pm

"Hua Mulan", film, na který jsem se léta těšila, protože v něm měl hrát Chow Yun-Fat. Nehraje. Ani wuxia akce, kterou jsem z nějakého důvodu čekala, se mi nedostalo. Je to vlastně jen lehce nadprůměrné romantické drama s nijak objevnou hudební složkou, s uhlazenými, ale hezky inscenovanými válečnými scénami, které přesto dávají tušit krutost doby i prostředí. Místy jsem nesměla moc přemýšlet nad logikou některých situací. Ale velmi dobře vím, že tento film vyžaduje velké plátno a že v kině by to byl jiný zážitek. A Zhao Whei je kouzelná.

Líbilo se mi to i po letech v televizi, tím spíš v době, kdy měl film premiéru, a kdy jsem sama byla na sportovní škole a ve věku těch hrdinů pendlujících mezi tréninkem a učením...

Když to vezmu s nadhledem, přidám za hudbu, za Tila a mou maximálně pozitivní náladu, je to za plný počet. Občas je prostě nutné a očistné zúčtovat s minulostí, která vám brání v rozhledu, i se současným životem...a nadechnout se do budoucna, a je naprosto jedno, na které straně barikády se právě nacházíte.

Je zajímavé, že nejpřesvědčivěji vystihnout běsy Tennesseeho Wiliamse svedly dvě evropské herečky: Anna Magnani a Liz Taylorová. A právě Taylorová propůjčuje svým hrdinkám tu přesnou dávku emocí, za kterými prosvítá nešťastná lidská bytost, aniž by jejich hysterie přímo splývala s trapností. "Vlak s mlékem zde již nestojí" je jediná jeho hra, kterou jsem neznala, jsem nezatížená srovnáváním, věřím i tomu, že autor byl s adaptací spokojený. Toto je jednoduše DIVADLO. S výbornou ústřední hereckou dvojicí... nakonec: kdy tito dva jako pár nebyli skvělí?

Neviděla jsem žádný díl "Dynastie", ale v tomto - zřejmě hodně podobném - blafu hrál na stará kolena herec, jehož mám ráda od dětství a s léty stále víc, to kvůli němu jsem si tenkrát našla čas.

Tak teda dobrá, potlačím zklamání, zapomenu na to, jaký film to mohl být, ale není ...a budu laskavá: za Manciniho hudbu přidám jednu *.

Toto že je to všemi oslavované veledílo, které posbíralo několik Českých lvů a ucházelo se o Oscarovou nominaci? Stydím se, že to nechápu. Nejprotivnější česká hééérečka ve vysoce přeceněném, i když esteticky hezkém, filmu. Ona je Jana Plodková možná fotogenická, ale herecky mi hrubě nesedla už v dánském dramatu "Praha", a mám obavu, že by mi byl stejně nesympatický i ten film, který její Hanka natočila těsně před okupací. Protivní herci, protivný film. Ničemu, vůbec ničemu nerozumím...a vážně uvažuju nad smyslem ceny "Český lev" . Ale jsem ráda, že jsem "Protektora" viděla, protože teď už můžu s čistým svědomím podepsat, že mými domácími filmy roku 2009 jsou výtvarně dokonalé české "Tři sezóny v pekle" Tomáše Mašína se skvělým Kryštofem Hádkem a slovenský "Pokoj v duši".

Fatih Akin film napsal, ale možná by nebylo od věci, kdyby ho sám i natočil.

První polovinu filmu bych s klidem doporučila jako antidepresivum: tak úchylnou ideologii jeden hned tak nevymyslí, opravdu jsem se nasmála, až se divím, že mně nevyvlekli ze sálu. Hlubších podnětů k zamyšlení by se taky našlo, nic to ovšem nemění na tom, že ani skvělé obsazení a chytlavé songy filmu nedodaly další rozměr.

Název zavádí agresí, ale není tomu tak, film násilí neukazuje, jen dává tušit, a to je často mnohem horší: představy mohou být bolestnější než nefiltrované názorné záběry. Svým způsobem je to asi nejsmutnější film o fotbalových fanoušcích, nejen, ale hlavně dík druhé epizodě s Leonem Lučevem a bezradným policistou, jaký jsem kdy viděla. S písničkou, kterou jsem si pobrukovala celý víkend. „I sve je super , i sve je za pet …“