Jean-Pierre Aumont

Francouzský herec Jean-Pierre Aumont hrál v bezmála devadesáti filmech, jako jednomu z mála Francouzů se mu podařilo prorazit také v Hollywoodu. Narodil se v Paříži jako Jean-Pierre Philippe Salomons, po obou rodičích měl židovský původ, otec Alexandre Salomons vlastnil obchodní dům s ložním prádlem, matka Suzanne Cahen byla před sňatkem herečkou. V rodině se ostatně více příbuzných pohybovalo v divadelním prostředí, což Jean-Pierra přivedlo v šestnácti letech ke studiu herectví na pařížské konzervatoři. Ve dvaceti letech začal hrát profesionálně divadlo, současně ale přišly i první nabídky od filmu. Před kamerou debutoval vedlejší rolí v přepisu Achardovy hry JAN Z MĚSÍCE (Jean de la Lune, 1931).

Během třicátých let účinkoval především v divadle Comédie des Champs Elysées, věhlas mu zajistila v roce 1934 hlavní role v Cocteauově hře Pekelný stroj. Mezitím se díky svému atraktivnímu zjevu postupně dostával i k větším rolím ve filmu. Točil například s Karlem Lamačem, jednu z hlavních rolí mu nabídl Maurice Tourneur ve filmu ZLODĚJ (Le voleur, 1934), kde byla jeho partnerkou Simone Simon. S tou se pak setkal ve dvou filmech Marca Allégreta (BOUŘLIVÉ MLÁDÍ - Lac aux dames, 1934; KRÁSNÉ DNY - Les beaux jours, 1935) i ve snímcích jiných režisérů. Mezitím se v roce 1935 oženil a jeho manželkou se stala o něco starší herečka Blanche Montel (1902-1998).

Před druhou světovou válkou hrál v divadlech Théâtre Saint-Georges nebo Théâtre Michel, zajímavými úkoly před kamerou jej pověřil Marcel Carné ve filmu SMĚŠNÉ DRAMA (Drôle du drame, 1937) a v tragickém mileneckém příběhu HOTEL DU NORD (Hôtel du Nord, 1938). Ve Francii na delší dobu točil naposledy s režisérem Jacquesem de Baroncelli v roce 1939, v roce 1940 se rozvedl s Blanche Montel. Kvůli svému židovskému původu opustil za války Francii a odešel do Spojených států, po krátké epizodě v New Yorku se uchytil v Hollywoodu, kde pokračoval v herecké kariéře, nejprve na jevišti, pak i před kamerou. Hlavní role vojáků vytvořil ve dvou válečných filmech DOHODA V BRETANI (Assignment in Brittany, 1943) a LOTRINSKÝ KŘÍŽ (The Cross of Lorraine, 1943).

V Hollywoodu se Jean-Pierre Aumont setkal s původem dominikánskou kráskou a dočasnou filmovou hvězdou Marií Montez (1912-1951) a v červenci 1943 se s ní oženil. Mezitím se ale rozhodl k návratu do Evropy, protože nechtěl nečinně přihlížet bojům svých krajanů proti fašismu. Připojil se k francouzské armádě v severní Africe, později se zúčastnil osvobozovacích bojů v jižní Francii. Byl dvakrát zraněn a obdržel Válečný kříž. Po skončení války se vrátil do Ameriky, kde znovu točil filmy a s Charlesem Boyerem byl v tomto směru nejúspěšnějším Francouzem v Hollywoodu. S Ginger Rogers vytvořil ústřední pár v romanci TLUKOT SRDCE (Heartbreat, 1946), s Yvonne de Carlo hrál ve filmu PÍSEŇ ŠEHEREZÁDY (Song of Scheherezade, 1947), kde ztvárnil ruského skladatele Rimského-Korsakova. V této době začal také psát divadelní hry, první z nich byla inscenace Čínský císař uvedená v roce 1947 v Théâtre des Mathurins.

Definitivnímu návratu do Francie předcházel film NÁMOŘNÍK HANS (Hans le marin, 1948), k němuž si sám napsal scénář a režii svěřil svému bratrovi Françoisu Villiersovi (1920-2009), jeho partnerkou tu navíc byla manželka María Montez. Ta si Francii zamilovala, nebylo jí ale dopřáno mnoho času - ve věku 39 let zemřela náhle na infarkt. Aumonta její smrt zasáhla, nicméně v roce 1956 se oženil potřetí s italskou herečkou Marisou Pavan (*1932). V padesátých letech vytvořil role několika skutečných historických osobností v životopisných filmech, znovu účinkoval i v divadle, až po třetím sňatku lze v jeho aktivitách sledovat zvolněné tempo. Jako divadelní herec se ale ještě v 60. letech vracel do Spojených států a na Broadwayi vystupoval s nejslavnějšími herečkami, například s Vivien Leigh ve hře Tovaryš (1963-1964), jako host účinkoval také v několika amerických seriálech.

Se svou třetí manželkou se před kamerou setkal v americko-španělském filmu JOHN PAUL JONES (1959), kde hrál francouzského krále Ludvíka XVI. Od té doby se v hollywoodské produkci přestal objevovat, o to více nacházel uplatnění ve francouzské televizi. Z jeho pozdější filmografie si zmínku zaslouží Truffautova AMERICKÁ NOC (La nuit américaine, 1973), kde předvedl zajímavou kreaci stárnoucího homosexuálního herce Alexandra, vidět jsme jej mohli také po boku populární dvojice Bud Spencer - Terence Hill ve filmu DVA MISIONÁŘI (Porgi l'altra guancia, 1974). Točil také s Claude Lelouchem nebo Marguerite Duras (CELÉ DNY VE STROMECH - Des journées entières dans les arbres, 1976). Aumontův umělecký profil nutno doplnit také o několik knih, které napsal, vesměs se jedná o autobiografie.

Závěr kariéry Jean-Pierra Aumonta provázela četná ocenění, v roce 1991 obdržel čestného Cézara za celoživotní dílo, získal Řád za zásluhy a Řád umění a literatury udělovaný ministerstvem kultury, za svou někdejší účast ve válce se stal i nositelem nejvyššího francouzského státního vyznamenání, řádu Čestné legie. Z jeho posledních rolí před kamerou připomeňme postavu hraběte Antona v televizním romantickém příběhu z první světové války SENSO (1993), který se natáčel v Praze a s českými herci. Úplně naposledy se objevil po boku Jeanne Moreau ve filmu VZPOMÍNKY NA PAŘÍŽ (The Proprietor, 1996).

Jean-Pierre Aumont zemřel v malém přímořském letovisku Gassin na jihu Francie 30. ledna 2011 ve věku 90 let. Dcera z druhého manželství Tina Aumont (*1946) byla též herečkou, z třetího manželství měl syny Jean-Clauda Aumonta (*1957) a Patricka Aumonta (*1959), kteří se také v různých profesích prosadili u filmu.

Pavel "argenson" Vlach