foto

Stefan Zweig

  • nar. 28.11.1881
    Vídeň, Dolní Rakousy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 22.2.1942 (60 let)
    Petrópolis, Rio de Janeiro, Brazílie

Biografie

„Iluze nelze setřást tak lehce, jako rtuť teploměru."

Stefan Samuel Zweig, rakouský spisovatel. Považuje se za jednoho ze zakladatelů psychologické prózy. Narodil se do rodiny továrníka Moritze Zweiga a jeho manželky Idy Brettauerové. Matka pocházela z Hohenemsu, z bohaté kupecké rodiny. Mladý Zweig vyrůstal společně s bratrem Alfredem na vídeňském Schottenringu. V rodině panovala vlažná náboženská výchova, později se Zweig charakterizoval slovy „žid s nouze".

Po maturitě na gymnásiu Wasagasse začal studovat ve Vídni a Berlíně germanistiku, romanistiku a přispíval do Neuen Freien Presse. Roku 1901 vydává sbírku básní SILBERNE SAITEN, roku 1904 novelu DIE LIEBE DER ERIKA EWALD. Zweig měl ve Vídni problém sehnat vydavatele. Nakonec novelu vydal v Praze působící Hugo Steiner, grafik, který ilustroval román GOLEM Gustava Meyrinka. Později navázal Zweig spolupráci s lipským nakladatelstvím Insel-Verlag a stal se v letech 1906 - 1932 jeho „vlajkovou lodí". Anton Kippenberg, který nakladatelství léta vedl, se nikdy netajil tím, že je antiseminista a s Zwiegem jej pojilo kupodivu přátelství. Zweig se závěru války, kdy nakladatel Kippenberg podruhé vstoupil do německých dějin již nedožil. Kippenbergovi se podařilo v únoru 1945 za dramatických okolností, s pomocí americké armády a wehrmachtu, vyvézt z Lipska tzv. Goetheovu sbírku. Ta je dnes uložena v düsseldorfském Goetheově muzeu. Lipsko bylo nakonec Američany 18. dubna 1945 osvobozeno, ale to v únoru nikdo nevěděl.

My se vrátíme zpět do dob císařství, kdy rozvoj telefonu, konzervování, první operace hrudníku, či uvedení Salvarsanu na trh utvrdilo svět v přesvědčení, že všechny problémy lidstva budou do sta let vyřešeny. Rostla produktivita práce, zrodily se akcie a hypotéky. Nový životní styl podporovaly americké bankovní domy sloganem: „Žijte dnes, plaťte zítra !". Zweig díky honorářům procestoval v letech 1910 britskou (dnešní Indie a Pakistán) a holandskou (dnešní Indonésie) Indii. Navázal kontakty s mnoha spisovateli a umělci své doby, často i s druhé strany názorového spektra. Roku 1912 navštívil New York odkud přátelům napsal: „... bloudil jsem nekončícími ulicemi s pocitem nesmyslného konání, který byl stále silnější, nakonec jsem jej nechal zvítězit. Vymyslel jsem si hru sám ze sebou. Vsugeroval jsem si, že jsem sám a mám v kapse posledních sedm dolarů a začal jsem obcházet úřady, navštívil jsem dokonce pět pošt, nikdo se mne neptal na národnost, náboženství, původ, a já přitom - v době otisků prstů, víz a policejních důkazů - cestoval bez pasu ...".

V DIE WELT VON GESTERN Zweig uvádí, že mu jeden z jeho přátel, vyšší důstojník c. a k. rakouské armády, během války zařídil službu ve Válečném archivu. Roku 1917 byl ale vojenské služby zproštěn. Odjel do Curychu, kde pracoval jako korespondent Neue Freie Presse a publikoval zde některá svá díla. Do Rakouska se vrátil ráno 24. března 1919. Opačným směrem odjížděl do exilu rakouský císař Karel I. a setkání obou mužů na hranicích je opět popsáno v DIE WELT VON GESTERN. Pokud někdy navštívíte v rámci dovolené Madeiru, navštivte ve Funchalu kostel Nossa Senhora do Monte, kde je Karel I. pohřben. Karel I. byl zároveň jako Karel III. posledním českým králem. Zweig zamířil do Salcburku, kde vlastnil na Hoře kapucínů vilu v desolátním stavu. Ta se v následujících letech stala jeho oázou míru. Napsal zde kromě mnoha novel a dramat také svoji nejúspěšnější knihu STERNSTUNDEN DER MENSCHHEIT.

