Véča

Ošklivé ženské - kámen úrazu. Ferry Majerová v bordelu, černé šaty upnuté až ke krku mezi veselými děvami se šaty stěží na ramenou. Nejen, že se nehodí do veřejného domu po stránce týkající se módy, po stránce vzhledové už teprve ne, aneb kdo by šel s takovou babou, a která bordelmamá by ji nechala zavřenou ve svém pokoji, i když by nevydělávala. A slovy prvorepublikového recenzenta a publicisty Františky Vodičky: "ani té základní potřebě filmu nebylo vyhověno, aby ve filmu byly vyobrazeny krásné ženy." Ale skončeme litanii, po ostatních stránkách ne zas až tolik strašný film (nechám stranou osobní averzi k hereckému projevu Saši Dobrovolné).

„Filmový ateliér jsme měli v brněnském Varieté pana Jeřábka. Byl to jednopatrový barák proti Velkému divadlu. Interiéry se točily na jevišti a v hledišti, ostatní venku. Hasiči měli pořád co dělat, pobíhali věčně s kbelíky, protože každou chvíli někde něco při natáčení doutnalo. Nebylo divu. Lampy byly uhlíkové, otevřené a co chvíli nějaký kousek rozžhaveného uhlíku spadl do dekorace. Hasiči však měli bystré oči. Zato my ne. Ze zánětu spojivek jsme nevyšli. Medik z očního oddělení od Svaté Anny tu pořád obcházel s lahvičkami a nějakým medikamentem nám pořád vyplachoval oči. Za deset dní byl film hotový. Pražský počítal s týdnem, ale zdrželo nás počasí. Za měsíc pak byla premiéra Záhadné krásky v brněnském kině Universum na Nové ulici. Celý týden měli vyprodáno odpoledne i večer. Lidi si tam chvílemi dokonce i zatleskali. Před půlstoletím byli filmoví diváci přece jen mnohem méně nároční.“ citace z rozhovoru s Oldřichem Novým: Tvrzník, Jiří – Včeláková, Jana (1977): Pro divadlo pan Floridor..., Kino, 32, č.5 (8.3.), s.15.

11 z 10 Jirásků (Palackých atd.) doporučuje BABIČKU!!! (viz. prolog) Zvláštní a podivné, výběrem jen některých částí čistě fragmentární dojem z filmu zaručen. Myslivec s velkým obočím zdatně napodobuje svého celkovou strnulostí chůze německého kolegu Max Schrecka a zároveň evokuje své následovníky z pozdějších zombie filmů (Mozky, mozky, mozky...). edit 22.4.2010: CSfilme ten vtípek s vysíláním zvukové verze místo této sis mohl odpustit.

Hubený Karel Lamač, neoteklý Karel Schleichert, to se jen tak nevidí, ale to budou asi tak všechna pozitiva tohoto filmu. Inu, pokud je půlka filmu flashback, hlavní záporný hrdina zemře, když upadne v půlce filmu na zem, tak se asi mistr tesař musel někde utnout.

Ne, tohle opravdu na Osadu nemá, nejsou zde žádní šlechetní trampové s velkým poprsím, hadi v krabičkách, čeky na nábytek ani syrečky z Alžíru. Aĺe zase se naučíme, jak se dělá humor na pozadí malovaných kulis, krásné baráčky v pozadí, jako by je kreslilo malé dítě. Ano, chvílemi bych chtěl být ptáčkem, jako paní jenerálová a uletět pryč, jenže mě vždycky uzemní Saša Rašilov svoji dobře mířenou slovní cihlou ( o záchvatech řevu ze sedadla po pravici ani nemluvím). Nakonec je z toho všeho bez invence natočená splácanina všeho možného, ať už jde o prvky komické, romantické nebo jakékoliv jiné. Innemann se rozhodně neřídil pravidlem protřepat, nemíchat, ale spíš smíchat a rozmixovat. Takže se jen rozhodnout, jestli tu kaši zhltnu, nebo nechám ležet na talíři. Nakonec bude nejlepší odflusnout si jako ona těžkotonážní matrona, neřešit to a pokrmům podle podobných receptů se radši zdaleka vyhýbat.

Bezpohlavní, bezkrevné, zbytečné. Digitální kamera němotě nesluší.

Hrušínský s vidličkou běhá v bažině...to si dám líbit...

Bože...vidím stigmata...nic není zadarmo...pravda, dáte si karamely?...

*(spoilery)*...Zvenku je to sklad docela obyčejný, ale jakmile do sklepa vlezou první skladníci, začnou se tam dít podivuhodné věci...z nádrží zafouká, skleněný kryt praskne a teprve potom se objeví Asfalťáček...je to skřítek neposeda, zvědavý jako opička a hned se rozkouká, kde by se nabaštil nějakých mozků...Mozky, mozky, mozky....(dominanta? to není špatná otázka Burte)...jasně, jsou jich tam stovky...aneb milujeme béčkové filmy. Jenže je Návrat oživlých mrtvol klasickým béčkem? Explicitně se k tomu hlásí - mozky, partička silně kontrastujících postpubertálních výrostků, opakování stejných záběrů, řízná muzika umocňující topornost hereckých projevů. To vše je ale jako těsto koblihy, uvnitř ní možná je marmeláda, jen se zakousnout a vychutnávat implicitní významy a různé detaily skryté pod explicitní slupkou béčkového těsta. Detaily o nichž je řeč se ve velké části nacházejí mimo informačně nejdůležitější centra filmového obrazu. Ač v nás film vyvolává pocit neustále kontinuitně navazujícího děje, tam někde vzadu na stěně visí hodiny ukazující přesný čas a když nejsou poslouží nápis psaný přes obraz. Nápisy ve filmu skýtají další prostor pro odkaz na něco nepříliš souvisejícího s dějem. Ať už je to Bertův vzkaz na vchodových dveřích skladu zdravotnických potřeb - Žádná hotovost není v bezpečí po 5:30 P.M. (čas, kdy chlapci skladníci vypustili plyn (z barelu samozřejmě)) anebo písmena na tabuli v kanceláři "Burt is a slave driver and a cheap son of a bitch who's got you and me here". Osobně mám ale nejradši nápis na vnitřní stěně kaple - Beyond this fleeting bay the rest from which no man wakes. A mistrem malých implicitních významů je hodný strýček Ernie. Není shoda náhod, že jeho oblíbenou muzikou je německý pochod z druhé světové Panzer rollen in Afrika vor! ( http://www.trilulilu.ro/empor/de628968d4bfd3 ) ani portrét vnadné Evy Braunové v márnici na nástěnce. Přihoďte pár náhodou uklouznutých německých slůvek, pistoli zn. Walther P38 a krásný kožený kabát á la gestapo a máte nacistu jak vyšitého. Vrcholem všeho je Ernieho jméno odvolávající se na Němce zodpovědného za konečné řešení židovské otázky. Kde přišel Ernie ke jménu záhada, ale nedůležitá, spojitost s válečným zločincem je více než zřejmá. Až nádherně béčkovitá je vtíravá myšlenka, opakující jestli to není pravý Ernst, když je takovým odborníkem na poli kremace a balzamování (aby ne, když studoval chemii). Všechno sečteno a pdtrženo se ještě násobí jednomužným dabingem, který vnáší do filmu komický prvek z tak trochu jiné stránky :-)...Hey, wait up, you guys! Wait, I got no shoes!. P.S.: Pacco...ta kozatice měla uměláky!!!

"...ne ne ne nesahejte mi na moji buchtu. Jak by se vám líbilo, kdybych vám to udělala?"..."Ne, já bych ti to nedělala, nechci abys mi do ni dělala písmenka."..."No, já bych se tomu teda rozhodně zasmála, kdybys mi to udělala."...