danliofer

Taková milá letní romantická pohádečka... Trochu mě to přeneslo v čase do oněch reálií...

Vždy jsem si myslela, že filmy ze soudní síně jsou hlavně americkou filmařskou doménou, leč Kadár a Klos mě přesvědčili o tom, že i u nás lze natočit velmi dobrou "soudničku". Doporučuji snímek zhlédnout všem těm, co už mají krátkou paměť, či i těm, co tehdy ještě nebyli na světě, protože co je dobré na této sondě, že se nebojí tnout do vlastních chyb. Kolik filmů bylo u nás natočeno po roce 1989 s tím, že se v nich sice předchozí systém kritizuje, ale na vlastní máslo na hlavě se u toho nedohlédne. Myslím, že trezorové snímky jsou pro nás v současnosti velmi silným zdrojem reflexe oné doby takové, jaká byla, bez příkras, ovšem taky bez zbytečného zatracování všeho, čeho se v té době dosáhlo. Z filmařského hlediska za mě herecké výkony na výbornou, kamera též a navíc i střih.

Tak na mě po třech letech, což je pro mě osobní rekord, skočila zase nějaká respiračka. Takže si svou dovolenou konečně po delší době mohu "zpříjemnit" povalováním a relaxací u filmů. Dnes jsem si dala šedesátkovou absurditku na motivy jedné z povídek Milana Kundery, a to Nikdo se nebude smát, kdy se na malou lež nabalují další a další, až je z toho lež jak věž... Ač jiná doba, ta myšlenka je nadčasově aktuální...