Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Horor

Recenze (434)

plakát

Kdo přežije - Série 46 (2024) (série) 

Oblíbenci - Hunter, Hunter, Hunter, Maria. Největší mimoň v historii Survivora a totální delulu Liz, alergická "milionářka" z fastfoodu. Soutěže mnohem víc ala Takešiho hrad, než jak si to pamatuju z dětství, i tak o 100% větší zábava než ten český paskvil.

plakát

Vrata do podsvětí (1987) 

Mnohem lepší, než jsem čekala. Dětští hrdinové super, sci-fi zápletka též, některé efekty překvapivě gore. 70%

plakát

Rošťáci (1985) 

Takový dětský Indiana Jones. Řekla bych "rodinný film", ale to by v něm nesměl být od první minuty sexualizovaný humor. Rány do rozkroku a dětské vynálezy ala Sám doma snad děti pobaví. 30%

plakát

Ripley (2024) (seriál) 

Plíživé zklamání, čím dál víc vítězila forma nad obsahem. Kamera a noir atmosféra nezachrání zbytek. Spíš rádoby artový, než skutečně artový, často už je hra s kamerou otravnou vatou navíc (záběr na popelník celkem snad 20krát, rekord). Nesmířím se s chováním postav v posledním dile - chovají-li se hloupě, zaslouží zatracení. Že vrchního inspektora skutečně ošálí paruka a umělé vousy bych čekala v osmdesátkové komediální taškařici s Belmondem, ne tady. Stejně tak Maggie se proměňuje v postavu hlupačky, když přeřek Ripleyho přechází bez povšimnutí - proč vůbec postavy tou situací zatěžovat? Jen aby se ukázalo, jak hloupí oba jsou? Musí to tam být? Že si za celou dobu nikdo nesestavil alespoň identikit hledaného R.G. je neuvěřitelná díra v ději, a zdráhám se uvěřit, že pochází z knižní předlohy. Od první do poslední minuty sarkastickou Dakotu Fanning a Eliotta Sumnerse považuji za přešlap v castingu. 55%

plakát

Ripley - Narcissus (2024) (epizoda) 

Nesmířím se s koncem, kde věhlasného detektiva, co má pod čepicí, ošálí paruka a umělé vousy... Stejně tak s Ripleyho přeřekem, jenž je přejit bez povšimnutí. Fakt, že doteď si nikdo z vyšetřujících nevyžádal identikit hledaného, hovoří o hlouposti těchto postav. Zda je to tak i v knize, to nevím, ale zdráhám se uvěřit.

plakát

Stovky bobrů (2022) 

Asi nejvíce přirovnatelný ke Kanibal: Muzikál! od Treye Parkera a Matta Stonea - taky brutální, taky na divokém západě, a vlastně taky o potravním řetězci. Humor ve stylu South Parku mne bavil, někdy byla na mne ona stupidita postav už příliš (padání z téhož útesu či stromu pořád dokola). Celkově ale vizuálně velmi poutavé, spojení s animací skvělé, ke konci už hodně ujeté a bez jakýchkoli pravidel. Celkově ale zábavný pokus o to skloubit Looney Tunes, South Park, Chaplina a Teletubbies.

plakát

Twisted Nerve (1968) 

Psychopat hrající roli infantilního "Sheldona Coopera", aby mu leccos prošlo. Podobnost v obličeji je až neuvěřitelná. Do toho čte komiksy, neovládá pravidla sociální interakce a přihlouple se směje. Pojítko psychopatie a Downova syndromu je nejen z dnešního pohledu úplně skandální, ale pro děj navíc úplně zbytečné. Pachatel mentální postižení jen hraje, ale jeho psychopatie je zde vysvětlena přítomností Downova syndromu v rodině. Dost odvážná myšlenka režiséra, která paušalizuje nemocné a psychopatii odůvodňuje mentální retardací. Skvělý film, leč pro tuhle myšlenku by měl zemřít zapomnění. Nesmrtelná je v něm ovšem hudba.

plakát

Hostina (2023) 

Jako když se spojí Švankmajer a Mazací hlava. 9/10.

plakát

31. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2023 (2024) (pořad) odpad!

