Kino

Komentáře k zobrazeným filmům

• Enšpígl -

  Léto s gentlemanem (2019)

  14.2.2019

  Jaromíra Hanzlíka mám hodně rád, takže na jeho scénaristický debut jsem byl zvědav a na jeho herecký výskyt na plátně jsem se těšil. No a dopadlo to půl na půl. Začnu tím horším ať to mám zkrku, protože mě to nikdy není příjemný. Byl to opravdu scénaristicky debut a některé věci neměli hlavu ani patu. Vůbec jsem nepochopil jaký vztah měl Hanzlík směrem k dělníkům, celá scéna s Etzlerem byla pro mě jedno velký WTF. Celý to od začátku bylo hrozně na náhodu, postavy mě přišly moc šablonovitý až nevěrohodný. Bylo tam nutný začlenit dceru Luci Vondráčkovou ? Měla jít pryč, nic to příběhu nedávalo a hlavně to ubíralo na atmosféře. Čímž se dostávám k tomu hezkýmu, film působí pozitivně a když jsou Anna a Artur spolu, rozumíš jim proč, chápeš je, přeješ jim, Krásný exteriéry steřdních čech dávaj filmu touhu pro výletě, po létě, po pivu, po tom cítit se šťastně což bych přál hlavně českým filmovým kritikům. Já to nechám za tři hvězdy, můj tip, že střední a starší gerenace tento film ocení ještě lépe než já a u kritiků je to jasný předem.

• J*A*S*M -

  Alita: Bojový Anděl (2019)

  8.2.2019

  Je to takové načančané nic, na které se pěkně kouká. Vizuální stránka nepřekvapivě výtečná, Rodriguezova režie překvapivě solidní a soustředěná, hlavní robotická / počítačová hrdinka velmi sympatická. Kolem a kolem bych s tím neměl problém, kdybych si někdy v polovině stopáže neuvědomil, že snímek k ústřednímu střetu nejenže vůbec nesměřuje, ale že se mu zcela ladně vyhýbá. Pokračování zkrátka příště.

• castor -

  Colette: Příběh vášně (2018)

  5.2.2019

  Nemá to spád, nemá to zápletku, je to příliš sentimentální a ženské, vytýká literát Henry své mladší manželce, když započala práci nad pozdější sérií románů. Není to tak dlouho, kdy se dusila Glenn Close v úspěších svého muže-spisovatele, přitom vše bylo krapet jinak. Otřeli jsme se tehdy o literární společnost, která znevažuje ženské autorky, i o tvrzení, že za každým velkým mužem stojí velká žena. Colette psala v ich formě, sentimentálně, pod pseudonymem Willy. A pochopitelně pro svého manžela, sobeckého nevěrníka, pro kterého flirtování s jinými nic neznamenalo („Je to pro ukrácení času a zahnání nudy!“). Později začala psát sama za sebe, věnovala se i herectví a tanci, udržovala poměr s ženami. Filmové zpracování života známé francouzské spisovatelky má podtitul Příběh vášně, ovšem právě vášeň jsem z plátna absolutně necítil. A necítil jsem toho mnohem víc. A vlastně souhlasím s první větou komentáře –ačkoliv shrnuje prvotinu pozdější významné autorky: nemá to spád. Životopisný film nikdy nezestárne. Jenže většinou je to tradičně pojatá biografie s výjimečným hercem v hlavní roli. Nic víc, nic míň. To už je jakousi pravidelnou ingrediencí každoročního filmového kalendáře. Keira Knightley hraje tradičně slušně, stejně jako zbytek ansámblu, ale celkově toho ve mně moc nezůstalo. Dietní 3 hvězdy.

• Matty -

  Kafarnaum (2018)

  4.2.2019

  Je mi z toho filmu smutno. Ne kvůli jeho obsahu, který jde do takové krajnosti, že pozbývá přesvědčivosti, ale kvůli tomu, nač Nadine Labaki mrhá svým talentem. Předkládá úmorné dvě hodiny záběrů smutných (často plačících) tváří citově i jinak strádajících postav (často dětí). Jde v zásadě jen o vršení důkazních materiálů, osvětlujících, proč se dvanáctiletý Zain rozhodl zažalovat rodiče za to, že jej počali. Doufám, že nešlo o záměr, ale film pohybující se celou dobu na hraně poverty/misery porn (ve scénách podkreslených sentimentální hudbou tu hranu překračuje) vyznívá tak, že chudí lidé, jejichž motivace nejsou nijak objasněny, by si děti vůbec neměli pořizovat. Systém, reprezentovaný ve filmu justicí a policií, totiž podle všeho funguje, a spoluvina vyšší třídy není vůbec zohledněna. Závěrečná „mrtvolka“ má sice zřejmě odkazovat k Nikdo mne nemá rád, ale Truffaut dospívání v nelehkých podmínkách nezbavil veškeré radosti a nenatočil film tak strašlivě didaktický a jednostrunný, v podstatě nikam se nevyvíjející, jenom nás ubíjející bídou, osamělostí a utrpením a dalšími a dalšími nešťastnými zvraty osudu. 40%

• Enšpígl -

  Láska mezi regály (2018)

  23.10.2018

  Nádherný, intimně originální příběh, která staví na jedinečnosti postav i prostředí ve kterým se příběh odehrává. Počáteční komediální scény s ještěrkama mě připoměli éru němých grotesek, tulák Charlie by si tady pošmák. Ovšem bylo by velkou chybu dávat filmu žánrovou škatulku, život jí taky nemá a tenhle svět ve světě měl v sobě, radost, bolest, osamění, lidskost, přátelství, tajemství a hlavně cit. Herci svým civilním, přirozeným hereckým projevem dali všem postavám velmi sympatickou existenci mezi regály.

• POMO -

  „Je mi jedno, že se zapíšeme … (2018)

  5.7.2018

  Co je úplně nejvíc poslední věc, kterou chci vidět na filmovém plátně, a to i na MFF Karlovy Vary a dobrovolném výběru zrovna rumunského filmu? TOHLE. Samozvaně kreativní intouše v dlouhých záběrech přes dvě hodiny rozebírat morálnost a etiku historie své země a filozofovat nad důležitostí jejího rozpitvávání pro nové generace či připomínání generacím starším. Diváci, kterým by to mělo být "výchovně" nejvíce adresováno, na to naopak v této formě nikdy koukat nebudou. Jednu hvězdu dávám za formu - ty dlouhé záběry s doplňujícími prvky v pozadí vyžadovaly nějaký režijní planning. Jinak čirá otravnost.