Roku 1920 si vzal Frideriku Winternitz, která byla Zweigovou první ženou. Zemřela v roce 1971 v americkém Stamfordu, stát Connecticut. Jako intelektuál vystupoval Zweig proti revanšismu a nacionalismu, ale bojoval i s inflací, která mu ukrajovala velkou část honorářů. Trvalo devět let než shromáždil finanční prostředky, které mu dovolily znovu vycestovat. Roku 1928 navštívil na pozvání Maxima Gorkého, s kterým si dopisoval, Sovětský Svaz. Mezitím to na mezinárodní scéně houstlo. Vítězství nacistů v Německu zvýšilo společenský tlak na židy v Rakousku. Měl dvě formy. První bylo tzv."pouliční násilí" hnědých košil, které jednaly jako kriminální gangy. Druhou formou bylo legální jednání státu prostřednictvím zákonů. Židy bylo nutné právně definovat, omezit na občanských právech a kriminalizovat. Zweig byl intelektuál, vystupující proti revanšismu a nacionalismu, ale nebyl naivní. Paradoxem 2. světové války bylo, že procentuálně ji přežilo nejvíce německých a rakouských židů - protože včas emigrovali. Do této skupiny patřil i Zweig. Vše začalo 12. února 1934 událostmi, označovanými jako Rakouská občanská válka. 18. února provedla policie u Zweiga razii. Šokovaný spisovatel byl nejprve poučen a vyzván k vydání zbraní, poté u něj čtyři policisté provedli domovní prohlídku. Bylo podezření, že používá svůj dům jako skladiště zbraní ve prospěch ozbrojených milic SDAP (rakouská Sozialdemokratische Arbeiterpartei). Zweig pochopil, že je to předehra k dalšímu útoku, dva dny poté nasedl na vlak a emigroval do Londýna.

Jeho knihy v Německu se dostaly na index a Kippenberg se musel od svého nejúspěšnějšího autora v Lipsku veřejně distancovat. Zweig uzavřel novou smlouvu s vídeňským nakladatelstvím Herberta Reichnera a navštívil Jižní Ameriku. V březnu 1933 přišlo do kin drama PALČIVÉ TAJEMSTVÍ s Willi Forstem a Hilde Wagenerovou v hlavních rolích. Bylo napsáno podle Zweigova námětu, ale mělo jepičí život. Originální název filmu je BRENNENDES GEHEIMNIS, doslova přeloženo HOŘÍCÍ TAJEMSTVÍ. Nacisté právě vyšetřovali požár Říšského sněmu z 27. února 1933. Protože je dráždili lepiči plakátů, byl film zakázán. Následně využil jeho libreta Richard Strauss k opeře DIE SCHWEIGSAME FRAU. K premiéře musel dát osobní souhlas Adolf Hitler s podmínkou, že opera vydělá na náklady a bude stažena z repertoáru. V roce 1935 se Zweigovy knihy dostaly na seznamy „Pálených knih". Šlo o akci Německého studentského spolku (Deutsche Studentenschaft, zkráceně DSt), sdružujícího německé, rakouské a dánské vysokoškoláky. Tento spolek vyhlašoval každoročně „Akce proti neněmeckému Duchu", jejíž součástí bylo veřejné pálení knih na hranicích. Po anšlusu Rakouska roku 1938, přišel Zweig o posledního vydavatele, s kterým oslovoval německy mluvící čtenáře. Štafetu převzali švédové s nakladatelstvím Bermann-Fischer, sídlícím ve Stockholmu. Zweig patřil v této zemi k nejčtenějším zahraničním autorům. Ve stejném roce se rozvedl s první ženou, s kterou od svého rakouského útěku nežil. Friderike Maria Zweigová po rozvodu emigrovala do Států. Po Zweigově sebevraždě založila ve Státech několik sdružení, hlásících se k jeho odkazu.

