foto

Frank Latimore

  • nar. 28.9.1925
    Darien, USA
  • zem. 29.11.1998 (73 let)
    Londýn, Anglie, Velká Británie

Biografie

V italské poválečné kinematografii našlo uplatnění několik amerických herců, kteří v Evropě získali rozhodně větší popularitu, než jakou jim předtím mohl nabídnout Hollywood. Jedním z nich byl Frank Latimore, který od konce čtyřicátých let natočil v Itálii desítky filmů. Narodil se jako Franklin Latimore Kline ve městě Darien ve Spojených státech a pocházel z velmi dobře situované rodiny, která si zakládala na své příslušnosti k severní Americe již od 18. století.

Ve věku dospívání utekl Frank Latimore z domova a začal se věnovat divadlu, brzy se mu podařilo prosadit na newyorské Broadwayi a na podpis smlouvy se společností 20th Century Fox navazovala první velká role ve filmu IN THE MEANTIME, DARLING (1944). Následně se sice musel spokojit s vedlejšími party, za zmínku nicméně stojí jeho účast na filmech jako SHOCK (1946) nebo THE RAZOR′S EDGE (1946).

Do Evropy se dostal koncem čtyřicátých let s filmem BLACK MAGIC (1949), který na motivy životních osudů hraběte Cagliostra natáčel v Itálii slavný Orson Welles. Tady hrál Frank Latimore velkou roli a v Itálii již zůstal. Významní i dávno zapomenutí režiséři jej začali obsazovat do filmů různých žánrů, jeho doménou se stali romantičtí hrdinové v historických kostýmech, s kladným i záporným charakterem. Kromě toho ale dostal i několik zajímavých hereckých příležitostí, s Elisou Cegani například vytvořil ústřední pár v dramatu NEPŘÍTELKYNĚ (La nemica, 1952), další nadprůměrné výkony podal v režii Vittoria Cottafaviho (ŽENA BYLA ZABITA – Una donna ha uccido, 1951) nebo Augusta Geniny (TŘI ZAKÁZANÉ PŘÍBĚHY – Tre storie proibite, 1951).

Popularitu získal Frank Latimore především dobrodružnými příběhy, hlavní role hrál ve filmech MEČ (A fil di spada, 1952), KAPITÁN FANTOM (Capitan Fantasma, 1953) nebo PRINC S RUDOU MASKOU (Il principe della maschera rossa, 1955). Vedlejší party mu pak nabídli i tvůrci příběhů z novější historie (KAJMANI NA PIAVĚ – Il caimano del Piave, 1951; DCERA MATY HARI – Il figlia di Mata Hari, 1954). Příležitostně se znovu objevoval i v amerických filmech točených v Evropě, menší postavy ztvárnil i v některých zásadních počinech jiných kinematografií (V PLNÉM SLUNCI – Plein soleil, 1960).

Koncem padesátých let našel nové zázemí ve Španělsku, kde natočil několik filmů, opět převážně dobrodružného žánru. Tady také zaznamenal poslední záblesk své popularity titulní rolí neohroženého hrdiny Zorra ve filmech ZORROVA POMSTA (La venganza del Zorro, 1962) a ZORRŮV STÍN (L′ombre di Zorro, 1962), poslední velkou roli hrál v příběhu z doby španělského dobývání Nového světa (DOBYVATELÉ PACIFIKU – Los conquistadores del Pacífico, 1963). V následujících letech začala jeho kariéra upadat a musel se spokojovat s menšími rolemi převážně v mezinárodních produkcích, znovu se objevoval v amerických filmech (SERŽANT – The Sergeant, 1968; GENERÁL PATTON – Patton, 1970). S jeho návraty k práci v Americe je spojena i poslední slavnější role doktora Coleridge v seriálu RYAN′S HOPE (1975).

Manželkou Franka Latimora byla operní pěvkyně Rukmini Sukarno (*1943), dcera dlouholetého indonéského prezidenta Sukarna. Rukmini Sukarno od počátku šedesátých let žila v Itálii a po sňatku s Latimorem přijala jeho příjmení Kline. Frank Latimore podpořil její pěveckou kariéru, když jí díky svým kontaktům zprostředkoval vystoupení ve slavné Carnegie Hall, později se ale Rukmini Sukarno zviditelňovala především soudními procesy navazujícími na její nevydařené podnikatelské aktivity. Jejich syn Chris Kline je novinářem.

Frank Latimore zemřel na rakovinu 29. listopadu 1998 v Londýně.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky