Jungolink

Seriál o zajímavém tématu, který bohužel na svět přivedla žena dělající ostudu všem, kdo to s gender problematikou myslí alespoň trochu vážně. Cherrypicking a argumentace stylem: „Vegetariáni, abstinenti a nekuřáci jsou špatní, protože většina vedení Třetí říše nejedla maso, nepila a nekouřila“ je hodna tak současného a předešlého prezidenta České republiky, nikoliv však někoho, kdo se snaží tvářit jako osoba působící v akademickém prostředí. Autorkou protlačovaná Social Justice agenda navíc ve mně (jakožto dle její rétoriky „privilegizovaném bílém muži“) zanechala dojem, že bych si měl najít paličku na maso + pevnou desku a jít na části svých genitálií provést jistý úkon, zvaný v některých oblastech jako „louskáček“... Jedna hvězdička za průlom do relativně nové oblasti bádání + za těch cca 10 % času, kdy Anita Sarkeesian říkala něco k věci.

Tak jsem se 7 let po přečtení literární předlohy a neúspěšném pokusu o zhlédnutí dokopal k tomu dokoukat tento opus magnum... Poslední díl tetralogie o Hannibalu Lecterovi se nám snaží nakukat, že franko- a italofilní lékař, psychiatr/psycholog a gurmán s aristokratickým půvabem i původem jako malý klouček ve své domovině Litvě obýval malebný Český ráj. Zde ke své smůle v závěru druhé světové vojny coby sirotek potká grupu standardních vojenských zběhů, od které se přiučí tehdy populárnímu způsobu obohacování jídelníčku ve stylu „Jste to, co jíte“. Během let se z něj pak stává student anatomie a amatérský japanista s PTS, jehož survival skills by však mohl závidět leckterý člen Spetsnaz. Naštěstí pro něj mu kryjí záda jeho Sensei-tetička a neschopnost francouzské policie, díky čemuž se může vydat na svoji téměř globální „tour de vengeance“, při které nejenže poničí vilu Tugendhat a ochutná typické pokrmy „cuisine lituanienne“, ale rovněž si uvědomí základní lidskou pravdu: že některé příbuzné bychom samou láskou nejradši snědli...

Učebnicový příklad toho, že ačkoliv ve filmu použijete zajímavý vizuál, vynikajícího záporáka a fajnový soundtrack, to samo vás ještě nezachrání od stvoření dalšího podprůměrného snímku v rámci žánru Sword and Sandal.

Nyní mohu hrdě prohlásit, že na této planetě jsem viděl již skoro všechno...

Dokumentární cyklus tak nevyrovnaný, že jsem si při sledování hned vzpomněl na jeho mladšího bratránka jménem „Kmeny“. Přesto si myslím, že více ambivalence (či rovnou berserkismu) ve zdejším osazenstvu vzbuzují spíše samotní ministerští expředsedové než způsob, jakým jsou jednotlivé díly natočeny. TOP TROJKA: Václav Klaus, Jiří Paroubek, Petr Nečas.

Aneb jak Pejsek a Kočička vařili dort ze dvou základních ingrediencí: zpravodajství z období 2008-2014 a reálií první poloviny 90. let 20. století. Mňam!

Budu milosrdný... a budu předstírat, že poslední desetiminutovka proběhla jinak a že v reálném filmu jde rovněž o happy end, ale formou jakési podivné fanfikce.

Edgy Bitch Anthem? Definitely! V hodnocení se celkem shodnu s parodií od Key of Awesome, viz: www.youtube.com/watch?v=NEkJOb3V5U8

Drak hrající si na Seana Beana, orci cestující na šaj-hulúdech, trollí kamikadze, Legolas ve friendzone, bitva tak epických rozměrů, že z ní prakticky nic moc neuvidíte, události tak osudové, že popírají význam následujících desetiletí ve Středozemi, a již klasické orlí „deus ex machina“... hm, tam fakt chyběli už jen Gungani, white walkers a Optimus Prime s Megatronem :D

Koloseum jsem nikdy (už vzhledem k současnému stavu zachování) nepovažoval za odolnou fortifikační stavbu, ale to, že i automat na Coca-Colu vydrží víc Jean-Claudeova karatisticko-explozivního rošamba než flaviovský amfiteátr, jsem opravdu netušil :D jedna hvězda za ujetého Rodmana a nepřestřelenou stopáž, díky níž (a s malou pomocí od kybernetických mnichů) možná film přežijete. Bože, to ale byla kravina...