foto

Emil Artur Longen

  • nar. 29.7.1885
    Pardubice, Rakousko-Uhersko
  • zem. 24.4.1936 (50 let)
    Benešov, Československo

Biografie

Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Pittermann, se narodil 29. července 1885 v Pardubicích. Absolvoval gymnázium a začal od roku 1904 studovat malířství na pražské AVU, ale v roce 1908 byl vyloučen pro porušení kázně. Ještě při studií se podílel na založení a prvním veřejném vystoupení malířské skupiny Osma (v ní byli například E. Filla, B. Kubišta a další). Byl skvělý malíř, umělecky nejdříve působil mezi postimpresionismem a expresionismem. Později byl ovlivněn kubismem a také sociálními tendencemi. Maloval obrazy, tvořil kresby, ilustrace a karikatury, které veřejně otiskoval.

Již v dětství ho okouzlilo prostředí kabaretu a divadla. V kabaretu působil jako autor, herec a režisér. Zejména v 10. a 20. letech, kdy prošel desítkami pražských kabaretů (kabaret Na poříčí, Lucerna Karla Hašlera, Montmartr, Schöblův kabaret, Červená sedma, Rokoko a další). Několik scén sám založil a vedl (např. kabaret BUM /1920/ či Revoluční scéna /1920 – 1921/), Působil i ve Francii a Německu (berlínský Wilde Bühne /1922/), doma, kromě Prahy, také v Brně. V roce 1925 založil s režisérem Vladimírem Gamzou divadelní soubor SEČESTEAL (Spojené ensembly Českého studia E. A. Longen). Po rozpadu pracoval jako dramaturg, herec a autor v Divadle Vlasty Buriana. Právě Longen Buriana, v jeho začátcích, vedl a měl na jeho umělecký vývoj ten největší a nejpříznivější vliv.

Pro Burianovo divadlo Longen napsal úspěšné divadelní hry, např. „C. a K. polní maršálek“, „Kasta pro sebe“, „V tlamě velryby“ nebo „Už mne vezou“. Ještě ve své Revoluční scéně uvedl Longen první dramatizaci „Osudů dobrého vojáka Švejka“ Jaroslava Haška, kde hlavní roli stvořil legendární Karel Noll, Kischovo „Nanebevstoupení Tonky Šibenice“, kde roli Tonky Šibenice vytvořila Longenova žena Xena Longenová (vl. jm. Polyxena Marková, 1891 – 1928) a Büchnerova „Vojcka“. S Xenou, která mu byla několikrát divadelní partnerkou, se oženil roku 1910. Xena spáchala v květnu roku 1928 sebevraždu skokem z okna, a Longen se na Silvestra téhož roku oženil s Marii Uhlířovou, s níž měl dcery Marii Longenovou – Breyerovou a Jiřinu Longenovou – Kundrátovou. Někdy vystupoval pod jménem L. Ongis.

S filmem se poprvé setkal již v roce 1911, kdy společně s kameramanem Antonínem Pechem hrál hlavní role, napsal a režíroval situační komedie RUDI NA KŘTINÁCH, RUDI SPORTSMAN, RUDI SE ŽENÍ a RUDI NA ZÁLETECH. O deset let později se jako iluzionista objevil v kriminálním OTRÁVENÉM SVĚTLE (1921) po boku Karla Lamače a Anny Ondrákové. Pro film začal soustavněji pracovat až na začátku třicátých let. Podle jeho divadelních her vznikly velmi úspěšné komedie (zejména s Vlastou Burianem: C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, NEZLOBTE DĚDEČKA, POBOČNÍ JEHO VÝSOSTI). Sám byl autorem námětů a scénářů u více jak deseti snímků (ON A JEHO SESTRA, MATKA KRÁČMERKA, HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, ZLATÁ KATEŘINA, JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, JEDNA Z MILIONU, NAŠE JADENÁCTKA aj.).

Jako herec se ve zvukovém filmu objevil jen dvakrát: v hlavní roli Alfréda Redla ve špionážním dramatu AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931) Karla Antona a jako praporčík Benda v legionářském dramatu TŘETÍ ROTA (1931) režiséra Svatopluka Innemanna. V tomtéž roce se neúspěšně pokusil i o filmovou režii, když natočil sentimentální komedie MILÁČEK PLUKU a SKALNÍ ŠEVCI.

Jako novinář přispíval svými fejetony, povídkami a články z divadelního prostředí do časopisů a denního tisku. Jako spisovatel nazval poprvé Vlastu Buriana králem komiků ve svém monografickém románu „Král komiků“ (1927, 1979), o Jaroslavu Haškovi napsal studii „Jaroslav Hašek“ (1928) a o své ženě Xeně Longenové vytvořil román „Herečka“ (1929, 1972). Své knížky doprovázel i vlastními ilustracemi. Longen byl velký alkoholik, bohém a flámista. Téměř každý den pobýval v hospodě, kde se vždy opil a dělal velké dluhy. Díky nim byl tak umělecky činný. Bohémský způsob života však zapříčinil i jeho smrt. E. A. Longen zemřel 24. dubna 1936 v benešovské nemocnici na perforaci žaludečního vředu. Sem byl převezen ze svého oblíbeného letního sídla v Poříčí na Sázavě. Jeho odchodem jsme ztratili opravdu všestranného malíře, spisovatele, režiséra, herce, scenáristu, dramatika, dramaturga a i karikaturistu. O něm a jeho ženě podává svědectví Sauerova a Klikova knížka „Emil Artur Longen a Xena“ (1936).

Jaroslav "krib" Lopour

Scenáristická filmografie

Režijní filmografie

Herecká filmografie

Spisovatelská filmografie

Filmy

1981 Každému jeho nebe - kniha
1980 Xena (TV film) - kniha

Host

TV pořady

1997 Úsměvy (TV pořad)