M.i.k.e

vtahující a strhující soudně rodinné drama, které sice může odrazovat extrémní stopáží, ale osobně sem se nenudil ani minutu. Sandra Hüller si celý film s přehledem ukradla pro sebe a její Sandra je správně nejednoznačná postava, kterou divák může stejně tak milovat jako nenávidět. Vůbec se mi hodně líbilo jak Justine Triet nevodí diváka za ručičku a až na drobnou výjimku kdy je trochu napřed oproti osazenstvu ho staví do role účastníka procesu a je jen na něm jak celou situaci bude vnímat. Je chladná a na oko nepřístupná Sandra opravdu vrah? Nebo je to "jen" životem zklamaná a zkoušená žena, která se vymyká stereotypu ženy v domácnosti? Čekal sem hodně a nakonec dostal ještě víc...90%

Bogart s Audrey se mi k sobě sice úplně nehodí (rozdíl třiceti let je tady prostě vidět), ale oba dva mají tak velké charisma že by utáhli s přehledem i mnohem horší filmy. Sabrina je příběhově prostá klasická romantika, která sice nemá moc čím překvapit, ale i tak ty necelé dvě hodinky celkem slušně utečou (což ovšem neznamená, že by lehčí krácení nepomohlo)...70%

na režijní debut to není úplně nejhorší. Sly už v té době věděl (nebo minimálně tušil) co chce a je vidět, že prostředí chudé části New Yorku mu není vzdálené. Jenže co naplat když dohromady to prakticky nefunguje a to ani jako regulérní drama ani jako to sportovní. Sly si střihnul pro něj celkem netypickou a dost ukecanou roli, ale upřímně mi v ní moc neseděl stejně jako zbytek...50%

ač nejsem úplně fanda muzikálů, tak mám paradoxně slabost pro tyhle rozjuchané muzikály z padesátých let. Tím spíš když v nich hraje Fred Astaire a tady navíc ještě božská Audrey. Bohužel ne každý den je ale posvícení a tahle dietní variace na My Fair Lady mě zdaleka neoslovila a nebavila tak jak sem čekal. Písničky jsou fajn, ale nenajde se tu žádná kterou bych musel nutně slyšet znova. Astaire i Hepburn tančí skvěle, ale opět to není nic co bych už v podobných filmech neviděl. No a příběh, který je viditelně inspirovaný již zmíněnou My Fair Lady také příliš originality nepobral. Tak snad příště s jiným muzikálem...65%

Sinfelda sem si matně pamatoval z dob kdy běžel chvilku na Nově a když se naskytla příležitost si ho dát na Netflixu vcelku neváhal sem a i když to chvilku zabralo, konečně sem se prokousal všemi devíti sériemi a jsem za to upřímně rád. Už kdysi mě Seinfeld bavil, ale v pokročilejším věku sem si ho přeci jen užíval trochu víc. Ano, je to seriál o ničem plný sebestředných, sobeckých, zlých a pokryteckých postav, které se vyžívají v neštěstí jiných, ale i takový umí být život a lidi kolem nás (včetně nás samých) a Seinfeld s Larry Davidem už před víc jak třiceti lety věděli jak to uchopit a to i za cenu že mnohdy nešli divákům úplně naproti. Finále s vystavením účtu a vysvědčením ze sobectví a malichernosti už je jen taková třešnička. Dneska už by podobný sitcom vznikal horko těžko, i když je fakt, že co do nesympatičnosti postav mu zdatně konkuruje It´s Always Sunny In Philadelphia...80%

Videodrome je paranoidní haluz, která svého režiséra opravdu nezapře, nicméně jak je Cronenbergovým dobrým zvykem nabízí krom slušné porce nechutností i nastavení zrcadla společnosti, které je i po čtyřiceti letech slušně aktuální. Sice už nejsme závislí na videu, ale zase máme všechny ty streamovací platformy, kabelové televize, sociální sítě a libovolné porno na pár kliknutí. Nemluvě o uspokojování potřeb čím dál rozmanitějším a anonymnějším způsobem...70%

v rámci hororů ze starověku spíš průměr na jedno podívání. Maska vlkodlaka je sice na tu dobu ok a před víc jak osmdesáti lety to určitě fungovalo, ale dnes je to spíš jednohubka, která sice neurazí, ale vedle svých monstrózních kamarádů celkem lehce zapadne...50%

tichomořské Bratrstvo neohrožených má oproti svému staršímu sourozenci dvě velké nevýhody. Tou první je prostředí ve kterém se odehrává. To sice bylo pro Američany důležitější a po Pearl Harboru osobnější, nicméně pro evropského diváka jsou boje (jakkoliv mnohdy extrémně krvavé) na tichomořských ostrovech přeci jen mnohem méně atraktivní a zajímavé než boje v Evropě. Tou druhou jsou pak postavy, které jsou mnohdy ne úplně sympatické a trvá poměrně dlouho než si k nim divák najde cestu (pokud vůbec). Technicky je tahle série samozřejmě opět výborná a když dojde na boje tak jsou hodně intenzivní ale i tak mě Pacifik mnohdy nedokázal vtáhnout tak jako Bratrstvo. Jestli se něco Pacifiku naopak povedlo, pak je to slušně vystižená atmosféra bezradnosti a prázdnoty, kterou trpěla spousta vojáků, kteří se vrátili domů...75%

tenhle dokument sem si dal v rámci bonusů k Nolanovu Oppenheimerovi a pro doplnění mezer funguje skvěle a některé věci které se vyskytly ve filmu dává do širších souvislostí. Nejzajímavější je určitě část o vývoji bomby a jejím následném použití včetně toho jak na to bylo nahlíženo optikou té doby...70%

Kde jsou ty časy kdy Morel přišel s Taken. Od té doby jde jeho kariéra z kopce a ani Freelance to nezachraní. Nemůžu sice říct že bych se nudil, Cenovi tyhle polokomediální role sedí a i přes značnou tupost scénáře to celkem uteče, ale počítám že zítra už nebudu vědět že jsem to viděl…50%