Tohuk

Fantazie. Tanec, vášeň a Sigur Rós. 95%.

Hudba je opět nadpozemská, klip mě tolik emočně nezasáhl, jako tomu bylo u Fjögur píanó, ale je moc pěkně zpracovaný. Dávám 80%.

K Sigur Rós jsem se dostal přes Ondine, kde mě jejich hudba naprosto uhranula. Náhodou jsem narazil na tuhle krátkometrážku, která je pro mně něčím úžasným. Už hodně dlouho ve mně nic nevyvolalo tolik pocitů, jako právě Fjögur píanó. Snímek protknutý radostí, smutkem, melancholií a nepochopením. Hudba s jednotlivými obrazy se krásně doplňují. 100%

Můj první film od Ki-duk Kima a jsem mile potěšen. Méně je někdy více, tedy v tomto případě není vůbec na škodu zminimalizování dialogů. Film dýchá a žije ve své tichosti a pomalu pulzuje neustálým napětím, které je zvláštně přitažlivé. Velice příjemných 85%.

Cohena miluju, těšil jsem se na tohle DVD, ale byla to naprostá příšernost. Snad nikdo z účinkujících se nedá pořádně poslouchat. Netuším, proč je třeba Rusuf Wainwright tolik chválen. Zrovna on a jeho prezentace Hallejujah mi přijde tragická. 25% dávám za těch pár minut s Cohenem, které ale celkový dojem stejně nezachrání. Kdo má opravdu rád Cohena, nedoporučuji.

Pořad Karla Šípa je kompletně příjemnější, než u Jana Krause. Jeho humor mě baví a neuráží.

Jak Kraus je jistě kvalitní bavič, ale na mně působí dost agresivně a občas arogantně.

Perfektní konverzační drama. 90%

Miluju hokej, miluju NHL a její historii a od tohoto okamžiku i tento film. Ten se Kanaďanům fakt povedl. Úžasné dobové záběry, jak na hokej, tak na město, jsou moc pěkné a dotvářejí atmosféru filmu. Hrané záběry na ledové ploše jsou na vysoké úrovni, rozhodně to není žádná trapnost. Roy Dupuis je v roli Richarda fantastický a uvěřitelný. Richard zde vystupuje tak skromně, pokorně a civilně, ale přesto velkolepě. Je to zkrátka film, který ukazuje pravou tvář tehdejšího hokeje a jeho zákulisí, o kterém jsem neměl do této chíle nejmenšího tušení. A třešnička na závěr? Avery dostane pěkně na držku :-) Ano, v hodnocení jsem zaujatý, ale přesto si myslím, že 95% si tento film zaslouží.

Neviděl jsem všechna díla Tarantina, ale toto předčilo i Pancharty, což byl snímek famózní. Jamie "Django" Foxx byl skvělý, ale Waltz snad ještě lepší. Když byl na scéně, ovládl mou pozornost. Příběh není nikterak originální, ale v Tarantinových obrazech působí báječně. Pátá * je za hudbu, která byla v tomto snímku naprosto fantastická. 89%