Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 261)

plakát

Linear (2009) 

Nebýt hudby od U2, tak na to ani nekoukám. Podobně by určitě někdo mohl přistupovat, že sleduje jen kvůli studiu díla Antona Corbijna. Strukturálně to sice dojem filmu budí, má to klasickou formu Freytagovy pyramidy, je to dokonce i umělecky natočeno, ale to je asi tak vše. Spíš než film nebo série klipů je to vizuální podklad k hudbě, podobně jako měli U2 na posledních dvou turné (i+e a JT30). Rozhodně ale musím pochválit Saïda Taghmaoui, své putování zahrál na jedničku. Pro fanouška povinnost, pro normálního člověka spíše překážka na cestě k lásce k U2. Zejména taky proto, že je film velmi těžko sehnatelný.

plakát

Terapie - Série 3 (2019) (série) 

Jak si zhruba představuji, že probíhalo psaní závěrečného týdne: Zelenka: So... how do we end this final season? Dusová: We don't. Zelenka: Genius! Give this woman a raise! Na otevřené konce-nekonce jsem u Terapie z předchozích dvou sérií zvyklý, ale zde mě to zaskočilo hlavně ze dvou důvodů - jednak byla série inzerována jako poslední a druhak ty dopady na život Marka Pošty na konci byly opravdu velké a hodné rozuzlení. Jsem ale rád i za tu vymodlenou třetí řadu, dokonce o díl delší než byla druhá. Bez Dity jsem se obešel, zbylo aspoň víc peněz na díly s pacienty. Tam to je již standardní vysoká laťka - příjemně zahrané komorní drama zase s trochu jinými, neotřelými, a proto svěžími, problémy. Jako obyvkle jsou některé zajímavější, některé méně, ale všechny v příběhu mají svou roli a klidně bych vydržel je sledovat dál. Seriál však byl proti a i přes neukončení terapie většiny z nich nám ukončil vhled do ní. Což je ale na druhou stranu dobře, vzhledem k tomu, jak kolísavá byla kvalitně oproti předchozím sezónám (a to ani nerozebírám Markovo chování s jeho rodinou, kde jsem nad vším občas zíral, jelikož stejně jako jeho syn jsem Markovi fandil).

plakát

Jistě, pane premiére (1986) (seriál) 

K někomu byli scénáristé štědří (zejména Jim Hacker několikrát přelstí Sira Humphreyho), ke zbytku ústřední trojice už tolik ne - jak jsem psal, Humphrey postrádá dokonalé machinační schopnosti, za což taky může představení mírně Mary Sue protipólu (on byl však Marty Stu, takže je to jen fér). Bernard si uchoval hlášky, většinou však místo trefné pointy vypadá jako osoba na autistickém spektru, co bere vše doslova. Annie také ubylo. Velké štěstí, že ale na satiře nebylo ubráno a divák často prozkoumá i zákoutí ministerstev, na které v Ano, pane ministře nezbyl čas. Místo variability humorných situací z předchozích sérií jsou tu tak 3, které v obměnách probíhají dokola - již zmíněné Bernardovy doslovné výklady nebo například jazykolamy hodné Princezny Caroline z Bojacka Horsemana.

plakát

Jistě, pane ministře (1980) (seriál) 

Těžko se smát něčemu co často připomíná bolestivou administrativní realitu. A nejenom z minulého století. Vskutku nadčasové dílo. Seriálu hodně hraje do karet fakt, že nastavuje zrcadlo politice a státní správě jako celému aparátu a ne jen jedné ze stran. Britský ostrovtip par excelence aneb proč bych se nikdy neodvážil vstoupit do sociálních reality shows typu Survivor, kde je to také na denním pořádku. Bohužel se na můj vkus rámec epizod moc často opakoval - Jim Hacker chce něco provést (ať už inovativního nebo naopak), Sir Humphrey je zděšen, chce tomu zabránit a nakonec se mu to povede, často s tím, že přesvědčí Jima Hackera, že na to přišel on sám. Naštěstí je to prokládáno hláškami Bernarda anebo sarkasmem Annie, manželky titulního ministra. Často vychvalovaný dabing bych označil za "ano, ale..." Ano, ale i tak se tu v každém díle najde pár vtípků, které se v překladu ztratily, ať už díky neschopnosti překladatelů nebo, a to byl častější případ, díky nepřeložitelnosti. Ano, ale je tu tolik známých jmen a známých hlasů, že se těžko distancuje hlas od obličeje.

plakát

Ruská panenka (2019) (seriál) 

Koncept se mi líbil, tak jsem si řekl, že pro zajímavost místo na epizody to budu sledovat Russian Doll na "životy" hlavních hrdinů. Takhle to dopadlo: 2.2. Není to moje kasta lidí, v této (doteď nevím jestli vyšší nebo nižší) společnosti byste mě asi těžko hledali. Ale premisa je zajímavá, takže let's power through. Zároveň jsme prošli dostatek determinantů, se kterými se dá hrát. 3.2. Nedávno jsem dokoukal You a skutečně nechápu lidi, kteří sedí na okraji něčeho, z čeho by mohli spadnout. Život začal hodně dobře, ale skončil hodně fádně. 4.2. Mno hurá, druhá epizoda. Už se to dokonce začíná rozjíždět. Inovativní způsob využití výtahové šachty na chodníku. 5.2. Životy se zrychlují. Doufal jsem v opak, ale naději neztrácím. 6.2. Pomalu, ale jistě začínám litovat svého rozhodnutí sledovat to tímto způsobem, protože se to začíná rozjíždět a mě zajímá, co bude dál, přitom dnes to byl rekordně krátký díl. A ta smrt pod hudebním doprovodem dost zavání montáží... 7.2. Je to montáž. Mohla by začít umírat i nějak kreativněji (nechci ani žádné Dumb Ways to Die), protože začínají splývat, v tomto životě nebyla téměř žádná přidaná hodnota. 8.2. Technicky vzato se to blíží klasickému týdennímu release schedule klasických TV, jen to dostávám po kouscích a ne jednou týdně 20 min, takže nezbývá než dodat hlášku z dnešního "dílu": "This is going well." Člověk by zároveň čekal, že si na ty schody dá pozor. Přijde mi, že se zabíjí úmyslně stejně. 9.2. A máme tu scénu, které byla již v traileru. O dost humornější díky čekání, ale ona již sama o sobě byla mile černohumorná. Tak zase zítra. Zároveň evidentně bylo myšleno na mou poznámku ze včerejšího dne. 10.2. Drogy, cigarety, skutečně nic pro mě. Divácky je ale stále na co koukat, viděl jsem nejspíš nejlepší ztvárnění "drunk cam". V počtech se malinko rozcházíme prý že 4x umřela - kéž by to byla pravda. Konečně pořádný život, i když tu smrt jsem viděl na míle daleko, narozdíl od toho řidiče (úvodní autohavárie v Six Feet Under mě naučila dost). 11.2. Po dnešním dlouhém díle (hurá, epizoda 3) mám tak trochu chuť na to, aby se jednou ta regenerace zastavila a Nadia v domnění, že se jí nic nemůže stát, musela žít s následky svých činů. Třeba toho dnešního. I když asi jsem nebyl natolik heartbroken, abych si od bezdomovců nechával stříhat vlasy a pak s nimi spal pod jednou dekou. Na druhou stranu další odemčený determinant, který se za dané období dá změnit. 12.2. No, hurá, konečně se to začíná rozjíždět. Podobný "heuréka" efekt jsem měl i ve Stranger Things, tam to bylo na začátku 3. epizody, tady to bylo na jejím konci. 13.2. Zrovna Daschu Polanco si Natasha Lyonne k sobě z OITNB brát nemusela, ale ok. Jestli jsem si u Nadii stěžoval, že se v tom nevidím, tak zde se misky vah začínají obracet na druhou stranu. Nejzábavnější byl úsměv Nadii těsně před dopadem. 14.2. Ač den sv. Valentýna příliš nevyznávám, tak tento srdcebolný "život" se do dnešního dne skutečně trefil. 15.2. Nudný den s netradiční, ale celkem realistickou smrtí, a to se cení. 16.2. Líbí se mi, že ani po XY smrtích šok z restartu nemizí a není to jen překážka v ději. 17.2. (technicky vzato až 18.2.) Nejzajímavější na tomhle životě bylo asi jen prvenství jakési slow death s "dying cam", ani po cca 15-ti smrtích není nouze o inovace. 18.2. Dle Nadii mám plus jeden život, možná jsem omylem jeden přidal v montáži. Dneska to byl depresivní díl, ale postavy si za to můžou samy. 19.2. Stýská se mi po Gotta Get Up. Also - hooray, episode 6. Jinak se to začíná příjemně rozjíždět, kde Groundhog's Day šel cestou standardní romantické komedie, Russian Doll jde cestou 20.2. Tenhle život byl nabitý! Revenge plot, nezáživný hook-up, a jedno moc hezké provázání s první epizodou. 21.2. Žene se to nějak moc rychle, ale z pohledu člověka trochu znalého programování to byl zajímavý život. Also - hooray, episode 7. 22.2. To už je po včerejším dokončení Umbrella Academy druhý případ prolínání adult character-child character. To se mi bohužel nikdy nestalo. 23.2. Dvě věci jsou po dnešním životě jasné - 'Netflix neumí psát hodné rodiče nebo je líný vymýšlet drama nepramenící ze špatných rodičů' a 'Všechno se schyluje k odpovědi na otázky proč a jak a já už dopředu vím, že mě žádná odpověď neuspokojí'. 24.2. První díl, kdy mnou zvolený formát je spíš na škodu, protože podobné divné věci se musí dávkovat jedna za druhou, jinak řádně nefungují. 25.2. [The End (první řady)] Zasloužený odpočinkový díl s dobrým zvratem a nahlédnutím na character development. Navyklý na 9/10 dílů na sérii na Netflixu jsem byl při závěrečných titulcích jako Zuko z Avatara v díle Avatar and the Fire Lord: "To nemůže být všechno. Kde je ten zbytek?" Jestli bude 2. série, budu také. Druhá série díky bohu byla (třeba bude i další), o poznání jiná (což v případě toho, že se první řada dokola točila ve smyčce je skoro nutnost). Na kvalitě neubylo, stále je tu dost bláznovin, magického realismu/sci-fi a otazníků, které jsou naprosto ideální pro nějaké to eventuální kouknutí se znovu.

plakát

Aurora - Animal (2019) (hudební videoklip) 

Chápu, proč to muselo vzniknout. Chápu také, proč to muselo vzniknout takhle. Autora splnila, co si zadala a to se jí povedlo na jedničku. Bohužel pro mě je ta píseň jako taková hrozně "plochá", žádné zajímavé body v ní nenacházím, ani klip mě neuchvátil, Aurora odtančila z polorozpadlé továrny v Queendomu kamsi do tanečního klubu, kde si krásně dokážu představit, že by hrála přesně tahle píseň. Já si však vesele dál budu zpívat pozměněný text "I'm a cannibal, cannibal.", který zní podobně a klip vyjadřuje stejně.

plakát

Aurora - Queendom (2018) (hudební videoklip) 

Kdyby radši natočili klip na Churchyard, udělali by lépe. Doprovodní tanečníci a tanečnice mě nikdy příliš neuchvacovali - na koncertě to byla celkem nuda, ale tady to jde, zejména taky kvůli pokročilým pohybům nejen od nich, ale i od Aurory. Oproti ostatním klipům se tady dá určitě hovořit o "sbohem, přírodo", což ve výsledku dává klipu sice jednolitý, ale na druhou stranu hodně monotónní vzhled. To na něm však není to nejnudnější. Tím je samotná písnička.

plakát

Aurora - Conqueror (2016) (hudební videoklip) 

plakát

Aurora - I Went Too Far (2016) (hudební videoklip) 

Výborná práce od dvojice Stefan Arni a Siggi Kinski. Asi nejzajímavější Music Video direction z celého stále se rozšiřujícího ansámblu. Píseň je lepší průměr. Samozřejmě to není nic, co by udělalo díru do světa, ale vzhledem k amatérističnosti klipů jako je Conqueror nebo Queendom je tohle vynikající.

plakát

Aurora - Into the light (2016) (hudební videoklip) 

V tomto klipu/pididokumentu je hodně pravdy nejenom o Auroře, ale i o každém, kdo někdy psal nějaké písničky. Dobře se tu snoubí zvukový podklad Aurořiných písní a vizuální podklad přírody. Beru to spíš jako výborný trailer na výborné album než jako klip. Je to svým způsobem taková clip show, ale sympaticky udělaná.