspirativní než Třetí vražda, divácky vstřícnější než Nobody Knows a ne tak křehký jako Still Walking, ale pořád je to jeden z nejlépe zrežírovaných filmů, které jsem letos viděl. Zatím dvakrát, ale určitě se k němu budu vracet. 90%

  • Mahalik -
    Rocky Horror Picture Show (1975)
    **** 4.7.2007

    Jsou filmy, které jsou normální, pak je skupinka" těch ujetejch" a nakonec je Rocky Horror Picture Show. Tenhle filmovej šlágr se prostě nedá nikam zařadit ! Když jsem si Horror pouštěl, nevěděl jsem co mám od něj očekávat. Je to parodie? Muzikál? Komedie? No, abych řekl pravdu ani teď nejsem dvakrát chytřejší. Co ale vím na sto procent, že Tim Curry je největší úchyl na světě a jeho role Franka-A-Furtera je největší hardcore. Songy jsou neskutečně chytlavý a Susan Sarandon, která se celej film promenáduje v podprdě je božská. Pokud si myslíte, že tenhle film je určenej jenom pro ty co spí v podvazkách a nebo nosí spodní prádlo navrchu, jste pekelní blbci. Kdyby se u nás slavil Halloween už teď bych věděl co na sebe :D

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace