Qitek

Jako každý Bond - klub náročného diváka. Ustát tu kadenci zívnutí a několik intenzivních útoků na bdělost v podobě padající hlavy na stranu pod palbou unylého scénáře. Jako pokaždé jsem bohužel nějaké pasáže prospal a jako pokaždé se ukázalo, že v rámci scriptu jsem ani o nic nepřišel. A je mi jedno, že je to tentokrát sentimentální. Najednou z Bonda alespoň poprvé ( byť křečovitě ) dýchala živá postava a ne vysněný a vymodlený i vyhoněný sociopat, kterého uctíval celý svět po toliko desetiletí. Třetí hvězdu dávám čistě z úcty k tak obřímu projektu. Musí být peklo tohle pořád nějak prodávat/podávat taky, aby to fanoušci žrali a vydržet tak obrovský tlak. Je úplně jedno, jestli to bude příště černoch, asiat, ženská, obojživelník, žába, nebo dřevěný traktůrek. Nechte tuhle vyčpělou, drahou, na papíře i plátně zdechlou mumii konečně spát.

Jak se říká že čas prověří kvalitu? Tak tohle byla už tak trochu píčovina ve své době, že jo. No a dnes je  to píčovina ještě větší. Těžký tři po těch 11 letech.

Otřesně zrežírovaná věc. Pardon, měl jsem napsat osobitý film. Uff.

Největší, nejnesmyslnější, absurdní Van Dammův kousek, který se dá užít pouze v devadesátkovém "Hong Kong moodu". Komediální ( která se bere snrtelně vážne ) jízda na motorce, nesmyslné típnutí hada pěstí, tatínek žijící v lese se spoustou zbraní (sen každého kluka) a monstrózní přestřelka v karnevalovém skladišti plná kotrmelců, salt, otoček, bezedných zásobníků (pokud se zrovna střílí), zpomalených záběrů, střepů a dalších krásných devadesátkových laskomin. Smál jsem se tolikrát nahlas. Ale všechna čest! Btw brokovnicí ustřelená hlava v autě s s následnou reakcí střelce je hodně “badass” a cool i na dnešní dobu. Nejpitomější, nejakčnější modern-age western ever!

Pro mě to celé nezačalo zrovna ideálně a to jsem měl první sérii rád. Nemlaskal jsem sice blahem, ale fungovalo to. Výhrady jsem měl, ne že ne. Ale pokračuju, takže zájem by byl. Jestli se mě někdo ještě zeptá, co mi vadí na Euphorii, pustím mu tenhle díl. Tam je asi všechno. A hlavně je to asi nudný. A bude to asi tím, že jsem na tohle moc boomer.

Velká nádhera

Divadelní forma tomu sice sedí (ale proč ji vstřebávat na plátně, když k tomu slouží divadlo), scénografie minimalisticky úžasná, nádherný svícení a Coen se zhostil látky velmi osobitě - formálně. Co byl pro mě velký problém, tak přístup k průběhu dějství. Shakespearova báseň slov se zde pronáší takovým způsobem, že vás jejich flow začne zaručeně uspávat po 30 minutách (ne-li dřív) a vy si začnete přát, aby byl za deset minut konec, nebo se něco stalo ( a že se toho v MacBethovi děje - nebo má dít) . Minimalistická vizuální krása, které nebije žádné srdce, nedrtí vás morální tíhou, neděsí činem a unavuje řečí. Jediný herecký výkon mi nepřišel sice špatný, ale zároveň ani nijak unikátní. Jediné co si z každé scény odnáším je "Ty kráso takovýho textu si zapamatovat a odříkat jej bezchybně musí být náročný". A to je bohužel vše. Filmový MacBeth Justina Kurzela je o několik desítek levelů výš.

A tak nám to začíná přesně tak, aby divák věděl, že se bude zase šokovat a že opravdu kouká na Euphorii. Levinson nám servíruje pro jistotu stopořený péro ani ne po třech minutách, zase je to fucked up minulost v úvodu jedné z postav, se spoustou fucked up otců, bratrů, kamarádů, babiček - ono je to vlastně jedno koho, podstatný je, že to je dost dark a zabalené v cool obalu. Všichni jsou opět dostatečně sjetí nebo napnutí, nevíte kdo koho napadne, co se posere, kdo se posere, kdo se v dalším záběru rozbrečí, nebo kdo koho pojebe, kdo koho zlomí, prostě typický dospívání na jedné planetě. Jo, málem bych zapomněl na malé dítě (který má taky hodně drak/cool minulost samosebou) skáče s kladivem v ruce a ruší drogové dealery s bouchačkama. No prostě to co mě pořád tak trochu štvalo na první sérii, tady dupe na plyn ještě tvrději (bohužel)x Ano… vizuál to má mňamózní a někde pod tou over the top slupkou temnoty a "coolovosti", se pořád skrývá křehký a smutný příběh Rue. Škoda že to Levinson tak zbytečně hrotí. Zendaya krása nebeská i herecká a vůbec všichni herci jedou velkou ligu (nebo jsou typově skvěle obsazení) Skalní fanoušci budou asi chrochtat blahem. Enjoy. Mě to i kdybych pominul veškerý piňdoury, kozy a za každou cenu vizuální onanii asi začíná jen reálně nudit. Uvidíme.

Herecký koncert DiCapria. Jestli měl kdy dostat oskara, bylo to tady.

Takhle to dopadne, když vás zcela pohltí váš vlastní styl. Wes je ikonou, to mu nikdo neupře a leckterý divák bude i nadále spokojený s tím, co se v Depeši odehrává. Já už vidím jen prázdné, načasované a bohužel vykonstruované loutky bez duše, chodící po značkách kvůli kompozici a setdesignu. To co dělalo Andersonovi díla tak nezapomenutelné - silné - poetické příběhy prošpikované osobitým humorem i dramatem, zabalené do osobitého vizuálu - se tady proměnili v prázdné, posedle načasované ( hercům i dialogům nevěříte nic ) a narcisticky vyhoněné porno bez duše. Wes Anderson je z mého subjektivního pohledu otrokem svého stylu a začalo to být úmorné, prázdné a otravné. Sorry no sorry. Strojené a naprosto bez života. Díky bohu za ty chvíle se Seydoux a Del Torem. Ty stály za to. Pro mě nejslabší, až iritující Andersonovka vůbec. Jeho další dílo již s nadšením rozhodně nevyhlížím. Kdysi tomu tak bylo.