Sawy

Nejkrásnější hold,jaký mohl Martin Scorsese milovaným pohyblivým obrázkům složit.Už dlouho jsem si sledování filmu takhle neužíval.Á propos,nejlepší 3D od Avatara a Howard Shore je poslední dobou v neskutečné formě,nemyslíte? 90 %

Velmi chutný mix subžánrů,který posouvá hranice nízkorozpočtové tvorby i samotného found footage konceptu,zároveň však v mnoha ohledech naráží na jeho limity.Kronika je ve všech směrech neotřelá,naprosto bez výhrad realizovaná a přesně tak dlouhá,aby stihla vše odvyprávět a nezačala nudit.Její úskalí ale spočívá především v jejím doposud hlavním trumfu,traileru.Ten je výtečný a naláká spoustu lidí (včetně mě) do kina,jenže člověka,který jej viděl,pak už film nemá moc čím překvapovat.I přesto si Kronika zvládá bez nejmenších problémů udržet divákovu pozornost silným příběhem o neobvyklém přátelství,ve kterém se postupem času začínají projevovat povahové rozdíly hrdinů a způsob,kterým hodlají své schopnosti použít.Debutující Josh Trank dokázal do filmu obsáhnout otázky o odpovědnosti,nadřazenosti,celý příběh opatřil patřičnou osudovostí a měl štěstí na tři výborné mladé herce,kteří vše uhráli naprosto bez výhrad a na podobně koncipovaný projekt snad až neslušně skvěle.Zvolená forma natáčení filmu po většinu stopáže velmi sluší a její hranice se posouvají díky schopnostem hlavních hrdinů,takže se nakonec dočkáme i kamerových jízd (do jaké míry to zrazuje původní "blairwitch" koncept,to zde řešit nebudu),v závěru se však projeví i její úskalí.Režisér se snažil využít všech věrohodných úhlů pohledu,v čemž je svým způsobem také revoluční,ale přes všechny mobily,vrtulníky a zpravodaje zkrátka nemá finální střetnutí tu přehlednost a čistotu,která by byla potřeba.I tak mě ale při něm nejednou poctivě zamrazilo,úroveň triků je navíc nad očekávání fantastická.Kronika snad ani nemohla být stejně intenzivní a překvapující zážitek,jakým pro mě bylo Monstrum.Na to je příliš limitována rozpočtem,nezkušeností tvůrčího týmu a koneckonců i žánrem samotným.I tak jde ale o progresivní snímek z ranku Districtu 9 a jemu podobných,tedy film,který dokazuje,že není potřeba stomilionový rozpočet a herecké hvězdy,aby film mohl divákovi poskytnout velkolepou show,ve které není nouze o zajímavá témata ani eye-candy momenty.A tahle superhrdinská found footage pocitovka má navíc potenciál zrát s každým zhlédnutím. 80 %

Nebezpečná metoda o psychoanalýze jen nevypráví,ona je tak i koncipována.Podvědomí,svědomí,sny a jejich výklad,svody těch nejtemnějších stránek lidské duše.Cronenberg je teď již oficiálně vyspělým filmařem,který se nevzdává svých stěžejních témat (sexuální represe,perverzní chtíč,který je v nitru každého člověka...),ale už je nemá zapotřebí podávat lacině jako na stříbrném podnose,ale obaluje je do dobových kostýmů,nádherné výpravy a neprůstřelných technických kvalit snímku,který působí velmi uměřeně,ale zároveň v sobě stále nezapře svého provokativního tvůrce.K Nebezpečné metodě nelze úplně přilnout,na to je záměrně příliš odtažitá.A velmi mě mrzí,že má pouze něco přes hodinu a půl,protože všechna ta zde nakousnutá témata,osekané dějové linky a vztahy by si zasloužily ještě alespoň hodinu stopáže navíc.Ovšem z hlediska filmařského jde o maximálně uspokojující počin,který mě fascinuje a je vyložená radost jej analyzovat,ať už z hlediska psychologických podtextů,brilantních hereckých výkonů (Mortensen je totálně oscarový),kamery,scénáře či výstavby scén.Zkrátka nesmírně vyzrálý snímek,který má daleko do prvoplánové líbivosti (tím si také vysvětluji zdejší relativně vlažné hodnocení),ale já jsem od něj dostal přesně to,co jsem očekával a už se těším na nevyhnutelná další zhlédnutí,během kterých pravděpodobně dozraje na těch zatím nedosažených,ale velmi velmi blízkých pět hvězdiček. 85 %

Jako sorry,ale... What the Hell?! Hranice mezi myšlenkově podnětnou,hloubavou sci-fi a velkohubou experimentální nudou je velmi tenká a Godard se bohužel s tímto svým rádobypodobenstvím bohužel ocitl na té špatné straně.Dobrou polovinu stopáže jsem se nudil,tu druhou jsem nechápavě hleděl a pár záblesků zajímavých myšlenek a nápadů zkrátka celý snímek prosvětlit nedokáže. 40 %