V roce 1939 se Zweig oženil podruhé se svoji sekretářkou Charlotte Altmannovou. S vypuknutím 2. světové války přijal britské občanství a v červenci 1939 se manželé přestěhovali do Bathu v hrabství Somerset, kde si v ulici Rosemount zakoupili dům. Zde začal psát biografii Honoré de Balzaca. Britové ale v tu dobu nedělali rozdíl mezi Rakušany a Němci. Zweig se v Británii přestal cítit bezpečně. V roce 1940 se usadil v Brazílii, jejíž diktátor Getúlio Vargas' považoval Zweiga za prominentní osobu. Od brazilských úřadů obdržel trvalé vízum a usadil se v Petrópolis, 30 km severně od zátoky Guanabara. Na jihozápadní straně zátoky se nachází pláž Copacabana, o které zpívá Helena Vondráčková. Roku 1941 zde napsal monografii BRASILIEN a v roce 1942 SCHACHNOVELLE. Ve stejném roce vyšla posmrtně jeho autobiografie DIE WELT VON GESTERN.

Blížíme k závěru Zweigova života. V noci z 22. na 23. února 1942 spáchal sebevraždu. Úmrtní list uvádí dobu úmrtí ve 12:30 a jako příčinu: „ingestão de substancia toxica – suicidio" (otrava jedem - sebevražda). Deprese doprovázely Zweiga dlouhá léta. Jeho žena Lotte jej následovala. Oba užili Veronal, barbiturát užívaný při poruchách spánku. V dopise na rozloučenou se uvádí, že se tak rozhodl ze svobodné vůle a s čistou myslí, unaven neustálým vandrováním a pobouřen ničením „Ducha Evropy". Zweig věřil v Evropu Henriho Barbussese, Romaina Rollandse a Émile Verhaerense. Ale byla to jen iluze.

Pozn: Zweig pochází agnátně (po mužských předcích) z prostějovské větve Zweigů. (Jeho dědeček Hermann se v Prostějově 10.4.1807 narodil, zde se 19.12.1835 oženil s Nanette (Nelli) Wolfovou a následně přesídlili do Vídně.)

