Emmyvision

Jednoduchá zápletka podaná docela složitě pomocí flashbacků. Možná jsem moc mladá na plný vcítění se do hlavní hrdinky, ještě mi tak nahlas neřvou biologický hodiny - líbila se mi intimita a věrný zachycení psychologie, jenže naplno soucítit s egoistkou, co se v tom vlastní vinou deset let motá? To tak úplně nejde. Hudbou a kamerou hodně připomíná Skafandr a motýl, proto body k dobru! I když Nadine je jen taková light verze. Nezapomenutelná scéna: Hledání na pláži.

Hrozně dlouhá pitomost, která není ani akční melou, ani detektivkou. A Wahlberg je legrační. Say hi to your mother! :o) Nezapomenutelná scéna: Halucinace pod drogama. Jediná záchrana od odpadu.

Dala jsem si dvojprogram a možná kvůli tomu, že to bylo krátce po jiným (lepším) filmu, mi ty blbosti a nelogičnosti moc nevoněly. Vím, že je to oddych, ale tolik kravin v jednom filmu... hmm... jako by mi do hlavy hučela trumpeta u každý zvrácený scenáristický kličky. Shia je ale sladkej a celej film letěl kupředu jak mejdlo na mokrý podlaze. A potěšila mě i role pro Rosarii Dawson. Nezapomenutelná scéna: Jeřáby na vrakovišti.

Dánsko nezklamalo! A já se zase jednou v kině náramně pobavila. Chvíli napětím, chvíli smíchem, chvíli nejistotou jestli se chechtat nebo držet tomu mimoňovi palce. A ten konec! Nezapomenutelná scéna: Nehoda v posteli.

Hnus co mi dokázal znechutit i milovanou Juno. Nezapomenutelná scéna: Pánvičková parodie na Monstrum. Blééé.

Proklatě nudná minisérie, u který se nedá ztotožnit ani s tou mladou kočkou. Ztráta času i pro samuraje, japanology a vlastně kohokoliv (a v dalších dílech se to fakt nezlepší - ruce pryč!). Nezapomenutelná scéna: Pád ze skály. Jako COŽE???

Pravidelný vítěz nejrůznějších žebříčků o nejlepší film všech dob. Docela mu jeho úspěch závidim, ale rozhodně se mu nedivim :o) Když jeden americkej film, tak Kmotr. Když Kmotr, tak první díl. Nezapomenutelná scéna: Dveře se zavírají a Don Corleone úřaduje.

Urážka všech blondýnek a pravděpodobně nejblbější film všech dob. Tímto děkuji Rosťovi za zkažený večer. Vyhrát sázku o to, že existuje větší blaf než Pravá blondýnka 2, se dá i humánnějším způsobem! :o)) Nezapomenutelná scéna: Nejde vybrat jednu. Kompletně všechno! A je mi líto Denise Richards.

Emmerichovy megabláboly mi nikdy nepřinášely velkou radost. Ale co to? Patos až na kost. A dost! Nezapomenutelná scéna: Vybití rudokabátníků, jediná slušná scéna téhle krávoviny.

Velká škoda, že tomu v půlce spadne řetěz. A že oslepeý Johnny je nakonec zajímavější než Antonio. Nezapomenutelná scéna: Útěk v řetězech.