Slabší coenovka s jednou naprosto geniální scénou (krádež plenek),několika vtipnými postavičkami a Cageovým čírem,jako celek ovšem značně nevyrovnaná a nepříliš zajímavá.Zvolený styl "krimi ve stylu frašky" se rychle okouká a nic moc dalšího tady není.Film tak rychle uteče a nic moc ve vás nezanechá,snad jen pocit,že Joel a Ethan by na podobné filmy neměli plýtvat svým talentem. 65 %

Malá a milá filmová procházka po krásách Havaje,při které se řeší věci,které se už řešily v desítkách filmů,jen tady je všechno tak nějak...hezčí.Descendants je feel good přemostěním mezi ambicióznějším nízkorozpočťákem a mainstreamovou dramedií,na který se díky výtečnému Clooneymu a přesně naměřeným poměrem humoru a dojetí člověk nemůže zlobit.Kvalit Lítám v tom nedosahuje ani omylem,na to je celé tohle dostaveníčko příliš předvídatelné,hřejivé a bůhví co ještě.Payne ovšem za tu dlouhou režijní pauzu nezapomněl,jak tyhle komorní konverzačky točit.Nevidím v tomhle filmu největší oscarové želízko letošní sezóny,na které upozorňovala všechna ta ocenění,ale stejně to bylo fajn.Nic přelomového,ale fajn. 80 %

"Ty seš kurva blázen!" "Bingo!" Mám své výhrady.Kupříkladu konec nemusel být tak natahovaný,pak by byl ještě údernější.Občas bylo trochu těžké se do filmu pořádně položit.A slabší pasáže se najdou v celé stopáži.Ale to je prostě Terry.Jakmile má svou vizi,natočí ji naprosto bez kompromisů a tak,jak on chce.A v případě Krále rybáře je zkrátka celkový pocit silnější než jakékoli výtky.Čekal jsem komorní polofantasy příběh z okraje společnosti a dostalo se mi elegantní multižánrové hry,ve které Gilliam přesně využívá svých trademarků a neutápí se v šílenostech natolik,aby zazdíval kostru celého filmu,tedy skvěle napsaný a odvyprávěný příběh.Na jednu slabší scénu připadá pět geniálních (na okamžik,kdy Parry tajně obdivuje svou platonickou lásku a neosobní dav přitom najednou začne tančit,asi nikdy nezapomenu) a herci jak v hlavních,tak v menších rolích bez výjimek excelují.Zvláště pak Jeff Bridges dokonale ždíme hloubku své postavy ve všech scénách."Mám novej název pro svou autobiografii: 'Nebyl to kurva piknik' od Jacka Lucase." Piknik to nebyl,Jacku,ale po všech stránkách kouzelný filmový zážitek mi tahle (podobně jako 12 opic) absolutně nemainstreamová hollywoodská podívaná rozhodně poskytla. 90 %

V mnoha směrech (zvláště pak v první půlce) naprosto geniální,u mnoha scén (zejména v půli druhé :-) mi ovšem jako člověku,který Dylana rád poslouchá,ale o jeho životě toho moc neví,silně unikal jejich smysl,zvláště když bez nich by film nejen fungoval,ale byl by i míň roztahaný a vstřícnější.I tak ale fascinující generační portrét plný dojmů a skvostné filmařské práce s originálními postupy,podbarvený Dylanovými songy.Způsob,jakým dokázal Todd Haynes propojit šest individuálních osudů do jednoho portrétu nesmrtelné folkové legendy,je známkou bezmála režijní geniality.S pátou hvězdičkou čekám,až si o Dylanově osobě udělám sám ucelenější obrázek,což ale na silném zážitku nic nemění.A průpovídky Bena Wishawa jsou ultimátní! 85 %

Fincherova podvratná hra na téma "jak vměstnat co nejvíce hnusu, temnoty a divácké nekomfortnosti do vysokorozpočtové, hvězdně obsazené adaptace mezinárodního bestselleru" je tím lepší, čím méně ji divák vnímá v kontextu samotné Milénium frančízy a čím více naopak v kontextu Fincherovy tvorby jako takové. Z na první pohled standardní detektivky pak vykrystalizuje multižánrová podívaná, kterou lze stejně dobře interpretovat jako tragický milostný příběh i jako sžíravě vtipný společenský komentář. Čím více se na Muže, kteří nenávidí ženy zpětně dívám, tím víc mě mrzí, že se Fincher nedostal k natočení dalších dvou Larssonových knih. Ty jsou sice multiplikací vypravěčů ještě obtížně adaptovatelnější než "pouze" zdvojená jednička, nicméně věřím, že David by z nich učinil dost možná revoluční filmovou podívanou. 90 %

V první polovině dokonale poetická,jemně tklivá filmová báseň o dvou zničených a osamělých lidských duších,která odsuzuje válku bez jediného výstřelu.A když ten výstřel přijde...začne Adelheid působit rozahaným a nepřístupným dojmem.Pořád stíhá fascinovat Čepkovým zamlklým intelektuálem a obrazy,které Vláčil komponuje,ale emocionální síla prvních desítek minut se někam vytratí.Přesto fascinující portrét poválečné doby,kdy deziluzi propadali jak poražení,tak i vítězové. 85 %