Zweigova biografie:
SILBERNE SAITEN. Básnická sbírka, 1901.
DIE PHILOSOPHIE DES HIPPOLYTE TAINE. Disertační práce, kterou obhajoval před Friedrichem Jodlem (1849 - 1914). Hippolyte Adolphe Taine (1828 - 1893) byl francouzký filozof a historik, 1904.
DIE LIEBE DER ERIKA EWALD. První Zweigova novela, nejdříve vyšla u nakladatelství Buchschmuck v. Hugo Steiner-Prag, následně ve stejném roce u Fleischel & Co., Berlin 1904.
DIE FRÜHEN KRÄNZE. Sbírka básní, nakl. Insel, Lipsko 1906.
TERSITES. Tragédie, nakl. Insel, Lipsko 1907.
EMILE VERHAEREN. Nakl. Insel, Lipsko 1910.
BRENNENDES GEHEIMNIS. Novela pochází z níže uvedeného svazku ERSTES ERLEBNIS – VIER GESCHICHTEN AUS KINDERLAND, byla samostatně zfilmována roku 1933, zde na fóru pod názvem PALČIVÉ TAJEMSTVÍ.
ERSTES ERLEBNIS – VIER GESCHICHTEN AUS KINDERLAND: GESCHICHTE IN DER DÄMMERUNG, DIE GOUVERNANTE, BRENNENDES GEHEIMNIS, SOMMERNOVELLETTE. Roku 1911 zfilmoval povídku DIE GOUVERNANTE režisér Georges Denola, název filmu LA GOUVERNANTE. Nakl. Insel, Lipsko 1911.
DAS HAUS AM MEER. Hra. Nakl. Insel, Lipsko 1912.
DER VERWANDELTE KOMÖDIANT. Hra z období německého rokoka. Nakl. Insel, Lipsko 1913.
JEREMIAS. Dramatická bádeň. Nakl. Insel, Lipsko 1917.
ERINNERUNGEN AN EMILE VERHAEREN. Vydáno vlastním nákladem, 1917.
DAS HERZ EUROPAS. Z návštěvy ženevského Červeného kříže, obálka od Franse Masereela. Nakl. Rascher, Curych 1918.
LEGENDE EINES LEBENS. Komorní hra o třech jednáních. Nakl. Insel, Lipsko 1919.
FAHRTEN. LANDSCHAFTEN UND STÄDTE. Nakl. Tal, Lipsko a Vídeň 1919.
DREI MEISTER: BALZAC – DICKENS – DOSTOJEWSKI. Psychologická studie. Nakl. Insel, Lipsko 1920.
MARCELINE DESBORDES-VALMORE. Ze života francouzké spisovatelky Marceline Desbordes-Valmore (1786 - 1859). Nakl. Insel, Lipsko 1920.
DER ZWANG. Novela. Nakl. Insel, Lipsko 1920.
ROMAIN ROLLAND. Nakl. Rütten & Loening, Frankfurt 1921.
BRIEF EINER UNBEKANNTEN. Nakl. Lehmann & Schulze, Drážďany 1922.
AMOK. O vášni. Nakl. Insel, Lipsko 1922.
DIE AUGEN DES EWIGEN BRUDERS. Legenda. Nakl. Insel, Lipsko 1922.
PHANTASTISCHE NACHT. Vyprávění. Literární časopis Die Neue Rundschau, ročník 33, Berlín 1922.
FRANS MASEREEL. Spoluautorem byl Arthur Holitscher. Nakl. Axel Juncker, Berlín 1923.
DIE GESAMMELTEN GEDICHTE. Nakl. Insel, Lipsko 1924.
DIE MONOTONISIERUNG DER WELT. Esej. Berlínský deník Berliner Börsen-Courier, 1. února 1925.
ANGST. Novela s doslovem E. H. Rainaltera. Zfilmováno roku 1978 v režii Dagmar Damekové. Nakl. Reclam, Lipsko 1925.
DER KAMPF MIT DEM DÄMON. Velikáni světa Hölderlin, Kleist a Nietzsche. Nakl. Insel, Lipsko 1925.
BEN JOHNSON's „VOLPONE". Komedie o třech aktech. Autorem divadelní hry je Ben Johnson a byla Zweigem nově přepracována. Na její motivy byl natočen roku 2003 VOLPONE s Gérardem Depardieuem v hlavní roli. Nakl. Kiepenheuer Verlag, Postupim 1926.
DER FLlÜCHTLING. Osudy ruského vojáka v průběhu 1. světové války. Nakl. Bücherlotterie, Lipsko 1927.
ABSCHIED VON RILKE. Proslov k 1. výročí úmrtí Rainera Maria Rilkese, přednesený 20. února 1927 v mnichovském Státním divadle. Spisovatel Rainer Maria Rilke byl členem Pražského kruhu. Nakl. Wunderlich, Tübingen 1927.
VERWIRRUNG DER GEFÜHLE. Jedná se o soubor tří novel. VIERUNDZWANZIG STUNDEN AUS DEM LEBEN EINER FRAU, zfilmována roku 1931 Robertem Landem, UNTERGANG EINES HERZENS a VERWIRRUNG DER GEFÜHLE. Nakl. Insel, Lipsko 1927.
STERNSTUNDEN DER MENSCHHEIT. Pět historických miniatur. Nakl. Insel, Lipsko 1927.
