foto

Enrico Montesano

  • nar. 7.6.1945 (73 let)
    Řím, Itálie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Enrico Montesano je italský herec, režísér, scénárista, producent i hudebník, který se narodil v Římě 7. června 1945, tedy již do osvobozené Itálie.
Enrico pochází z umělecké rodiny. Již jeho pradědeček Michele se svým bratrem Achillem, založili v Římě operetní společnost „Compagnia di operette“. Enricův dědeček, byl zase známý dirigent a křestní jméno dostal Enrico právě po něm. Rovněž babička Enrica, Castagnetta, se provadala do rodiny Barbetti, kteří také měli operetní společnost.
Svůj umělecký debut zažil Enrico v roce 1966, když s humoristou Vittorio Metzem vystupoval jako imitátor v „Piccolo Teatro“ v komedii HUMOR NERO. Imitoval herce jako, Aldo Fabrizi, Totò, či Fred Buongusto. V divadelní sezóně 67/68, pak začal ve spolupráci s dvojicí Leo Mancini a Maurizio Costanzo, svou kariéru v Puff kabaretu v Trastevere. V dráze divadelní pak úspěšně pokračoval v „Bagaglinu”, kde byl pravidelným hostem s Gabriellou Ferri v show TIETTE LA CICA. Profesionálně se Enrico zlepšoval rok od roku a vybudoval si své přední místo v italském showbyznysu, zejména díky roli Rugantina ve stejnojmenné hře. V této hře vystupoval s Alidou Chelli a Aldem Fabrizim úspěšně v letech 1978 a 1979 v „Teatro Sistina“. Roli Rugantina převzal Enrico po Ninu Manfredim. V letech 1986 až 1989, pak skončil velkým divadelním úspěchem komediální muzikál SE IL TEMPO FOSSE UN GAMBERO, kde hrál Enrico hlavní roli Maxe a představení byla vždy vyprodána. Kasovní rekordy pak přicházejí v sezóně 1999/2000, díky hře E MENO MALE CHE C’E’ MARIA a v sezónách 2001 až 2003 díky hře  MALGRADO TUTTO BEATI V.
Enricův hlas je možno také slyšet v rádiu, jako například v pořadech GRAN VARIETA, FELICE ALLEGRIA či nejnověji HO FATTO SPREAD (2012).
Televizních rolí a vystoupení má na svém kontě Enrico také velkou řádku. Připomenout se sluší alespoň rok 1977, kdy byl spoluautorem textů s Ferrucciem Fantonem a úspěšně nastartovali nový druh televizní zábavy. Pořad QUANTUNQUE IO se odprostil od klasického velkého orchestru a baletu a vsadil na krátké gagy, politickou satiru a jednoduché znaky. Za toto varieté uváděné na RAI 2, přišlo také ocenění TV Montreux. Tento nový druh zábavy pak převažoval v osmdesátých letech a dal vzniknout „Nové komedii“ (Nuovi comici).
Televizní role ztvárnil například v roce 1985 v seriálu SOGNI E BISOGNI (role Amedea Zampettiho), či role Giorgia Stefaniho v televizním filmu IL MONDO E MERAVIGLIOSO (2005). Na televizní obrazovce se Enrico uvedl také jako skvělý moderátor, který nejen uváděl, ale i zpíval. Jeho popularita se projevila zejména roku 1988, kdy on a Anna Oxa při uvádění pořadu FANTASTICO, dosáhli na rekord, který je dodnes nepřekonán. Součástí pořadu byla italská loterie a rekord prodaných losů, má hodnotu 38 000 000 kusů. Jako režisér se v televizní tvorbě objevil v letech 1995 a 1996 v seriálech, ve kterých zároveň hrál a je i autorem scénářů. Jednalo se o komedie PAZZA FAMIGLIA a PAZZA FAMIGLIA 2.
Jako zpěvák má Enrico za sebou asi jedenáct singlů a pět dlouhohrajích desek (vše z období let 1972 až 1988).
Konečně se dostáváme také k filmové kariéře Enrica, která je z uvedených oblastí nejbohatší. Enrico je představitelem zejména italské komedie a jeho spolupráce je spjata s režiséry jako Steno, Bruno Corbucci či Ponzi. Ciccio Ingrassi a Franco Franchi byli hned prvními partnery při filmovém debutu Enrica v komediálním muzikálu NEL SOLE (1967). V komediích se pohyboval Enrico od počátku filmové kariéry a tak stihl v roce 1967 ještě jednu komedii s Ingrassiou a Franchim, STASERA MI BUTTO (role Enrica). Poté přicházely již role jedna za druhou. Uveďme komedii IO NON PROTESTO, IO AMO (role Domenica) v roce 1967. I u nás vydané povídkové komedie TŘI TYGŘI PROTI TŘEM TYGRŮM (1977) a JÁ JSEM TYGR, TY JSI TYGR, ON JE TYGR (1978), kde hrál Enrico jako Oscar Bertoletti a Roberto Micozzi, po boku dalších dvou velkých komiků Renata Pozzetta a Paola Villaggia, jsou také velmi známé. Svůj komediální talent předvedl Enrico v Corbucciho BOCCACCIU (1972), v roce 1982 jako zdravotní sestřička Mario v komedii IL PARAMEDICO (SESTŘIČKA V KALHOTÁCH), roku 1988 hrál Bartolomea Moscu v komedii IL VOLPONE (LIŠÁK), kde se v jedné ze svých prvních rolí objevila italská kráska Sabrina Ferilli . Jako Tommaso De Angelis hrál Enrico v roce 2010 v komedii TUTTO L´AMORE DEL MONDO. Jednou z nejvýraznějších rolí byl určitě Caleb v komedii IL LADRONE, kde mu sekundovala jako Deborah, Edwige Fenech. Výtečně si vedl také jako Annibale Sareceni ve Stenově komedii MI FACCIA CAUSA roku 1984 a ve stejný rok, si s Carlo Verdonem „vystřihli“ v režii Verdoneho povedenou dvojici policistů ve snímku I DUE CARABINIERI.
Díky svému komediálnímu talentu a své píli, byl Enrico v roce 1984 nominován na Stříbrnou stuhu (cena italského národního svazu filmových novinářů) za hlavní roli Oscara, v komedii SOTTO…SOTTO…STRAPAZZATO DA ANOMALA PASSIONE. Stříbrnou stuhu, pak obdržel o dva roky později jako nejlepší začínající režisér, za snímek A ME MI PIACE (1985). V tomto filmu hrál i hlavní roli Artura Bonanniho. Významnou cenu italského filmu David di Donatello Awards, obdržel Enrico hned čtyřikrát. Dvakrát to byla cena „Special David“, poprvé roku 1977, podruhé v roce 1980 za herecké výkony v komediích IL LADRONE (1980), ARAGOSTA A COLAZIONE (1979) a QUA LA MANO (1980). Cenu „David“ získal v roce 1986 za režii snímku A ME MI PIACE a bylo to tedy již druhé ocenění této režie. V roce 1991 pak získal cenu „Alitalia Award“.  Mimo tyto ocenění obdržel Enrico v roce 2010 cenu „Capri Legend Award“. Tuto cenu získal ve stejný rok také Dario Argento.
Mimo umění je Enrico také aktivní v politice. Je zaměřen levicově a byl členem postkomunistické strany PDS (Partito Democratico della Sinistra).Za tuto stranu byl radním v Římě v letech 1993 až 1995 a poslanec Evropského parlamentu v letech 1994 až 1996. V roce 2009 nastoupil do liberálního hnutí (Movimento Libertario).
Enrico má s bývalou dlouholetou přítelkyní Marinou Spadaro syna Mattia. Další tři potomky Tommase, Olivera a Lavinii má s první manželkou Tamarou Moltrasio. Druhou ženou, kterou si vzal v roce 1992 a jsou spolu dosud, je Teresa Trisorio a mají spolu dva syny, Marca Valeria a Michela Enrica.
Za svůj největší umělecký úspěch považuje Enrico show BRAVO. Svoji budoucnost vidí Enrico momentálně jen v divadle a jeho snem je napsat román. Enrico je vášnivý fanoušek fotbalového klubu Lazio Řím.
V jednom z rozhovorů odpovídal Enrico na otázky svého postoje k sedmi smrtelným hříchům.
Pýcha:
Absolutně ne! Já nejsem vůbec hrdý.
Lakomství:
Lakomý také nejsem.
Závist:
Závidím příliš málo.
Hněv:
Někdy je hněv nezbytný.
Smilstvo:
Zdravý chtíč, to ano.
Nestřídmost:
Střední cesta.
Lenost:
V určitých dnech, v určitých časech, jsem lenivý. Až dojde lenivost vrcholu, pak moudrý muž odejde do důchodu.