"Dario, to je moc dlouhý. Prosím. Přestaňte."  Dneska jsem se u Českých lvů poblila. Daria Kashcheeva při děkovném projevu zmiňuje pozadí vzniku filmu Electra, který se veskrze týká ženství. Hovoří o tom, jak ve štábu byli 4 těhotné a o tom, že sama bude chtít být matkou, ale být filmařkou / režisérkou zákonitě znamená oželet buď kariéru, nebo výchovu.   Režie její řeči věnuje jen 38 vteřin pozornosti, než se jí snaží vypudit kouřem. Hodně podivný a nepovedený vtip - když je někdo dlouhej, prostě ho vykouříme. Daria ve své řeči pokračuje, než je hrubě přerušena režisérem, který hlasem vstoupí do živého přenosu a okřikne ji, že je to moc dlouhý a ať přestane. Z hlediště se ozve nespokojené volání, že mají Dariu nechat mluvit. Ta to ale raději ukončí a zklamaně odchází. Dočká se alespoň bouřlivého potlesku publika.  Co tohle způsobilo: Ihned po vyhlášení se na sítích vyrojily nenávistné příspěvky. O tom, že "genderové agitky" nepatří do televize, na jeviště, na Lvy, do televize. Že "její pindy o mateřství poslouchat nechceme, protože jsme unavení ze všeho, co se děje a chceme se smát." Že "stáří jejich vajčeníků je nám u prdele a hlavně ať se tohle nemnoží". A v neposlední řadě, že Daria je "zpovykaná ukrajinská píča" a že "se tu snad už tak roztahujou víc než dost, tak je dobře, že jí zavřeli hubu". O čem mluvila je pro někoho zjevně úplně bezpředmětné, stejně jako Dariin původ, který opravdu není ukrajinský. Daria se narodila v Tádžikistánu a od tří let vyrůstala v Rusku, ale proč by to mělo uřvaný plebs zajímat. Mezi autory těchto urážek ohledně vzhledu, intelektu, původu nebo genderu jsou i ženy - takhle silná nenávist to je. A stačí k ní, že Daria má cizí přízvuk a nemluví v sobotu večer jen o duze a jednorožcích.  Daria rozhodně nebyla nejdelší ten večer. Když je někdo dlouhej, po trapném vykuřování může slovně upozornit moderátor. Eben ale během jejího projevu zmizel, nevrátil se ani na vyhlášení kategorie Nejlepší hudba, a dorazil až s čerstvě připraveným úvodem k další kategorii, kterým se snažil "agitku" Darii ironizovat. Daria ale mluvila o něčem důležitém, co rozhodně zaznít mohlo a mělo, a prostor nedostala například na úkor nacvičené scénky Jana Svěráka a Václava Marhoula, kteří přišli v sombrérech zazpívat kukurukuků. Na závěr večera si Eben posteskl, že "existují kouřovzdorní umělci" a že "příští rok zkusíme propadlo." Díky moc duu Čech & Eben. Přespříští rok hádám, že až bude chtít něco říct, budete na ni z prdele pořvávat, že je čarodějnice. To všechno jenom proto, že na jevišti zaznělo magické slovo vaječníky a režie se z toho posrala. Na jevišti stála v tu chvíli celosvětově oceňovaná umělkyně, jejíž zásluhy si rádi přičítáme a chlubíme se, že se český film zase jednou podíval na Oscary. Že český film vyhrál studentského Oscara. Holka se může na takhle nenávistnou kotlinu taky z vysoka vykašlat a jít tvořit jinam, když za projev o těžké úloze ženy filmařky jí režisér neváhá zacpat pusu a veřejnost jí častuje všemi nadávkami, které je vysoká škola života naučila. Jdu blejt.

plakát

ONEMANSHOW: The Movie (2023) 

Vlastně se to moc neliší od toho, jak vypadala Onemanshow dosud. Vše, co to má navíc, je strašná slabota - pokus o příběh, stupidní dialogy, pokus o hraní (a to platí nejen pro Kazmu). Celý film je pak skutečně milostným dopisem holce, která se má díky filmu dozvědět, že to celé bylo trochu jinak. Příběh je ale fakt strašný (chlapík mě vydírá, protože jeho žena pracovala na Primě, když jsem udělal Prostřeno) a je dost poznat, že je šitý horkou jehlou - viz Kazmovo "tady máte 3 knížky o tom, jak se píše scénář a vy si to do rána přečtěte, protože zítra začínáme". Že ho hodnocení filmu překvapilo a zklamalo jen dosvědčuje, jak o filmu neví vůbec nic a fakt to neumí, a že bez Kruga to nepůjde. Nic než jen megalomanské gesto Andree, které jsme my všichni zaplatili svým zhlédnutím - a i těch bájných 22 mega je z našich kapes, ne že ne. Asi 3x mne pobavila nějaká hláška, za to jedna hvězda.