Harry_

Film byl uveden na #jedensvet 2015, třebaže to moc lidskoprávní snímek není. Ale zajímavý určitě - ať již pro fanoušky nových technologií nebo třeba mladé podnikatele. Snímek pojednává o dvou amerických start-upech a dvou velkých firmách, které jsou na trhu déle. Není to jen porovnání konkurenčních firem, ale hlavně zmapování přerodu start-upu ve velkou firmu. Co s tím souvisí, co udělají s lidmi peníze, úspěch, ambice? Povede se přinést 3D tisk do našich domovů stejně jako se podařilo IBM/MS postavit PC na každý stůl, do každé domácnosti? Druhou linií filmu je morální otázka, zda je možné, legitimní a legální tisknout si doma převážně plastové, ale funkční zbraně. Výsledkem je podařené vyprávění, které má děj i pointu. Líbilo se mi přehledné technické zpracování, které umožňuje se rychle zorientovat i při větším počtu "mluvících hlav". Slabinou pro mě je, že film nejde do hloubky v rovině technologické, ani v rovinách dalších pojednívající o tisku zdravotnických náhrad vs právě zbraní. A pokud tímto směrem režisér jít nechtěl, mohl film o deset minut zkrátit.

Koláž výpovědí karikaturistů po celém světě. Lidskoprávní téma to je a svoboda projevu se jistě vztahuje i na ilustrace a karikatury, které jsou vždy na hraně - jinak nefungují. Film ukazuje, jak i obrázek může mít vliv a mocním se nelíbit tak, že se snaží karikaturisty zastrašit a napadat (soudně i fyzicky). Zpracování snímku mi přišlo roztržité, příliš skákající z člověka na člověka a také nedotažené. Můj názor je ale ovlivněn tím, že jsem prvních dvacet minut neviděl; tím, že je film ve francouštině, s kterou si netykám a titulky nebyly zrovna moc dobře synchronizované a v neposlední řadě nezvládli otitulkování karikatur s textem - a to jak české externí titulky, tak přímo autoři, kdy je sice překládají do AJ, ale nedají divákovi dost času, si je přečíst a karikaturu vstřebat. Nevyužitý potenciál. 60 % #jedensvet

O Snowdenovi se hodně psalo a asi ještě chvíli psát bude, ale tento film přináší víc. Nejen technické zajímavosti sledovačky tajných služeb nás všech, ale hlavně lidský příběh ES. Proč se do toho pustil? Jak to celé začalo? Co to znamená pro něj a jeho rodinu? Tohle v novinách nebylo, ale ve filmu to uvidíte. Práskli byste to také nebo byste si nechtěli zničit život?

StarCraft (oba) jsem hrál, znám jej dobře. Vybral jsem si tento film jako odlehčení těžkých témat, kterých je Jeden svět (www.jedensvet.cz) plný. Snímek mé očekávání docela splnil, zákulisí progamingu v Jižní Korei, která je v digitálních hrách nejlepší na světě, je docela vidět. Čekal jsem ještě víc dilemat ve stylu hra vs škola, teenager vs rodič a učitel. Čekal jsem komentář trenérů, organizátorů i Blizzardu, abych se dozvěděl o progamingu ještě víc, ale režisér se evidentně chtěl soustředit na ty kluky. Jenže oni 90 minutový snímek sami neutáhnou, je tam málo zajímavých záběrů mimo zářící obrazovku, málo interakce s nimi - proč hrají zrovna tohle, proč ne jinou hru, jiný sport, jiné koníčky, holky? Když už se nedočkáme všech odpovědí, mělo se trochu stříhat.

Film vám ukáže práci Human Rights Watch a jejích lidí přímo v terénu, kde jde často o život. Názornost snímku pomůže ocenit jejich práci, která není jen o sepisování zvěrstev, které se na Zemi dějou, ale i o organizování konkrétních akcí, které mohou změnit věci k lepšímu. A to mi přijde dost zásadní.