Petr "Hennes" Hennebichler

Herecká filmografie

Filmy

2010 Tutto l'amore del mondo
2009 Ex
2008 Bastardi
2007 Lupo, Il
2005 Il mondo è meraviglioso (TV film)
2002 Febbre da cavallo - La mandrakata
1994 Anche i commercialisti hanno un'anima
1993 Caino e Caino
1991 Poldové v akci
1990 Prova d'innocenza, Una (TV film)
1988 Lišák
Milionová pojistka
1987 I picari
Noi uomini duri
1986 Obchodní domy
Tenente dei carabinieri, Il
1985 A me mi piace
1984 Due carabinieri, I
Mi faccia causa
Sotto... sotto... strapazzato da anomala passione
1983 Sing Sing
1982 Conte Tacchia, Il
Grand Hotel Excelsior
Più bello di così si muore
Quando la coppia scoppia
Sestřička v kalhotách
1981 Camera d'albergo
Culo e camicia
1980 Le Larron
Nenávidím blondýnky
Qua la mano
1979 Aragosta a colazione
Láska v první třídě
1978 Braghe del padrone, Le
Já jsem tygr, ty jsi tygr, on je tygr
1977 Chléb, máslo a marmeláda
Marito in collegio, Il
Melodrammore
Nerone
Stato interessante
Tři tygři proti třem tygrům
1976 40 gradi all'ombra del lenzuolo
Dostihová horečka
Italia s'è rotta, L'
Remo e Romolo - storia di due figli di una lupa
Spogliamoci così senza pudor
Tutti possono arricchire tranne i poveri
Tutto suo padre
1975 Amore vuol dir gelosia
1973 Signora è stata violentata, La
1972 Boccaccio
Causa di divorzio
Prode Anselmo e il suo scudiero, Il
Terrore con gli occhi storti, Il
1971 Furto è l'anima del commercio!?, Il
Io non spezzo... rompo
Io non vedo, tu non parli, lui non sente
1969 I Quattro del pater noster
Io non scappo... fuggo
1968 Donne... botte e bersaglieri
Oro del mondo, L'
Zum, zum, zum n° 1
1967 Io non protesto, io amo
Nel sole
Stasera mi butto

TV seriály

2008 Ti lascio una canzone (TV seriál)
1999 Ispettore Giusti, L' (TV seriál)
1995 Pazza famiglia (TV seriál)
1985 Sogni e bisogni (TV seriál)

Dokumentární

2016 La maschera e il sorriso

Režijní filmografie

Filmy

1985 A me mi piace

TV seriály

1995 Pazza famiglia (TV seriál)

Scenáristická filmografie

TV seriály

1995 Pazza famiglia (TV seriál)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace