Qitek

Nejlépe napsaná show ever. Mistrovské dílo ze kterého rozum zůstává stát. Vince Gilligan je naprostej bůh.

Balzám na duši

Živočišně zlej film, který se bohužel rozpadá tam, kam Robert Eggers doposud nechce ( spíš neumí, jelikož pokus by tu byl ) vkročit. V pocitech. Na to že si má hrdina vybrat na své cestě za pomstou mezi něžností k milovaným a krutostí k nepřátelům, je jeho "osudem" předpovězené rozhodnutí divákovi zcela ukradené a vlastně i předem dané. Těch několik nelogičností v ději také sráží prožitek z filmu, ale temnou atmosféru Eggers samozřejmě umí (vlastně by se dalo říci, že to je jeho silně ohraničené pole). Seveřan je tam kde má být animální jízdou a první třetina je absolutní nářez filmařiny. Hlavní hrdina Alexander Skarsgard klasicky toporný až do prdele, jen tady je k tomu namakanej svalovou hmotou. Moje žena označila film za chladný, hlučný, agresivním způsobem toužící o pozornost a po hodině a půl už se modlila za jeho konec. To jenom tak mimoděk, kdyby chtěl jít někdo na rande do kina, asi jděte na něco jiného. Já to mám ještě dnes na talíři. 7/10 a obávám se, že s každou další projekcí polezu hodnocení dolů. A to se do další určitě neženu. Jestli kdy vůbec...

Stejně jako u Jackie nedokoukáno... Při asi 40 minutě jsem měl pocit, že jsem pocitově tak na 110 minutách. Styl režie Pablo Larrína je daleko za hranici snesitelnosti. Umělé, odosobněné, nekonečné a silně uspávající.

Tak hrozný to zas teda není. Určitě snesitelnější jak Frozen 2

Viděno s odstupem asi potřetí v rozmezí dvaceti let a pro mě je Eyes wide shut nejlepším Kubrickem vůbec. Na závěr své kariéry i života takhle naložit s tématem, které by se kde komu mohlo rozsypat pod rukama a vyšumět do ztracena... Nekonečná geniálnost.

Musel jsem se z počátku ( vlastně celou první půlku ) obrnět velkou dávkou trpělivosti, někdy i nucenou, ale naštěstí má vše svůj důvod i své pevné místo a s ohlédnutím se zpět... Opravdu nic není navíc a nic není vata. Ben Stiller si sice velmi umě hraje na režisérské židličce, ale dost často ( právě v první půli ) zbytečně natahuje a místy velmi pomalu, až únavně, buduje celkovou expozici. Za trpělivost nedůvěřivým a pozornost zaháčkovaným se ale Severance odmění vrchovatě. Závěr první série je přesně takový jak to u seriálu mohu jen z celého srdce nenávidět a stejně nabízí naprosto uspokojující pocit, jaký jsem už dlouho neměl. Jak to? Už je to nějaký pátek co jsem byl po skončení čehokoli tak vyveden krásně z míry a to především proto, že jsem “na cestě” mnohokrát zapochyboval. Všechno tady ve svém celku šlape jak švýcarský hodinky a může za to především režijně i dramaturgicky zmáknutá ("top class") našlapaná závěrečná epizoda.

Laciná, divákovu inteligenci urážející vydíračka nejhrubšího zrna. Ani při nedělní odpočinkové podívané nejde letlampou přimhouřit oči. Odpornej film.

Dvě. Spíš jedna, ale zase jsou horší filmy za jedna, tak z toho důvodu dvě. Jinak jedna. Ale nedokoukal jsem to za půlku, tak proto taky dvě. Kdyby to začalo být třeba o něco míň nudný a já o tom nevěděl, tak pro jistotu ty dvě. Ale na to herecký obsazení a údajnej rozpočet by si to zasloužilo jednu. Ale dán dvě. Tak jo.

I přes všechny zápory - dost často tomu padá řetěz a trvá než se to zase rozjede, absurdních situací ze kterých se hlavní rodinka i ostatní postavy dostávají  -  dokáže strhnout a napnout vás jak dětský kšandy. Postavy procházejí vývojem kterému věříte a všechno je s každou sezónou temnější, dusivější a bezvýchodnější. Bohužel druhá polovina 4 série natahuje, nudí a co je nejhorší, má nevýrazné a hlavně nechtěně vtipné, navrch strašně nedůvěryhodné... finále.