Narozen 7. srpna 1911 v Galesville ve Wisconsinu, vlastním jménem Raymond Nicholas Kienzle, přičemž přehozením prvních dvou jmen vzniklo jméno umělecké. Tento později radikální režisér bořící konvence a plovoucí proti trendu začínal koncem 20. let jako tvůrce a producent rozhlasových programů. V roce 1931 se připojil ke skupině Taliesin Fellowship, postavené na utopických ideálech, vedené známým architektem Frankem Lloydem Wrightem. I přesto, že v této společnosti strávil pouze několik měsíců, získal mnoho poznatků a cit pro architektonickou rovnováhu, která mu byla podkladem pro vytváření charakterů, které se v jeho filmech vždy vyznačovaly vyvážeností a symetrií (rovnoprávnost heterosexuálních párů, rovnováha mezi mužskými rivaly) - v tomto čerpal i ze svého života, udržoval sexuální vztahy s oběma pohlavími.
V roce 1934 se Ray přestěhoval do New Yorku, stal se členem levicového Theatre of Action. O 10 let později počal spolupráci s Eliou Kazanem, kterému produkoval snímek A TREEE GROWS IN BROOKLYN, čímž sbíral zkušenosti pro vlastní filmařinu. V roce 1949 se na plátna dostává jeho první film ŽIJÍ NOCÍ, po němž se Ray dostal na čtyři roky pod křídla společnosti RKO Howarda Hughse, jehož životopis nám ukázal Scorseseho Letec. Pro RKO natočil Ray šest filmů a díky svému členství byl ochráněn před černými listinami, na které narážel ve westernu JOHNY GUITAR z roku 1954, který byl již v jeho produkci. Byl to též jeho první barevný film a Ray v něm kladl důraz na silné ženské charaktery.
O rok později natáčí kultovní snímek REBEL BEZ PŘÍČINY, v němž se James Dean představuje jako mluvčí ztracené poválečné generace. Do konce 50. let natočil Ray několik nezávislých filmů, které se staly vzorem pro filmaře-velikány, jako byli Godard, Rivett, Rohmer nebo Truffaut. Po KRÁLI KRÁLŮ a 55 DNECH V PEKINGU ovšem přišla dekáda mlčení, za kterou stály drogy a alkohol, díky nimž Ray zkolaboval. Už se nikdy plně do svého mistrovství nevrátil, tečkou jeho kariéry byla role ve Formanových VLASECH a dokument Wima Wenderse BLESKY NAD VODOU. 16. června 1979 zemřel v New Yorku po boji s mozkovým nádorem.
I přes rozpačitý závěr své kariéry nám Ray zanechal několik snímků, které se řadí k tomu nejlepšímu, co kdy bylo natočeno. Můžeme v nich převážně najít odkazy přímo na Rayovu osobnost, jeho rozervanost, politické názory, sexuální rozeklanost, nestálost a plutí proti vodám konvence. Dobře ho vystihuje věta "Jsem tu sám sobě cizincem", jež zazněla v Johny Guitarovi a která se stala Rayovým mottem. Oplýval sebezničující dravostí, díky níž ho někteří francouzští nadšenci srovnávali s prokletým básníkem Rimbaudem. Filmový Rimbaud 20. století, tak by se dal Nicholas Ray charakterizovat.
I. "Sfinkter" H.
