Iriquindae

Čekal jsem víc, samotné fotografie s hudbou by pro mě asi byly silnější.

První poslední díl se mi líbil mnohem víc. Tady je sice spousta efektů, bitev a podobných věcí, které mě nikdy moc nebraly, ale přijde mi, že se filmu podařilo vyhnout se obloukem všem nejzajímavějším pasážím (až na nejlepší část knížky - Snapeovy vzpomínky, ty tu ale nemají ani čtvrtinovou atmosféru). Hermiona a Ron jsou už bez ostychu zcela v pozadí, což mi taky přijde škoda. To platí i o ostatních hrdinech, vlastně vůbec nic tu není zobrazené alespoň do minimální hloubky. Korunu tomu dává Voldemortova smrt (Belatrixina je vlastně ještě horší) a epilog po 15 letech. Yates mě opět nezklamal :)

Tenhle film mě trochu zklamal, ale asi jen díky tomu, jak moc je vychvalovaný. Mám tuhle tématiku opravdu rád a proto nejsem objektivní. Myslím si, že film zrazuje spoustu pravidel jen kvůli tomu, aby se dokázal zavděčit všem. Mám hodně rád otevřené konce, ale zde to vypadá, jako by ani tvůrce neměl vlastní názor, co se vlastně událo a záměrně uvádí rozporuplné skutečnosti, aby si nikdo nemohl být jistý. Tahle záležitost nedrží pohromadě zhruba od závěrečné třetiny, ale rozhodně nelituju, že jsem ji viděl.

První Trierův film, který jsem viděl. A musím říci, že ve mně zanechal dost rozporuplné pocity. Přijde mi, že první půlka se vůbec nehodí k té druhé a ani nebyla nějak extra zapotřebí. K vykreslení charakteru hlavní hrdinky by asi stačil mnohem kratší pohled. Ale ta druhá část to vynahrazuje, Melancholia je jeden z nejhezčích apokalyptických filmů, které se ke mně dostaly. V hlavě Vám díky ní ještě nějaký čas zůstane pár silných obrazů, film je místy vizuálně opravdu krásný.

Myslel jsem si, že podle této knihy se nedá natočit film, který by se myšlenkou pouze neinspiroval (jako například skvělý Brazil). Tohle dílo mě rychle vyvedlo z omylu. Film ve Vás sice nezanechá tolik hnusu jako samotná kniha, ale pořád je ho neskutečně moc. Atmosféra je skvěle vystihnutá, její tíha a nedůvěra ke všemu okolo Vás je hodně přirozená, stejně jako excelentní konec. O'Brien (Richard Burton) je úžasný, ještě odpornější než jsem si ho kdy představoval.

Tenhle film si pusťte, pokud chcete ochutnat skvěle zachycenou atmosféru a ne být zataženi do nějaké rychlé akce. Niro skvěle hraje člověka propadajícího se hlouběji a hlouběji, odkud už není návratu. Projíždí nočními ulicemi a masochisticky pozoruje rostoucí všudypřítomný hnus, až to jednou nevydrží. Dobrá podívaná, ale chce to tu správnou náladu.

Nejpodivnější film, který jsem za sakra dlouhou dobu viděl. Nevím, jestli zrovna tak často v něm zmiňované slovo oplzlý, ho vystihuje. Spíše mi přišel místy hodně nechutný, hnusný, perverzní, ale dokonce i milý a nesmělý. Neustále jsem měl pocit, že herci schválně hrají, že hrají. Do druhé poloviny už by to možná chtělo trochu víc nápadů a konec Vám také dech nevyrazí, ale je to prostě něco neuvěřitelného, tím spíše, že film byl natočen v roce 1972. Nepochopím :)

Milý film zabývající se střetem našeho "normálního" světa s neinteligentním negramotným člověkem. Paradoxní je, že si během něho uvědomíme, jak nesmyslné jsou leckteré naše návyky, které považujeme za zcela samozřejmé. Film trochu připomíná Forresta Gumpa, přišel mi ale méně uvěřitelný. Tento hlavní hrdina sice svoji hloupost také neskrývá, ostatní si jí ale nevšimnou. To můžeme dobře považovat za satiru dnešní společnosti, věřím ale, že zrovna v tomto směru na tom tak špatně nejsme. Na druhou stranu mám pocit, že Being There mi dalo více než jeho slavný bratříček. Ne zábavou, ale nad pár věcmi se ještě zamyslím.

Výborný povídkový film plný propletených a zajímavých osudů. Nelze se ubránit srovnání s mladší Jarmuschovou záležitostí Kafe a cigára. I z toho ale vychází hodně dobře, není sice vizuálně tak zajímavý a poutavý, ale vynahrazuje to uvěřitelností a lidským teplem. Tenhle film je prostě opravdový a zanechá ve Vás nádherný pocit, že to tu snad přeci jen stojí za to :)

První příběh mě docela nadchnul, sledoval jsem ho opravdu bezprostředně a těšil se na každou další scénu. Téma bylo sice již nesčetněkrát zpracováno, ale co, dá se na něj dívat pořád :) Inu sci-fi, vesmír, vzpomínky a počítače rozhodně neurazí, když je to chytré. Druhá povídka pro mne byla jen hříčkou, která nebyla natolik zábavná, aby nic jiného nenabídla. Originalita se jí ale nedá upřít. Třetí je velmi zvláštní a dost specielní, o té si netroufnu napsat ani větu. Jednotlivě bych je hodnotil takto ****, ***, ****. Film rozhodně stojí za vidění, ale asi Vás nezvedne ze židle.