Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Drama

Recenze (275)

plakát

Jak vycvičit draka (2010) 

Vynikajíci dobrodružná fantasy se sympatickými postavami, decentním humorem a perfektní animací. Příběh je sice klišé, ale je svěže podaný s vysokým faktorem zábavnosti. Film sleduji už od trailerů, ale přesto je výsledek příjemným překvapením. Snad jen část před koncem po posledním boji v aréně je zbytečná, jinak je všechno ostatní ok. Je fajn vidět animák, který nedělá z diváků idioty a důsledně se vyhýbá trapnému humoru. HtTYD má ale ještě dvě esa v rukávu. Už hektický začátek napoví, ale akční inferno na konci je boží a správně EPICKÉ. Druhým trumfem jsou všechny letecké scény, kde se dostaví i v žánru nadstandardní mrazení v zádech. I úvodní věta má svoje kouzlo: "Tohle je BLP." P. S.: John Powell stvořil svoje životní dílo, z jeho soundtracku se stal můj evergreen.

plakát

Brazil (1985) 

Hvězda navíc za úřednickou satiru, jinak mě ale tenhle film minul a řadím ho do průměru, Gilliam má lepší kousky, např 12 monkeys. Herci jsou slušní, ale litoval jsem zejména Johnatana Pryce, že mu scénář předepisuje takového blábolícího poloidiota. Zato Bob Hoskins byl perfektní, takový mstivý hajzlík. Konec? WTF?

plakát

Život Briana (1979) 

Mé první setkání s Monty Pythony. Halo okolo tohoto snímku bylo veliké, očekávání jsem proto mírnil a dostalo se mi historické variace na Hot shots. Bylo to dobré, ale ne perfektní. Svou zásluhou na tom má možná i český dabing. Určitě se na to kouknu i v originále, ale jestli bude Brianova matka stejně afektovaná, tak to možná dokoukám jen se skřípěním zubů. P.S.: ta písnička na konci je neuvěřitelně vlezlá. P.S.2: scéna s psaním odbojného nápisu je jedním slovem perfektní.

plakát

Diktátor (1940) 

Perfektní. Chaplinovy grotesky bytostně nesnáším, ale tohle je geniální humor a satira. Scény s diktátorem byly perfektní, holiče jsem ze začátku neměl moc rád, ale postupně jsem si zvykl a z konce mi šel mráz po zádech. Pravděpodobně si budu pamatovat scény se zaneprázdněným diktátorem Hynkelem (sochař a malíř rulez!) a také příjezd bakterijského diktátora.

plakát

Blood: The Last Vampire (2000) 

Má to všechno, co chybělo seriálu bez jeho vad. Temné, atmosférickéa hlavně krátké. P.S.: to co provedli s jeho hranou verzí, je zrůdnost.

plakát

Evangelium: 1.11 Monstrum (2007) 

seriál mě nezasáhl, ale film vyvolává emoce spolehlivě. snad jen že chemie mezi postavami mohla fungovat lépe. A jako obvykle stížnost na dabing, který zní jako návrat k předrevolučnímu českému znění. to pro změnu vyvolává jen jednu emoci, a tou je vztek. Nicméně, pokud to přispěje k zviditelnění anime v Česku, je to jen dobře.

plakát

Merlin (2008) (seriál) 

Merlina asi vzdám po první epizodě. Změněné reálie a odklon od legendy mi nevadí, ale z Artušovské variace na Šípkovou Růženku se budu vzpamatovávat dlouho.

plakát

Battle Royale II: Requiem (2003) odpad!

Už jsem myslel, že ty dvě a čtvrt hodiny snad nikdy neskončí. Přemýšlel jsem, co na tomhle filmu vyzdvihnout a pochválit, ale řeknu vám byl to zatraceně těžký úkol. Veškerá logika jde do háje už na začátku filmu. Proč byli všichni (až na Kitanovu dceru) tak strašně překvapeni, když žijí v realitě zákona BR? Dále je tu scéna vylodění. Musel jsem se smát, když jeden ze studentů začal zvracet, taková reminiscence na mého oblíbeného vojína Ryana. Akční scény jsou vůbec problém. Nikdo se při nich zásadně nekryje. Vzpomínky, mající za úkol nás seznámit s emočním pozadím studentů přicházejí pozdě a vůbec nefungují. Dále, proč jsou Nanahara a ostatní překvapeni obojky, copak nesledují zprávy? Finální útok je největší WTF moment celého filmu. Vypadá to, že scénárista a/nebo režisér se zamilovali do klasik od Johna Woo (pro srovnání např. Windtalkers, i když nepatří ke klasice je to skoro totéž). A konec? Jsem ochoten akceptovat zakončení typu Butch Cassidy a Sundance Kid, ale to co přichází potom, celému tomuhle nesmyslu nasazuje korunu. Nesedí mi ani opatrně vykukující myšlenka anarchizmu, takže posílám tenhle film do odpadu s tím, že už ho nikdy nechci vidět.

plakát

Symptom Pandorum (2009) 

Do Pandora jsem vkládal velké naděje, že vedle učesaných stamilionových blockbusterů typu Star trek a Transformeři můžou existovat ještě rozpočtem menší sci-fi výlety už ne tak optimistické. První půlhodinu jsem si liboval a byl ochoten sem lípnout pět hvězd. Ten zbytek to ale poslal do kytek. Atmosféra se ztratila s příchodem akčních scén, akční scény stály za prd díky zmatenému kameramanovi a šílenému střihači. Pandorum je důkaz, že méně je někdy více. Kdyby ony bytosti zůstaly neviděny až tak do tří čtvrtin, tak zůstala atmosféra a tenhle film by se stal kultem. Takhle je to jen hvězda za námět a druhá za to ošklivé ale vyčůrané dítě. Škoda, potenciál byl veliký.

plakát

Kókaku kidótai: Stand Alone Complex (2002) (seriál) 

Na filmy nenavazuje ani stylem, ani animací. Ale má to perfektní atmosféru. Navíc musím říct, že je to jediné anime, které mi navzdory faktu, že jde o animovaný seriál, jehož postavy nikdy nežily, dokázalo vehnat slzy do očí především před koncem první sezony. (ano, Tachikomy).