DREI DICHTER IHRES LEBENS. Tři velikáni světové literatury - Casanova, Stendhal, Tolstoj. Nakl. Insel, Lipsko 1928.
RAHEL RECHTET MIT GOTT. Uveřejněno v „Almanach nakladatelství Insel na rok 1929", str. 112 až 131. Nakl. Insel, Lipsko 1928.
JOSEPH FOUCHÉ. Ze života politika. Nakl. Insel, Lipsko 1929.
DAS LAMM DES ARMEN. Tragikomedie o třech aktech. Nakl. Insel, Lipsko 1929.
VIER ERZÄHLUNGEN. Obsahem knihy jsou čtyři novely. DIE UNSICHTBARE SAMMLUNG. EPISODE AM GENFER SEE. LEPORELLA, zfilmována roku 1991 režisérkou Dagmar Damkovou a BUCHMENDEL. Nakl. Insel, Lipsko 1929, 96 stran.
DIE HEILUNG DURCH DEN GEIST. Biografie tří osobností, které bádaly nad souvislostmi mezi zdravím, nemocemi, duchem a náboženstvím. Prvním byl Franz Anton Mesmer (1734 - 1815) lékař, který aplikoval magnetoterapii, hypnózu a rozeznával nemoci duše. Druhou postavou byla Mary Baker Eddyová (1821 - 1910), lidová léčitelka užívající bible a křesťanských nauk s velmi kontraverzními výsledky i pověstí. Posledním byl Sigmund Freud. Zweig knihu věnoval Albertu Einsteinovi. Lipsko 1931.
MARIE ANTOINETTE. Životní portrét, v roce 1938 zfilmováno režisérem W. S. Van Dykem, název filmu MARIE ANTOINETTA. Lipsko 1932.
TRIUMPH UND TRAGIK DES ERASMUS VON ROTTERDAM. Nakl. Herbert Reichner, Vídeň 1934.
DIE SCHWEIGSAME FRAU. Libreto ke komické opeře, na motivy komedie EPICOENE, OR THE SILENT WOMAN anglického dramatika Bena Jonsona. Hudba od Richarda Strausse. Premiéra se uskutečnila 24. června 1935 ve Státní opeře Drážďany. Nakl. Fürstner, Berlín 1935.
MARIA STUART. Nakl. Reichner, Vídeň 1935.
GESAMMELTE ERZÄHLUNGEN. Dva svazky, první svazek - DIE KETTE, druhý svazek - KALEIDOSKOP. Vídeň 1936.
CASTELLIO GEGEN CALVIN ODER EIN GEWISSEN GEGEN GEWALT. Historická monografie zasazená do kalvinistické Ženevy 16. století. Zweigovo varování před nacismem. Vídeň 1936.
DER BEGRABENE LEUCHTER. Novela. Vídeň 1937.
BEGEGNUNGEN MIT MENSCHEN. Vídeň 1937.
MAGELLAN. Vídeň 1938.
UNGEDULT DES HERZENS. Milostný příběh s tragickým koncem. Jedná se o jediný dokončený román Stefana Zweiga. Zfilmován roku 1961 režisérem Maurice Elveyem pod názvem BEWARE OF PITY. Další filmová verze je z roku 1979, název díla LE PITIÉ DANGEREUSE. Nakl. Bermann-Fischer, Stockholm 1939.
BRASILIEN. Země budoucnosti. Nakl. Bermann-Fischer, Stockholm 1941.
SCHACHNOVELLE. Zweigova poslední a nejznámější novela. Zfilmována roku 1960 Gerdem Oswaldem. V roce 2013 uvedena v kielském Operním domě jako opera. Autorem libreta byl Wolfgang Haendeler, hudba Cristóbal Halffter. Buenos Aires 1942.
ZEIT UND WELT. Sebrané spisy z období 1904–1940. Nakl. Bermann-Fischer, Stockholm 1943.
DIE WELT VON GESTERN. Vzpomínky evropana. Stockholm 1942.
MONTAIGNE. Esej věnovaný Michelu de Montaigne (1533 - 1592), jednomu ze zakladatelů esejistiky. 1942
AMERIGO. Stockholm 1944.
LEGENDEN. Stockholm 1945.
BALZAC. Životopisný román. Nakl. Richard Friedenthal, Stockholm 1946.
FRAGMENT EINER NOVELLE. Novela doplněna čtyřmi litografiemi Hanse Froniuse. Vídeň 1961.
RAUSCH DER VERWANDLUNG. Fragment románu, vydán z autorovy pozůstalosti roku 1982. Zfilmován v roce 1988 jako stejnojmenný tv seriál s Évelyne Bouixovou v hlavní roli. Autorem hudby je Michael Kocáb. Román sloužil jako předloha pro GRANDHOTEL BUDAPEST režiséra Wese Andersona. Nakl. Knut Beck 1982.
Předmluva k románu Maxe Broda TYCHO BRAHES WEG ZU GOTT. Max Brod byl německy píšící spisovatel, narozený v Praze. Byl členem Pražskému kruhu a zasadil se o propagaci Kafkova díla.

