Bistro Ramen

Mladý šéfkuchař Masato není odborník na tradiční japonský pokrm ramen, který se v jeho rodině nevaří už po generace (to jen abych Aerofilms Obsah trochu uvedl na pravou míru). Každopádně Masato je mladý aspirující kuchař který hledá skrze speciální pokrmy svých (zesnulých) rodičů cestu k vzpomínce na ně a jejich vzpomínkám na sebe. Hlavní roli tu hrají Ramen, Bak Kut Teh, jedna velká láska a jedna velká zášť mezi Singapurem a Japonskem a hledání ztraceného štěstí. Ramen Teh je klasické japonské drama, s tahem na nostalgii a city v doprovodu trochy napětí a humoru. To celé proložené elegantními statickými záběry a tématickým prvkem (tady je to jídlo) dává klasický mix, který se přes svou šablonovitost v rozumném dávkování snad nikdy neomrzí. Takže filmově za mě klasický průměr plus jedna hvězdička za "food porn". (03.07.2018)

Tak toto orientálne jedlo Singapurčania a Japonci trochu zbytočne presladili. Ale je v ňom aj dostatočné množstvo korenia, aby bolo stále chutné. Nadhodnotenie z mojej strany môžete pripočítať okúzleniu ani nie jedlami, ako skôr lokáciami v Japonsku a Singapure. A samozrejme aj vďaka rozprávaniu v dvoch časových rovinách, pričom som mal v postavách nejakú dobu značný hokej, nakoniec sa mi to ale elegantne utriedilo. Výhoda je však v tom, že všetci protagonisti sú veľmi sympatickí a ono vás to nakoniec emocionálne, či chcete alebo nie, dostane. Ale pozor, ide o čistý mainstream, v rámci klubovej ponuky asi nič pohodovejšie nenájdete. 70% (29.08.2018)

Ze začátku jsem si říkal, no jo, turistický průvodce po místech a věcech, které Japoncům a lidem ze Singapuru jsou jasné asi jako nám, kdo postavil Karlův most a Karlštejn, a podobně j tomu i s těmi jídly, která se budou snažit protlačit do filmu, aby tam turisti jako jó hodně jezdili... A ono to má od začátku velmi jemnou strukturu a předivo, kde jeden záběr navazuje na druhý, žádný není zbytečný (kupodivu i včetně těch kulinářských a turistických, protože mají hodně velký význam pro vyprávěný příběh) a některé nám dojdou nebo mají dojít později (blogerka, proč je deník v čínštině, druhé oko, reportáž v televizi apod.). Do toho velmi dobrá režie a herecké výkony (až na pár drobných nehereckých vedlejších rolí), zvláště dobrá mimika postav. I pár vtípků (Tady se učil vařit Gordon Ramsay.), ale hlavně celkově pozitivní vyznění, které vlastně nijak netlačí na pilu, ale přesto dokáže zvednout skoro nečekaně vlnu emocí. (27.06.2018)

Ak máte chuť na niečo pozitívne (a radi jete), je Bistro Ramen určené vám. Zvykne to tak bývať, že najjednoduchšie veci v živote najlepšie fungujú. Často aj sú najlepšie. Keď to prekombinujete, málokedy z toho vzíde niečo dobré. Platí to v kinematografii... a platí to tiež gastronómii. Iste. Máte plno komplikovaných filmov. Skvelých. A máte jedlá, ktoré pripravujete hodiny a obsahujú desiatky surovín a technologický postup je náročnejší, ako príprava na let na Mars. A sú úžasné. Ale obecne platí, že jednoduché veci proste fungujú. Preto tak báječne funguje Bistro Ramen. Priznám sa, že vám v duchu trochu závidím, že ste ho ešte nevideli. (17.03.2020)

Nikdy bych nečekal, že by mě ten film mohl tak chytnout. Jenže se tomu tak stalo. Ten film totiž dost dobře funguje, zaujme, dojme a dostanete hlad. Je tady tolik záběrů na jídlo, že prostě slintáte. Co se týče herců, jsou překvapivě fakt dobří, všichni. Příběh je sice jednoduchý, ale když to někdo fakt umí, dokáže z toho udělat dost zajímavou podívanou. A Khoo to umí, takže další bod pro něj. Dokonce pracuje i s detaily, kterých je tam spousta, ale je tam vidět práce na každé scéně z filmu. Ve výsledku je to fakt milé a příjemné překvapení, které strčí do kapsy všechny ty rádoby dramata z naši země. A jelikož to je můj první singapurský film a já byl nadmíru spokojen, dávám 5* (27.06.2018)