
Alexej Alexejev
nar. 02.10.1915
Leťagi, Ruské impérium
zem. 16.05.1998
(82 let)
Moskva, Rusko
Biografie
Alexej Petrovič Alexejev se narodil jako nejmladší ze čtyř synů v rodině kupce a spolumajitele tkalcovské továrny. Ta byla později znárodněna a otec byl jako kulak vyslán do vyhnanství v Archangelské gubernii, děti vychovávala matka. Alexej vychodil devítiletku a v roce 1931 začal pracovat jako kontrolor v textilce. Do r. 1936 vystřídal ještě několik profesí, než se vydal do Moskvy splnit si svůj dlouholetý sen – stát se hercem. Uspěl a nastoupil do herecké školy při Mosfilmu. Po čtyřech letech absolvoval a nastoupil do angažmá moskevského filmového studia.
Když byl brzy poté v listopadu povolán k výkonu vojenské služby, byl zařazen do souboru Ústředního divadla Rudé armády, jenže ten byl po napadení Sovětského svazu zrušen a herec byl i s dalšími odvelen ke 23. střeleckému pluku v Iževsku. V řadách pluku utvořili z nových vojáků frontovou uměleckou brigádu, v jejich řadách působil Alexejev do srpna 1943. Tehdy byl převelen k bojovým jednotkám. Účastnil se bojů 1. Ukrajinského, Leningradského a 3. Běloruského frontu. Byl vyznamenán medailemi „Za bojové zásluhy“ a „Za vítězství nad Německem“.
Záhy po demobilizaci byl opět přijat do Státního divadla filmového herce fungujícího pod Mosfilmem. Tato instituce nakonec byla i po přejmenování jeho domácí scénou po celou dobu kariéry, odsud odešel až na penzi. Ostatně právě jí může děkovat za bohatou filmovou kariéru, která započala už v roce 1938 epizodní rolí ve filmu Novaja Moskva (resp. v r. 1931 se mihl v krátké propagandistické agitce). Už se svým druhým filmem Zakonem žizni zažil, jaké to je hrát v zakázaném díle. On sám následky nenesl, ale film, který kritizoval elity (v době, kdy společnost na prahu války chtěli po kampaních z druhé poloviny třicátých let naopak uklidnit), byl záhy stažen z kin a na určitou dobu uklizen.
Vpoválečné kinematografii se objevil v celé řadě tehdejších filmových hitů – Pověsť o 'Nějistovom' (v hlavní roli), Příběh opravdového člověka, Admirál Ušakov i jeho pokračování Korabli šturmujut bastiony, God kak žizň, Po tonkomu ldu a dalších. V televizi hrál např. v oblíbeném seriálu Věčnyj zov a Češi a Slováci ho zase ve své době mohli vidět v koprodukčním filmu Puščik jede do Prahy.
Alexej Alexejev byl slavným hlasem sovětského dabingu. Daboval na pět set filmů a postupně se vypracoval i na režiséra tohoto specifického filmového odvětví. Poslední jeho filmovou rolí byl Ind Pirs ve sci-fi Sputnik planety Uran. Na začátku 90. let onemocněl rakovinou, z níž se po operaci vyléčil.
Vedle Alexeje získal celostátní uznání ještě jeho starší bratr Benedikt, biolog specializující se na tropické rostliny.
Herec
Filmy | |
---|---|
1990 |
Sputnik planety Uran |
1986 |
Čičerin |
1983 |
Torpédové bombardéry |
1981 |
Byli to herci |
Ot zimy do zimy |
|
1979 |
Staryje dolgi |
1978 |
Ivantsov, Petrov, Sidorov |
1977 |
Muž jak se patří |
Slovo má obhajoba |
|
Účtování |
|
1972 |
Boj s těňju |
1971 |
Osvobození V - Poslední úder |
Čjortova ďužina |
|
1969 |
Ja jego něvěsta |
1967 |
Krylya pesni |
Mesta tut tichije |
|
1966 |
Po tonkomu ldu |
1965 |
God kak žizň |
Puščik jede do Prahy |
|
1964 |
Imeněm revoljucii |
Samoljoty ně prizemlilis |
|
Tajná armáda |
|
1962 |
Akademik iz Askanii |
1961 |
Nachové plachty |
1960 |
Severnaja raduga |
1959 |
Dnes se nikam nejede (studentský film) |
1957 |
Nočnoj patrul |
1956 |
V podzemí Oděsy |
1955 |
Doroga |
Zvjozdy na kryljach |
|
1954 |
Nebezpečné stezky |
1953 |
Hrdina Černého moře |
Koráby útočí |
|
Na daleké hlídce |
|
Tajemný nález |
|
1950 |
...A hvězdy září! |
1949 |
Sčastlivyj rejs |
1948 |
Pojezd iďot na vostok |
Příběh opravdového člověka |
|
Stalingradská bitva I |
|
1947 |
Pověsť o 'Nějistovom' |
Rjadovoj Alexandr Matrosov |
|
1946 |
Zkušební pilot |
1940 |
Zakon žizni |
1938 |
Novaja Moskva |
Seriály | |
---|---|
1973 |
Věčnyj zov |
Krátkometrážní | |
---|---|
1957 |
Tajny mudrogo rybolova |