foto

Marie Kautská

  • nar. 19.5.1920
    Chlumec nad Cidlinou, Československo
  • zem. 29.5.1998 (78 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Marie Kautská se narodila 19. května 1920 v Chlumci nad Cidlinou. Pro herectví se připravovala na dramatickém oddělení pražské Státní konzervatoře, které absolvovala roku 1943. Už jako studentka statovala na scéně Národního divadla v Praze a hrála v Souboru Fráni Francla.

I po absolutoriu zůstala Praze věrná a postupně prošla scénami Uranie (1943 – 1945), Divadla 5. května (1945 – 1948), Divadla Československého státního filmu (1948 – 1951), Divadla hlavního města Prahy (1951 – 1954) a Státního divadla v Karlíně (1954 – 1958). Poté odešla nadobro z divadelního života a už se do něho nevrátila, ovšem k herectví se později ještě ojediněle vracela.

Marie Kautská především představovala dívčí a milovnické postavy. K nimž měla předpoklad už svým mladickým zjevem a projevem zasněné ženy. Ovšem její pozdější herecký růst a vývin byl předčasně ukončen jejím odchodem z divadla. Ještě ve druhé polovině 40. let byla tiskem označována za nadějný herecký ženský objev. Vyzkoušela si také post asistentky režie (např. „Madame Favart“).

Objevila se ve hrách „Medeia“ (Členka soboru korintských žen), „Princ Bedřich Homburský“ (Dvorní dáma), „Soud lásky“ (Lauretta de Sade), „Vesnice žen“ (Žofka), „Nebe na zemi“ (Amaranta), „Jedenácté přikázání“ (Julie), „Keto a Kote“ (První dívka), „Lumpacivagabundus“ (Pepička), „Polská krev“ (Jazia Napolská), „Schovávaná na schodech“ (Celie), „Paganini“ (Anitta) aj.

Na filmovém plátně se Marie poprvé objevila ještě za okupace jako studentka konzervatoře. Debutovala úlohou pokojské Máni Pekárkové v komedii Zdeňka Gino Hašlera HOST DO DOMU (1942). Ovšem na další filmovou práci si musela počkat čtyři roky až po osvobození už ve znárodněném průmyslu.

Tak ve druhé polovině 40. let byla úřednicí u JUDr. Karla Herana (Otomar Korbelář) v Cikánově LAVINĚ (1946), ženou s kočárkem ve Fričových a ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH (1947), především dcerou strojvůdce Antonína Matyse (Jaroslav Marvan) a manželkou strojvůdce Vojty Jandery (Otomar Krejča) v komedii ŽELEZNÝ DĚDEK (1948) Václava Kubáska a služebnou u Štěpánů (Josef Beyvl, Jiřina Šejbalová a jako dcera Helena Růžičková v jediné filmové úloze) Terezkou v SOUDNÉM DNI (1948) Karla Steklého.

Ovšem poslední rok této dekády se zjevila ještě jako dcera stavitele Arnošta Koudeláka (Karel Pavlík) ve Slavíčkově dramatu DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949), dcera bankéře Geittlera (Jaroslav Seník) ve filmu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949) Václava Kršky a jako nahá dívka v Terezíně v Radokově DALEKÉ CESTĚ (1949).

V 50. letech se s přestávkami představovala jako dcera Pazderových (Otto Čermák a Světla Svozilová) Olga v Kubáskových ZVONECH Z RÁKOSU (1950), dívka v Patočkově (Oldřich Nový) kanceláři a účetní ve komediích Martina Friče NECHTE TO NA MNĚ (1955) a ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956) a jako MUDr. Růžena Kudelová v krátkém Vošahlíkově snímku PŘIŠEL NA NÁVŠTĚVU (1956).

A na závěr 50. let se na mnoho let objevila naposledy jako havířská žena v pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959) Martina Friče. Po dlouhých šestnácti letech jí opět obsadil Karel Steklý do epizody paní Milické ve svém politickém dramatu TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI (1975).

A po dalších čtrnácti letech se před české filmové kamery vrátila proto, aby ukončila svojí filmovou kariéru v postavě sousedky ve Sci – Fi filmu BIZON (1989) Morise Issy za režijní spolupráce Elmara Klose. Paradoxně úplně poslední příležitost této herečce dali zahraniční filmaři, když jí obsadili do dramatu MUTTERS COURAGE (1995), jenž v Čechách s českými herci v malých rolích natočil německý režisér Michael Verhoeven.

Své hlasové možnosti využila i v rozhlase („Bitva o Stalingrad“, „Radúz a Mahulena“ ad.) a v dabingu. Ojediněle se v pozdějších dobách uplatnila i před televizními kamerami (CHVÍLE PRO PÍSEŇ TRUBKY, PÍSEMKY, PŘÍPAD UKRADENÝCH VĚDOMOSTÍ, BALÓNOVÁ POHÁDKA a nebo O KUMBURSKÉ MELUZÍNĚ).

Herečka Marie Kautská zemřela v zapomenutí 29. května 1998 v Praze, jen deset dní po svých osmasedmdesátých narozeninách. Ač má na svém kontě patnáct filmových příležitostí a epizod, z nichž je velká část zakotvena ve 40. a 50. letech, právem patří do dějin české kinematografie jako představitelka mladých, vnitřně smutných a tajemných děvčat a dcer.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace