foto

Zdeněk Jarolímek

  • nar. 7.8.1926
    Postupice, Československo
  • zem. 20.5.2010 (83 let)
    České Budějovice, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Zdeněk Jarolímek se narodil 7. srpna 1926 v obci Postupice u Benešova. Avšak stejně jako řada jeho vrstevníků i Jarolímek začínal bezprostředně po druhé světové válce bez větších teoretických hereckých zkušeností a prošel oblastními soubory Uměleckého souboru SNB v Praze (1945 – 1949), plzeňského Krajského oblastního divadla (1949 – 1951), Krajského oblastního divadla v Karlových Varech (1951 až 1952), mladoboleslavského Městského divadla (1952 – 1956) a Městského divadla na Kladně (1956 až 1959).

Nakonec zakotvil na dlouhých třicet let jako člen činohry českobudějovického Jihočeského divadla (1959 – 1989), odkud odešel na herecký odpočinek, ale často zde hostoval – až do roku 2005. Za léta se z něho vyprofiloval potřebný charakterní herec různorodých postav v českém i světovém repertoáru.

Hrál jako Ivan („Sláva“), Želmír („Hadrián z Římsů“), Michal („Hřích“), Švanda („Strakonický dudák“), Don Juan („Dáma skřítek“), Václav („Naši furianti“), Přibina („Radúz a Mahulena“), Vladimír Lenský („Evžen Oněgin“), Don Carlos („Don Juan“), Demetrius („Sen noci svatojánské“), Benátský dóže („Othello“), Zlatohlav („Tvrdohlavá žena“), Krátkozraký („Dobrý voják Švejk“), Primus („R. U. R.“), Zima („Lucerna“), Jakob („Žebrácká opera“), Jičínský („Jedenácté přikázání“), Ženich („Svatba jako řemen“), Kapitán La Hire („Svatá Jana“), Popel („Drahomíra“), Kovář („Dalskabáty, hříšná ves“), Ondřej („Matka“), Pan Hošek („Veselé paničky windsorské“), Veliš („Oldřich a Božena“) či Cvrček („Ze života hmyzu“).

Dále ve hrách „Hodina H“ (Filloni), „Palackého třída 27“ (Muchomír Kulíšek), „Přelom“ (Jeremejev), „Josefina“ (Maleček), „Komedie plná omylů“ (Antifolus efeský), „Peer Gynt“ (Aslak), „Revizor“ (Abdulin), „Třetí zvonění“ (Kaštyl), „Kupec benátský“ (Princ aragonský), „Bílá nemoc“ (Úřední pán), „Poprask na laguně“ (Vincenzo), „Těžká Barbora“ (Sýrař Krištof), „Hamlet“ (Gilderstone), „Zorba“ (Manolakas), „Večer tříkrálový“ (Tobiáš Říhal), „Romeo a Julie“ (Montek), „Ženitba“ (Žvýtakin), „Jan Roháč“ (Hrbě Šlik), „Vlci“ (Hostinský), „Benátská maškaráda“ (Oktavio), „Paličova dcera“ (Podleský), „Noc pastýřů“ (Tichý), „Julius Caesar“ (Metellus), „Čarodějky ze Salemu“ (Sudí), „Kočičí hra“ (Viktor Molnár), „Bouře“ (Alonso), „Král Jan“ (Občan), „Saturnin“ (Dědeček), „Divotvorný klobouk“ (Senátor) i „Perly panny Serafínky“ (Kožišník).

Absence pražských angažmá objasňuje ojedinělé příležitosti ve Filmovém studiu Barrandov, do kterého Jarolímek prvně vstoupil na začátku 60. let jako pětatřicetiletý v úloze kočího v TRÁPENÍ (1961) Karla Kachyni. U Karla Kachyni se dále objevoval jako čeledín u Singerových (K. Patek a Jindřiška Gabriela Preissová) ve snímku AŤ ŽIJE REPUBLIKA (1965), partyzán v KOČÁRU DO VÍDNĚ (1966) a kostelník v dramatu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE (1970). Svá debutující 60. léta ještě doplnil jako Němec ve svetru ve filmu NEKLIDNOU HLADINOU (1962) režiséra Václava Gajera. V natáčení ojediněle a hlavně s velkými přestávkami pokračoval Jarolímek i během normalizace.

Od 70. let se představil nejčastěji v epizodkách patrona v komedii Karla Steklého SVATBY PANA VOKA (1970), příslušníka VB v hudební krimikomedii s Natašou Gollovou, Evou Svobodovou, Ivou Janžurovou a Jiřím Hrzánem DRAHÉ TETY A JÁ (1974) Zdeňka Podskalského a naposledy staršího dřevaře Kalafy v závěrečné části (předchozí z let 1978 – 1979 pod názvy POD JEZEVČÍ SKÁLOU a NA PYTLÁCKÉ STEZCE) trilogie režiséra Václava Gajera ZA TRNKOVÝM KEŘEM (1980) s mladým Tomášem Holým a Gustávem Valachem v titulních rolích aj. Bohužel, nikdy filmové úkoly Zdeňka Jarolímka nepřekročily epizodní rámec.

Ojediněle se též předvedl v našem rozhlase (jako Radimil v „Soupeřích“ 1959 nebo „Muž a stín“ 1968, „Tajemství obrazárny“ 1969, „Tak trochu básník“ 1971, „Tribunál“ 1975, „Travičská aféra“ 1988 a či též „Z poezie středověkých minnesängerů“) a taky v televizi (např. jako velitel stráží svinibrodského kláštera v Bělkově historickém televizním dramatu BŘETISLAV A JITKA z roku 1974). Za svoji hereckou práci obdržel Medaili J. K. Tyla (1983). Zdeněk Jarolímek zemřel v zapomenutí 20. května 2010 v Českých Budějovicích ve věku nedožitých osmdesáti čtyř let. Za celý svůj život natočil skoro jednu desítku filmů a objevil se ve více jak dvou stovkách inscenací.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace