Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (250)

plakát

Jak svět přichází o básníky (1982) 

První a rozhodně nejkvalitnější "díl" serie, která nikdy neměla mít tolik pokračování, kolik má - svět měl prostě jednou pro vždy přijít o básníky a už never more. To, co bylo ze začátku alespoň místy vtipné, bylo stokrát vykradeno a opakováno a to, co vtipné nebylo bohužel taky. 2 za Ulicí nezpustošeného Pavla Kříže.

plakát

Moře lásky (1989) 

Noc, temné chodby, město pod mrakem a tím vším bloumá nejistý a životem znechucený policajt Al Pacino. I přes snadno prokouknutelý příběh je Sea Of Love výborná kriminálka s fantastickou atmosférou od začátku až do konce. 109 minut koncentrovaného napětí. Kam se hrabe Základní instinkt i s okoukanou Sheron! Al Pacino a John Goodman působí jako perfektně sehraná dvojka a skvěle se doplňují a Ellen Barkin (i když ji nemám ráda) jim zdatně sekunduje. A k tomu všemu na závěr - jako třešnička na dortu - cover Sea Of Love od Toma Waitse.

plakát

La Bohème (2008) 

To, že je La Bohème jen průměrným filmem nespasí ani - jako vždy vynikající - Villazón, ani překrásná a talentovaná Netrebko. Je zvláštní, jak čarovně krásná Pucciniho hudba, může na filmovém plátně poměrně nudit. Robert Dornhelm se ve 115 minutách zcela marně snaží navodit jedinečnou atmosféru divadelních zpracování, kouzlí s kamerou, používá nesmyslné efekty a tím vším si ve výsledku sám ubírá. Proč se snažit připoutat pozornost na obličeje herců nebo přeplácené interiéry, když máte v zádech Pucciniho?

plakát

Čapajev (1934) 

Čapajev mě nezaujal. Teatrální výstupy Babočkina mi Čapajeva spíš zprotivily, než že by ho nějak glorifikovaly. Ozvučení je tragické a hodně ubírá na kvalitě soubojů. Nejzajímavější pro mě zůstává posledních cca 10 minut, kde děj začne konečně odsýpat...

plakát

Osudový dotek (2004) 

Přehnané, překomplikované, neuvěřitelné (ne, ani ty vyzdvihované scény z dětství), strašně špatně zahrané, stupidně zakončené... Žádná atmosféra, povrchní postavy, vysvětlení nikde - jaká škoda, protože ta myšlenka sama o sobě je výborná.

plakát

Italjaněc (2005) 

Naturalistický pohled na život v zapadlém ruském sirotčinci očima malého chlapce, kterému se dostane nabídky, kterou by byl hřích nevyužít. Ale on stále doufá a nebojí se riskovat všechno, jen aby se dozvěděl pravdu a možná získal to, po čem touží všichni malí sirotci... Výborný film postavený na silném příběhu a hlavně fantastickém výkonu malého Nikolaje Spiridonova. Jen to zařazení rodinný je poměrně zavádějící. Poznámka: podle zde zveřejněného obsahu jsem si myslela, že film bude zasazen do roku 1942 - není tomu tak - příběh se odehrává v současnosti (2002).

plakát

Kráska z Marsu (1924) 

The freedom of speech put an end to thousands of years of slavery on Mars. Ti rusové kam přijedou - v tomto případě přiletí - tam musí "spáchat" nějakou tu revoluci. Ani Mars nebyl uchráněn jednoho lehce Leninistického projevu - Follow our examples, Comrades! Unite into a family of workers in a Martian Union of Soviet Socialist Republics. Odhlédnu-li od scén dělníka vytvářejícího kladivem srp, je Protazanovo dílo překvapivě kvalitní. Nečekala jsem takhle propracovaný děj s několika prolínajícími se liniemi, hluboké charaktery, kubistickou scénu a hlavně fantaskní tematiku! Aelita je jedním z těch filmů, pro které miluji němou éru. BTW - doporučuji sehnat původní, nekrácenou, 111 minutovou verzi.

plakát

Yes Man (2008) 

Čekala jsem něco Carreyovsky praštěného, přehnaného, lehce dětinského, ale očekávání se překvapivě nanaplnila. Yes Man je příjemná komedie, která sice ničím nevyniká, ale rozhodně nenudí. Carrey konečně jednou ukazuje, že komedie nemusí stavět jen na svém gumovém ksichtu.

plakát

Horší než smrt (2007) 

Everything's so fucking green. Překvápko zahalené v pohřebním rouchu. I přes pomalejší rozjezd dokázal Frank Oz rozehrát, v prostorách jedné místnosi a altánku, typicky britskou černou komedii, postavnou na myšlence absurdity obřadností kolem pohřbu. Smekám před hereckými výkony s Alanem Tudykem - v roli "valiem" omámeného Simona - v čele. We can live with dignity. We can't die with it.

plakát

Michael Collins (1996) 

Vynikající herecké obsazení, příběh s obrovským potencionálem, založeno na pravdivé události a i přesto jsem se místy dost nudila. Celý příběh je poměrně rozvelký, romantická linie děje působí nedopracovaně - Julia Roberts by mohla být nahrazena figurínou a asi bych si toho ani nevšimla, konec, který už je jen jakýmsi nutným vysvětlením - prostě kde nic tu nic! Finální zjištění, že 31 letého Collinse hraje v té době 44 letý Neeson je pak už jen dalším z řady zklamání, jelikož naprosto mění celý pohled na danou událost a na Collinse samotného. 3/5 za scény se souboji a výborného Rickmana.