LaValse

Kdyby to nebylo tak moc shrekoidní, tak by to u mě mělo navíc. Ale ono to takové bylo.

Výbornej film se u mě zřejmě pozná tak, že mě donutí setřít prach ze zapomenutého čsfd profilu jenom kvůli tomu, abych ho ohodnotila pěti hvězdičkami a napsala komentář.. Pár věcí, co mám pořád v hlavě. Nejdřív jsem si myslela, že film bude jenom další sestřih zmatených scén, které mají dávat "jakoby" nějakou myšlenku, ale ve skutečnosti dávají dohromady jen hrůzu a zmatek. No a tak to nebylo. Co na filmech úplně nejvíc miluju je totiž to, když po celou dobu sledování jsem příjemně zmatená, mám pocit že tohle v životě nikdy nepochopím, a na konci to všechno dostane plný obrysy, najednou se to jeví jasnější a jasnější a já mám pocit, jako bych byla součástí tý nejgeniálnější myšlenky. Vždyť přece.. námětem filmu je otázka, kterou si každý z nás nesčetněkrát kladl! Co by se stalo, kdybych tohle udělal jinak? Jaký by byl můj život pak? Ten film není nic zmatenýho, není to ani sci-fi. Je to dokonalej náhled do těch nejjednodušších lidskejch myšlenek.

Čekala jsem, že tohle bude fakt bomba. Některý scény takový fakt byly.. jenže celkovej dojem z filmu? Víc než dvouhodinová hoňka za někým, kdo se ve skutečnosti vůbec neschovává, a hlavní pointa mi nějak unikla. O krizi se moc nemluvilo (a myslím, že to byla jedna z nejhlavnějších aktérů). O podpoře veřejnosti tam bylo taky houby, a přitom o tom to celé bylo,ne? Šla jsem na film s určitou představou děje, a film mi jí dokonale vyvrátil. Takže teď moc nevím, o čem to bylo.

4,5*.... Co se děje při ejakulaci?- Jednoznačně nejlepší!!

Ne že bych Nirvanu ještě tolik žrala, ale pamatuju si, jak jsem kdysi na tenhle záznam koukala se zatajeným dechem, tak ono na tom asi něco bylo.

"Oh Gravity, thou art a heartless bitch!" Je tam spoustu skvělých momentů a člověk se rozhodně baví po celou dobu. Jenom ty vtípky jsou pořád stejného ražení a tak se dá zhruba už i počítat, co přijde. Ale stejně to zase dokoukám jedním dechem.

Už od začátku jsem věděla, že tohle pro mě bude zlomový film. Benigni je génius, když dokáže v člověku během jednoho skromného filmu vyvolat snad všechny emoce, které v člověku vyvolat jdou. Přeci režisér, který natočí film o druhé světové válce, během kterého se divák nejprve usmívá, pak pláče dojetím, vteřinu na to propadá v bláznivý smích, pak zase pláče dojetím a nakonec si řekne, že život je možná opravdu krásný, pak tenhle režisér přece nemůže být nic jinýho než génius!

Hmm tak si tu všichni hrajte na intelektuály, co doma koukají jenom na ČT2, stejně vám to nikdo nežere. Házejte si tu klidně slovy jako "komerce, peníze, úchyl Šula " atd... Vsadím se, že 90 % z vás to nikdy nevidělo, ale protože to je produkce televize Prima, dáváte automaticky nízký hodnocení, nebo ne? Netvrdím, že mi moderátorovy výlevy a výrazy typu "Janička je naše sluníčko a to nás všechny hřeje u srdíčka" nezvedají žaludek, ale přesto mám pocit, že se tohoto pořadu, jako jednoho z mála na Primě musím trochu zastat...

Nechte mě se do konce mýho života koukat na toho ira, co tam skoro 90 minut stojí s cigárem, vínem a rozcuchanejma vlasama, blekotá něco, co vás přiměje k nekonečnýmu smíchu a já už nic víc potřebovat nebudu.

Po celou dobu sledování jsem si říkala, že je to celkem povedený film, který od ostatních s podobnou tématikou trochu vybočuje už jenom pohledem, z jakého nás režisér nutí se dívat. A to sice z pohledu dětí, jejich zkreslených představ a jednoduššího vidění věcí. Nijak přelomový pro mě ale nebyl... až do posledních deseti minut, které mě přinutily v sedačce brečet a třást se hrůzou a zoufalstvím. A to se klidně přiznám.