Myshkin

Povedené komediální drama, které si určitě užijete daleko víc, pokud se obeznámíte s historií země a nějakými těmi reáliemi. Poněvadž jsem nedávno strávil nějaký čas v Bělehradě, o historii si něco málo přečetl a moji srbští známí mi Profesionála vřele doporučovali, díval jsem se na něj už přece jen trochu jiným, zasvěcenějším pohledem, i když si pořád myslím, že jsem nepobral úplně všechno, film úplně nedocenil a druhé zhlédnutí bych měl raději konzultovat právě s bělehradskými. :-)

Můžu říct, že se mi film vcelku líbil, ovšem je tu takové ALE... Těm americkým animákům posledních let už nějak nemůžu přijít na chuť. Vadí mi hlavně jejich přeplácanost (a často i praštěné chování jejich postav). Stejně tomu bylo u tohoto... I když tenhle "dětský katastrofický film" v sobě měl dobrou myšlenku i jistou originalitu, mám obavu, že jeho poslání, tedy varování před "roztažeností" a konzumním způsobem života, se k dětem nemá šanci dostat a naopak na ně film působí přesně opačně. Jak píše Oskar, všechna ta přeplácanost, ulítlost, zběsilost a tuny sladkostí, hamburgrů atd. spolu s voláním po střídmosti apod. dělají film kontraproduktivní a pokrytecký. P.S.: Policajt Earl se svým milovaným synkem mi ale přišli moc vtipní :-D

Další François Pignon a další, naprosto klasická veberovka. Nic víc ani míň v tom není. Sice tak dobrá jako řada předchozích komedií není, někdy je to opravdu trochu padlé na hlavu, ale kdo má Françoise Pignona v oblibě (jako já), zklamaný by být určitě neměl. | 65%

Předchozí oslavné komentáře, stejně jako věhlas tohoto filmu, jsem se rozhodl brát tak trochu s rezervou. Teď ale po skončení filmu vím, že ani jedno nelhalo... Ony předchozí komentáře řekly vše. Klasický indický muzikál se všemi svými specifiky... Pro západního diváka bez jakékoli zkušenosti s indickou muzikálovou tvorbou můžou jednotlivosti působit nezvykle, přehnaně a možná těžko stravitelně, jakmile ovšem přijmete tu "svébytnost", dostanete neobyčejný filmový zážitek. Madhuri Dixit a Aishwarya Rai v nezapomenutelných tanečních scénách září (např. krásná píseň "Silsila ye chaahat ka", na kterou odkazuje Brandon, "Maar Dala" ad.).

Takže stará rádžastánská lidová pohádka... Lidové příběhy mám rád, když jsou navíc zpracovány do filmu takovýmto pěkným výpravným způsobem, potěší dvakrát tolik. Toto byl můj první "bollywoodský" film a tak nějak jsem si i ty tzv. bollywoodské filmy původně představoval - barevné, výpravné, spousta písní, tanečních choreografií a nějaký ten romantický příběh s dobrým koncem. Je to samozřejmě zkreslená představa, u jednoho filmu ale samozřejmě nezůstanu. Tohle byl velice dobrý začátek, na Bollywood navíc ani ne tak dlouhý.

