Herečka Ludmila Burešová je rodačkou z Prahy, kde také absolvovala své první kroky na cestě za herectvím. V letech 1937-1940 studovala na pražské konzervatoři, načež získala své první angažmá na Nové české scéně (1940), následovaly štace na oblastních scénách, napřed to bylo Východočeské divadlo v Pradubicích, pak Náchod a v letech 1943-1946 působila v Městském divadle v Kladně. Nedlouho po válce se vrátila do Prahy a na dvě sezóny zakotvila ve Studiu Národního divadla (1946-1948). Na naší první scéně v té době vytvořila sedmnáct vedlejších rolí různorodého charakteru. V roce 1949 nastoupila do Městského divadla pro mládež, které později změnilo svůj název na Divadlo Jiřího Wolkera. Tady Burešová hrála do roku 1960 a jejím posledním působištěm bylo pak Divadlo E. F. Buriana.
Filmografie Ludmily Burešové není nijak početná ani významná a v podstatě spadá jen do krátkého období jejího poválečného návratu do Prahy. Debut na filmovém plátně si odbyla v titulu PRÁVĚ ZAČÍNÁME (1946) nevelkou rolí Melkové. V následujícím roce dostala dvě stejně málo rozměrné úlohy prodavaček ve filmech značně odlišných žánrů, v obou případech ale zasazených do historického rámce (PODOBIZNA, 1947; PAROHY, 1947). Se světem filmu se Ludmila Burešová rozloučila dvěma epizodkami v politicky motivovaných titulech PAN NOVÁK (1949) a PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950).
Informace o soukromí Ludmily Burešové jsou minimální, je o ní ale známo, že je provdaná Jahnová.
Pavel "argenson" Vlach
