Cedr

Journey byla lepší než samotná destination. Poslední dvě epizody za moc nestály. Těch osm před nimi je ale naprosto špičkových a vše spolehlivě převáží. CGI je vcleku na houby, praktické efekty nevyrovnané od nepochopitelně průměrných až po vyloženě špičkové. Jádrem všeho je samozřejmě Bruce Cambell. Ten má zde naprosto dokonalou delivery jak (parádně napsaných) one-linerů tak i dialogů samotných. Vůči ostatním hláškovacím počinům to není ani fér, tohle je prostě extratřída. Evil Dead po letech opět posouvá laťku horor komedie daleko výš nad konkurenci.

Zajímavým stylem do jednoho souvislého celku pospojovaný povídkový film trpí svou povídkovostí, poněvadž některé příspěvky by si možná zasloužily i celovečerní rozpracování. Některé zase tedy opravdu ne. Jako povídkový horor nadprůměr, jako horor takový spíš nedotažená šeď. 50%

Od scénáristy/režiséra Kiss Kiss Bang Bang jsem čekal mnohem víc. The Nice Guys je "jen" sympatickou krimi komedií, která se od ostatních komedií liší lépe napsaným a předvedeným humorem. Narozdíl od Kiss Kiss Bang Bang to však není o moc. The Nice Guys dost často svůj cíl těžce míjí. Nevyužitý potenciál. Na 70s kostýmy, kulisy, auta, atd. se však kouká dobře a Crowe z Goslingem jsou duem tak podivným, že jim to až celkem funguje.

Chytlavé jak bodlák. Díky vysokým production values krásně vypadající, klasicky (=poctivě žánrově) odvyprávěné a precizně zahrané. Netlfix se opět předvedl. 95%

Amityville přes kopírák bez špetky přidané hodnoty. S ostatními filmy s prokletými domy to okamžitě splyne do jednoho nerozlišitelného celku. Neoriginalita sama o sobě není problém, obzvlášť jsou-li všechny tradiční žánrové postupy vybroušeny k dokonalosti. Problémem Conjuringu ale je, že vybroušenost se tu moc nekoná. Je to všehovšudy "jen" OK podívaná, která někoho kdo viděl víc než tři horory jen s těží vytrhne. 66,6%

Díky rané a na plno využité verzi širokoúhlého Nikkatsu Scope je na Voice WIthout a Shadow radost pohledět, a to i přesto, že Seijun Suzuki nic artového tentokrát nevymýšlel. Jde o poutavý thriller/pátračku, kterých není nikdy dost. Kvalitní výkony a příjemně detektivní příběh má co nabídnout i dnes.

Ze Stranger Things je cítit, že si to bratři Dufferové napsali a natočili tak aby se to především líbilo jim. Vášní pro tvorbu a vypravovacím citem to díky tomu prostě přetéká. Největším nedostatkem je poměrně nemastný výkon Winony, která je v tomto projektu neprávem vychvalována a tragický záporák bez špetky screen presence. Matthew Modine může být sebelepší herec, ale na tuto roli byl velmi nevýrazný. Jeho charakter by si zasloužil většího slizouna. Hudba je sice skvělá, ale je možná až příliš prvoplánově osmdásátková, že by se možná hodilo vybrat i nějaké méně profláklé hity. Tyto drobné výtky ale nemění nic na tom, že vše ostatní je bezchybné. Už jen ten title screen/logo dává jasně najevo, že to tvůrci s tou 80s atmosférou mysleli vážně. Dětští herci nejsou úplně tragičtí (jak bývá jinak bohužel téměř vždy zvykem). Odvyprávěno je to špičkově a 8 epizod dáte tutově na jeden zátah.

Mask of the Demon je černobílý vizuální zázrak, který má vše co by si člověk mohl od klasického gotického hororu přát. Žánrově definující, měřítka a škály nastavující, podívaná s luxusní kamerou a režií.

Nezaměnitelně stylizovaná podívaná s agresivním a unikátně padnoucím soundtrackem zklame nezáživným a mizerně prezentovaným příběhem. Hororové scény jsou (nejen) díky artové exhibici však natolik úderné, že pozornost diváka přeci jen udrží. 70%

Vizuálně parádní ale scénářem tragicky bídná alegorie rozkladu společnosti. Má to přes veškeré neduhy, ale jisté kouzlo - pravděpodobně díky filmově těžce uchopitelné předloze.