Fantazírování o čachtické paní... S odstupem pár let můžu napsat jako laický divák sine ira et studio, co si o tomto filmu myslím. Kdyby se odhlédlo od všech zákulisních machinací a od té obrovské reklamy, které film před jeho uvedením doprovázely, určitě by Bathory tolik lidí nepopudila a její hodnocení jak tady, tak ze strany kritiků by podle mě nebylo tak přísné. I když slabin má film spoustu, prostě si myslím, že tak ubohé hodnocení si nezaslouží. Už jen pro naprosto perfektní herecký výkon v hlavní roli (půvabná Anna Friel - přinejmenším našeho Lva by si byla zasloužila), nádhernou - řekl bych až oskarovou - hudbu, krásné lokace a občas i slušnou atmosféru. Obzvlášť ta hudba je božská - ukažte mi jiný český film, který má lepší! Na druhou stranu je tu např. podivný střih s někdy matoucí návazností scén a dva zbyteční mniši s jejich vynálezy, kteří sice měli film odlehčit, ale to právě nebylo vůbec třeba a atmosféru, jež měla být podle mě pro film prioritou, to spíše narušovalo. Když to ovšem shrnu, tento počin nebyl tak nešťastný, jak mnozí říkají, a nové, zajímavé pojetí legendy o krvavé čachtické paní bylo osvěžující, přestože pořád nepřekročilo meze legendy a báje - jako takovou je taky nutno Bathory brát. Za mě 75%

Nečekal jsem, že se z tohohle filmu vyklube počin takový nemastný - neslaný. Všechno, až na pár detailů, se mi zdálo tak nedotažené, neoriginální a nezáživné, že mě film prostě neměl čím zaujmout. V příběhu gangstera Mitchela jsem čekal nějakou zajímavější pointu, ale marně... Jo, třeba Farrell, Thewlis a Chaplin (ta jeho cockney angličtina! xD) hráli dobře, krasavice Anna Friel ale měla naneštěstí pro mě jen malou, bezvýznamnou roli. Podle mě vcelku zbytečný film, i když mi třeba jen nesedl do nálady. Možná to ještě jednou zkusím, jestli se mi kdy bude chtít. | 50%

Jako dítě jsem příběh o Locice slyšel a na novou disneyovku jsem byl docela zvědav a těšil se. No... a nakonec ji vnímám přece jen trochu rozporuplně. Nejdřív musím říct, že je naprosto úžasně animovaná - jen třeba ta zeleň, vodní smršť, noční obloha s lampiony, mimika postav, vlasy, barvy atd. atd. Upřít tomu taky nemůžu některé vtipné scény a postavy, které mě občas fakt pobavily (bezvadný chameleon, hospodští banditi a tak). Ale pak... zase princezna à la barbína, nějaký koňopes a tolik zbytečných ohraných, kýčovitých motivů, několik nedomyšleností... Jo, je to pro děti, ale stejně... Kdyby tohoto nebylo, bylo by to nááramný a za 100%. I tak ale moc pěkné, pro příjemnou chvíli a dobrou náladu vyhovuje. | 75%

Vřele doporučuju. Moc pěkný, lidský film, který vlastně obsahuje několik současných témat najednou - problémy přistěhovalců a imigrační politika USA, multikulturalita a soužití, samota člověka v anonymním světě velkoměsta, životní rezignace versus nezkrotná touha po životě... ad. A přitom mi vůbec nepřipadá nějak přeplácaný nebo nesourodý. Jinak, úžasný Haaz Sleiman a stejně výborná a šarmantní Hiam Abbás. ;-)

Nový film režisérky a politické aktivistky Keren Yedaya je velmi podařené komorní drama o jedné rodině z Jaffy, arabského přístavu, dnes součást Tel Avivu. Při sledování si člověk řekne, jak je smutné, že jsou v některých lidech pořád ty stejné staré předsudky a postoje, zvlášť když ví, že to tak někdy opravdu je a film si nijak nevymýšlí... Jak už přede mnou psali jiní, podařený je tenhle film mimo jiné díky vynikajícím hercům (nejen režisérčiným oblíbenkyním Daně Ivgy a Ronit Elkabetz, tj. dcery Mali a matky Osnat). Díky nim je celý film naprosto věrohodný, autentický, civilní, bez přehnaných patetických výjevů a výlevů. Bezvadně přirozené byly scény z rodinné domácnosti - u večeře, u televize apod. Rvačka mezi Reuvenem a Tawfikem taky neměla chybu a opravdu nebyla jen "jako". Vyznění příběhu krásně podtrhla závěrečná Shushanova píseň.