Film vypráví o technickém fenoménu dneška, dronech, zde bohužel v tom nejhorším možném použití - k zabíjení lidí. Ve zprávách slyšíme o chirurgicky přesných náletech na teroristy v Afghánistánu i jinde. Jenže tyto útoky mají vedlejší efekt v podobě řady nevinných civilistů a především o nich a snaze bránit Pákistánce, kteří jen bydlí na "špatném místě", film je. Pákistán není ve válce s USA, přesto jsou jejich občané zabíjeni a vláda, resp. obě vlády, mlčí. Film přináší řadu zajímavých informací, o něčem píší jiní, já přidám jednu: útoky provádí americké letectvo, ale organizuje CIA. Snímku škodí nedostatek objektivity. Americká vláda se odmítla jakkoliv k tématu vyjádřit, ale přesto mi tam velmi chybí jakákoliv zmínka, že tímto způsobem bylo pár známých teroristů skutečně eliminováno. Svět není černobílý a právě v těchto dnech například Islámský stát drží zřejmě jednoho Čecha a několik Rakušanů. Pochybuje snad někdo o tom, že by se tam zrovna nyní pár dronů nehodilo?

Film byl promítnut ve Světozoru 10.3.2015 ve světové kinopremiéře. Režisérka se vrací po 20 letech do Čečenska, aby zachytila aktuální stav země, na kterou se poněkud zapomnělo. Po válce o ní slyšíme jen v souvislosti s teroristy, protože prohlášení za teroristu je nová celosvětově oblíbená metoda, jak se zbavit kohokoliv. Ve snímku tak vidíme velmi odvážné, ale zároveň zoufalé lidi, kteří vyprávějí, co se v tvrdé Kadyrově diktatuře s podporou Putina děje. Téma je to opět těžší, neradostné; filmové zpracování na technicky dobré úrovni. První třetina je OK, pak se opakováním tématu a z nedostatku lidí ochotných vyprávět na kameru film zpomalí a to je škoda. Místo dlouhých záběrů utrápených lidí bych dal pár externích názorů aktivistů či NGO z Ruska či okolních států, ale režisérka spíš preferuje lidské příběhy.

Sýrie je v hledáčku médií již delší dobu, ale aktuálně se mluví hlavně o uprchlících a zda je máme přijmout nebo ne. Tento dokument vám konflikt připomene od začátku, zejména teror, který Bašár Asad nastolil svým kritikům. Diktátorský styl vládnutí Asadů od roku 1963 až doteď světu nevadí. Sýrie je nešťastná země, což dokument jasně ukazuje, jelikož jí nikdo nepomůže a od druhé světové války vlastně nikdy nepoznala svobodu a civilní vládu. Nyní drtí civilní obyvatelstvo z jedné strany Asad a z druhé fundamentalisté, nejnověji v podobě islámského státu. Sýrie má nejvíce vysídlených uprchlíků ze země na světě. Dokument sleduje aktivisty, kteří chtějí své zemi pomoci. Podaří se jim více než propašovat do země pár kufrů s léky?

Historie IT oboru není dlouhá, přesto se objevila řada filmů, které vypovídají o osobnostech, které posunuly IT a internet kupředu. Přiznám se, že jsem Aarona neznal, ale o to silnější dokument byl. Je úžasné, že ještě pořád lidé dělají něco užitečného z přesvědčení a ne jen pro peníze. Regulace internetu a filtrace informací je už nyní faktem. Jenom proto, že se tak děje pomalu, většina lidí si toho nevšímá, podobně jako pomalu se vařící žába. Proto si myslím, že whistleblowers jsou potřeba a takovéto dokumenty také. Internet je mocné médium a pokusům o jeho zotročení budeme čelit pořád. Otázkou je, kolik lidí ještě při obraně svobody v kyberprostoru bude muset zemřít.

Silný, emotivní, precizní dokument, který na pozadí boje o záchranu endemitních goril ukazuje na stále stejné praktiky a neštěstí v Africe: zkorumpovaná a přitom slabá vláda, zahraniční korporace bažící po nerostném bohatství, militantní frakce, civilisté a v náordním parku zvířata na posledním místě "potravinového řetězce". Jeden z nejsilnějších snímků, co jsem na Jednom světě za ta léta viděl. Škoda, že se historie neustále opakuje a systémové řešení je v nedohlednu.