skipi

Spisovatelská filmografie

Filmy

2019 La Collection - povídka
2014 Grandhotel Budapešť - kniha
2013 Mary, Queen of Scots - kniha
Une Promesse - kniha
2007 Expres Oviedo - kniha
2004 Yi ge mo sheng nu ren de lai xin - kniha
2002 24 hodin ze života jedné ženy - kniha
2001 Lettre d'une inconnue (TV film) - kniha
1999 Kráľovská hra (TV film) - kniha
Mučivé tajomstvo (TV film) - kniha
1998 Clarissa (TV film) - povídka
Opojenie z premeny (TV film) - kniha
1996 Dernière fête, La (TV film) - kniha
1995 Netrpělivost srdce (TV film) - kniha
Neviditeľná zbierka (TV film) - povídka
1994 Dvadsaťštyri hodín zo života istej ženy (TV film) - kniha
Lyubovni sanishta - kniha
1993 Amok - kniha
1992 Jahňa chudobného (TV film) - kniha
Peur, La (TV film) - kniha
1991 Leporella (TV film) - kniha
1990 Spät bezahlte Schuld, Die (TV film) - kniha
1989 Génius jednej noci (TV film) - kniha
1988 Burning Secret - kniha
La Ruelle au clair de lune (TV film) - kniha
1980 Georg Friedrich Händels Auferstehung (TV film) - kniha
Královská hra (TV film) - kniha
1979 La confusion des sentiments (TV film) - kniha
Pitié dangereuse, Le (TV film) - kniha
1978 Lamm des Armen, Das (TV film) - kniha
1977 Amok (TV film) - kniha
Brennendes Geheimnis (TV film) - kniha
1974 Netrpezlivosť srdca (TV film) - kniha
1968 Vingt-quatre heures de la vie d'une femme - kniha
1967 Studie jednoho strachu (TV film) - kniha
Zmŕtvychvstanie G. F. Händla (TV film) - povídka
1964 Byzance - povídka
1963 Šach mat (TV film) - kniha
1961 Twenty-Four Hours in a Woman's Life (TV film) - kniha
1960 Impaciencia del corazón - kniha
Schachnovelle - kniha
1959 Sakknovella (TV film) - kniha
1957 Feliz año amor mío - kniha
1953 Die unsichtbare Sammlung (TV film) - kniha
1952 24 Hours of a Woman's Life - kniha
1950 Das gestohlene Jahr - kniha
1948 Dopis neznámé - kniha
1946 Beware of Pity - kniha
1944 24 horas en la vida de una mujer - kniha
Amok - kniha
1943 Valkoiset ruusut - kniha
1938 Marie Antoinetta - kniha
1934 Amok, kletba tropů - kniha
Peur, La - kniha
1933 Only Yesterday - kniha
Palčivé tajemství - kniha
1931 Čtyřiadvacet hodin ze života ženy - kniha
1929 Narkosa - povídka
1928 Angst - Die schwache Stunde einer Frau - kniha

TV seriály

2013 Ljubov za ljubov (TV seriál) - kniha
1988 L'Ivresse de la métamorphose (TV seriál) - kniha
1955 Lilli Palmer Theatre (TV seriál) - povídka
1954 On Camera (TV seriál) - povídka
1951 Schlitz Playhouse of Stars (TV seriál) - kniha
1948 Studio One (TV seriál) - kniha

Scenáristická filmografie

Filmy

1978 Au théâtre ce soir: Volpone (TV film) - divadelní hra
1970 Volpone (divadelní záznam) - divadelní hra
1969 Volpone (TV film) - divadelní hra
1964 Volpone (TV film) - divadelní hra
1958 Volpone (TV film) - divadelní hra
1941 Volpone - divadelní hra
1924 Das Haus am Meer - divadelní hra