Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Romantický
  • Akční

Recenze (34)

plakát

Mr. Robot (2015) (seriál) 

strasne lubim ked sa takmer polovica deja odohrava len v podobe vnutornych pocitov a hlasov hlavnej postavy a to este rychlostou svetla..ajtaci si mozno chrochtaju,priemerny amater len preskakuje tie technicke gagy a ide dalej snazit sa pochopit co ze sa to deje pod kapucnou Ramiho Maleka;)

plakát

Cena svobody (2014) 

Pokud jste neronily potoky slz, nevadí. Snímek si říká o mnohem silnější emocionální zážitek. Samozřejmě, námět může vyznívat pro cyniky, že hraje na citovou strunu a naivci a snílkové se vyžívají v emocionálně odjištěném granátu vypuštěném přímo k jejich citlivému srdíčku. At už jste kterýmkoli z těchto prototypů, snímek si užijete, protože nabízí víc. Úžasné záběry z divoké přírody, skvělé herecké výkony všech zúčastněných a duchaplný scénář, jež klade na první místo rodinu v jiném měřítku než je nám, městským dětem předkládán. Stovky mil musejí ujít, aby našli bezpečí ve vesnici v Kenyi, odkud se dostanou místo za několik dní za několik let a k tomu je ještě stupidní zákony nudících se byrokratických pitomců rozdělí a každého pošlou na jiný konec států. Krásný důkaz toho jak je svět šílený.

plakát

Viceprezident(ka) (2012) (seriál) 

Pokud nejste american nebo prinejmensim nectete obden new york times budete se citit nezasveceni. Nerekla bych, ze je tento radobypoliticky namet bez nadeje na uspech,ale v nasich vodach se muze stat,ze skonci se zachranym kruhem..co se tyce neskutecne afektovanosti Julie-Louis Dreyfus, nejsem ani privrzencem ani odpurcem. V jistyh momentech to zvladnu brat po lzickach a snad se i zasmat,ale jindy bych ten usmev ustavne zakazala. Kamera, ktera ma nejspis pusobit dokumentarnim stylem(z neznamych duvodu)me osobne spise rusi a navic vyvolava dojem,ze se toho na scene odehrava vice nez se ve skutenosti opravdu deje. Takze Veep nakonec nedela nic jineho nez ze nervozne preslapuje a mezistepy vyplnuje nejakym tim piiip. Co bych ale vyzdvihla jsou neuplne strasni poskokove,kteri misty dokazi zaujmout a místy snad i glosovat.

plakát

Requiem za sen (2000) 

To slovo ktere hledate je dojem.Neprikrasleny,strhujici pribeh po jehoz shlednuti potrebujete objeti od milovaneho cloveka nebo lahev tequily. Zavislost, zavislost v nekolika formach-prasky,alkohol a drogy ve svetle vedeni,ze "diky" nim se z nas muze stat nekdo uplne jiny, nekdo horsi. Darren Arronofsky nam to predklada ve velkem a neboji se ukazat co vse drogy dokazi a pritom to nevyzniva prednaskove ani nijak nucene. Diky tomu ze herci vice prozivaji nez hraji pusobi jejich celkovy vykon velmi uprimne a na platne tak muzeme shlednout jeden lepsi vykon nez druhy. Darren si ukrojil velky krajic chleba,ale narozdil od..si ho dokazal snist cely, i s kurkou:)

plakát

Ona (2013) 

Chcete být součástí někoho, nečeho a chcete, aby někdo chtěl být součástí Vás a přitom Ona patří několika dalším..tisícům uživatelům OS. Nová forma inteligence, kterou se snaží polidštit..má pocity, názory, sexuální potřeby a to všechno v nás vyvolává pocit, že je jako my, člověk z masa a kostí. Všechno se odehrává v kyber světě a pokud si tento fakt dokážete podržet po celou dobu filmu, gratuluji, jste absolutní realista, ale v tom příadě si neodnesete ten pocit, že je možné i zdánlivě nemožné a to by byla škoda. Nebo ne? Každý záběr z ptačí perspektivy krásně doplnuje melancholická hudba a naopak kazí nový pohled na modu ala čím výš, tím lépe. Na druhé shlédnutí orgasmické scénky bez obrazu jsem nevěděla, jestli zavřít oči a vychutnat si to nebo se smát tomu jak je to šílené-vždyt je to umělá inteligence. Celý děj mě chvílemi uváděl do rozpaků a já si říkala, co se to sakra..?je to jako perverzní pohádka pro dospělé. Ale pak mě zase dostal krásně nakřáplý hlas Scarlett Johansson a roztomile nejistý J. Phoenixe a já se nechala unést krásou virtuální reality. Líbí se mi jak Jonze dokáže promítnout na plátno ten klid, který dýchal z každého záběru.

plakát

Yves Saint Laurent (2014) 

Cekala jsem sondu do umelcovi duse a namisto toho jsem se dockala jen primarniho podani jeho sexualniho zivota. Retrospektiva,kterou jsem ocekavala (minimalne ve vztahu k jeho matce)se nedostavila. Co se naopak dostavilo bylo zklamani z hudebniho doprovodu,ktery nekorespondoval s dejem ba naopak spis pusobil rusivym dojmem. Protoze pro me zivot umelce jmenem YSL neni nicim novym,dokazala jsem se (byt krkolome) v deji zorientovat,ale byt jinak,byla bych se ztratila.Jiste se dalo vic vyuzit jeho zavislosti na drogach a naopak mohl byt divak usetren o sexualni naboj ktereho bylo jak jsem cekala zbytecne prilis. Co bych u takoveho dila ocekavala je vetsi rozpracovani jeho zavislosti a byt reziserem,podivala bych se na tohoto umelce vice jako na lidskou bytost a mene prave jako umelce.O to prece jde,priblizit jej Nam, netalentovanym;)

plakát

Zachraňte pana Bankse (2013) 

P.L.Travers je osamělá, neurotická, principiálně protivná dáma, jíž pomáhají přežít den pastilky léků. Ačkoli některé scény přímo křičely o velkolepý závěr, divák se nedočkal. Některé záběry a pohledy Toma Hankse příliš okaté, v jeho filmovém počinu Kapitán Phillips jsem si ho užila víc. Jako Walt Disney mě sice pobavil a neurazil, ale bude zapomenut. Propojení časových linií se příliš nepovedlo a působilo spíše rušivým dojmem. Silnější dějovou linkou pro mě byla jednoznačně ta popisující dětství hlavní hrdinky, což ale nejspíš nebylo záměrem.

plakát

Druhá šance (2012) 

Píše se komediální drama, bohužel někde jinde a někým jiným. Tohle jestli byla komedie, tak já jsem cynik až za hrob. Za celých 100 minut filmu jsem nevydala žádný zvuk podobající se smíchu, jelikož každá zdánlivě úsměvná scénka skončila útěkem, pláčem nebo jiným projevem neúspěchu či zklamání. Námět filmu je (pro fanoušky věčného manželství) děsivý, ale hlavní protagonisté tu bolest maximálně zpříjemnují. Zpočátku mi k sobě jako pár neseděli, ale jakmile se T.L.Jones projevil jako chlap neútěšně zklamaný rodinným životem a M.Strepp jako jeho pravý opak, ladilo jim to. Ke spokojenosti mi ale stále něco chybělo, takže překvapení roku se nekoná.

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Jedna větší postava/osobnost než druhá, tady snad ani nebyly hlavní a vedlejší role. 100 minut nepřetržitých gagů a vizuálních překvapení. Čtení poezie zaměstnancům hotelu, mrtvá kočka v nákupní tašce, absurdní útěk z vězení a plno dalších kauzalit, které Vás jednoduše dostanou. Z pera W. Andersona je pro mě tohle dílo překvapením, nutno říci, že příjemným překvapením. Místy bylo až matoucí vyznat se ve všech těch časových a obrazových rovinách, ale při závěrečných titulcích Vám to všechno nakonec dávalo smysl a myslím, že při druhém shlédnutí to bude ještě o lžičku spokojenosti lepší zážitek.

plakát

Pět žen (2011) (TV film) 

Nejsilnější byl pro mě začátek zachycující dění z pohledu dítěte což naznačuje, že film měl poněkud klesající tendenci. Příběhy byly na můj vkus zbytečně krátké, zrovna ve chvíli kdy si začnete domýšlet kam se bude děj ubírat, střih a jedeme dál. Překvapením (alespon pro mě) byl režisérský počin Alicie Keys a Demi Moore, které se ho myslím zhostili více než dobře. Celkově působí film vzhledem k tématu nesporně dojemně až srdceryvně. Dávám přednost méně mainstreamovému podání, ale budiž, tři hvězdy si to jistě zaslouží.