Poslední bohém

Tenhle filmík při projekci místy vyvolával skutečné bouře smíchu a zvláště u prskání staré paní generálové jsem už vážně nemohl, můj zážitek ale dosti utrpěl otřesnou technickou kvalitou snímku, především co se týče synchronizace obrazu a zvuku - na některých místech to bylo skutečně o několik sekund... Fascinující bylo rovněž pozorovat postupnou proměnu Haška ve Švejka... (29.09.2008)

Saša Rašilov byl ideálním představitelem Jaroslava Haška. Neznám nikoho dalšího, kdo by ho ve filmu zastoupil lépe. Tenhle film mapuje Haškovo období těsně před vypuknutím první světové války a končí jeho narukováním do armády. Docela věrně zobrazuje proměnu Haška do své největší literární postavy Švejka. Veselé příhody a epizodky se střídají se smutnějšími a celkové vyznění snímku je spíše na dramatické úrovni, i když některé scény vyloženě pobaví (doma u statkáře a jeho rodiny, v hospodách, nebo když se svým kamarádem Kvíčalem pořádají představení "Největší švindl světa"). Musím říct, že Poslední bohém na svou dobu vzniku v roce 1931 nijak výrazně nezestárl a natočen je bezvadně. V dnešní době je jistě zajímavostí, že snad v devadesáti procentech záběrů je všude cigaretový nebo lulkový dým :). Zmínil bych roli Franty Sauera (tajnej policajt), který byl ve skutečnosti Haškovým blízkým přítelem a prožíval podobný bouřlivý život a roli Trudy Grosslichtové (vychovatelka u statkáře), jejíž krásný obličej, postava i hlas byly okouzlující a kdyby v roce 1937 rolí Advokátky Věry nesekla s herectvím, byla by podle mě na špici mezi nejlepšími českými herečkami. (13.07.2020)

V roce 1931 se Saša Rašilov dostal na pomyslný vrchol ve dvojici filmů úzce spojených s Jaroslavem Haškem a jeho nejslavnějším hrdinou Švejkem. Po sérii větších či menších rolích v němém filmu se snad mohlo krátce zdát, že jeho cesta novým médiem bude epochálnější, přesto po "Haškově roce s tváří Rašilova" bylo možné si Sašu na větším prostoru užít už jen v dalších čtyřech filmech - v Pod jednou střechou, v Přijdu hned, v Rodinných trampotách oficiála Tříšky a v Divotvorném klobouku. Což není věru mnoho, Saša jako představitel hlavních úloh se s filmovým médiem míjel až do své smrti, ačkoli patřil mezi generaci nadšených průkopníků. Jeho doménou zůstala činohra ND, kde působil od dob Hilarových. A čím tedy zaujme Poslední bohém? Jako studie proměny Haška v jeho vlastního literárního hrdinu. Rašilov si skrze svou postavu prochází několika výraznými proměnami od bohémského spisovatele, který není schopen uživit vlastní dítě a předstírá před ním, že je jeho pouhým strýčkem, zároveň dokáže ale pobavit celou putyku vlastním zpěvným repertoirem, stává se vynikajícím fabulátorem a cirkusákem... když tu udeří povinnost narukovat. Raritní je též výrazná role herce z Burianova divadla Jana Richtera a počátky rozkošné salónní herečky Trudy Grosslichtové, jejíž postava vychovatelky zde tvoří ideální mostek mezi Haškem revolucionářem a Haškem bohémem, který přeci jenom potřebuje nějaký ten příjem, a je tedy možné přijmout z pozice spisovatele na dlažbě i místo v "lepší společnosti" - ovšem v takové, ve které je hlavou rodiny stará generálová s tváří Anny Švarcové, což by na každý pád vyprovokovalo k revoluci každého. (17.11.2014)

Viděl jsem ho po delší době - a po delší době se tento film, který se rozhodně nemůže nazývat biografií, dá koukat. Překvapí nás mladistvý vzhled Saši Rašilova - vždyť mu tehdy bylo pouhých 40 let, není to ještě tak výzrálá role jako v Přijdu hned nebo Rodinných trampotách, ale už je to Rašilov se svým typickým herectvím plným neobyčejného citu, naplněný člověčenstvím v tom nejlepším smyslu slova. Truda skutečně byla milá herečka, zajímavou roli dostal Jan Richter, takříkajíc na tělo, protože jemu se alkohol stal snad osudným. Na rok 1931 slušný film. (19.08.2020)

Rozšafné vtipkování ve stylu prvorepublikové lidové zábavy. 1) Kdyby film neoperoval se jménem Jaroslava Haška, byla by to ukňouraná bezpohlavní nuda o ničem. Ale za to zneužití jména českého génia odebírám hvězdičku._____ 2) Ovšem snímek nabízí i okamžiky, které byste si nevymysleli. A tak jednu hvězdičku přece jen ponechám._____ 3) A ty utahané písničky!_____ 4) Na rozdíl od pečlivě vygradovaných Haškových povídek tato patlanina nemá pointu vůbec anebo jen nějakou hloupně trapnou. (24.11.2020)