Pavlínka9

Rozhodně překvapení v tom, že tam zazní pár vět bez zpěvu :) Ale pozitivní překvapení :) Nejvíc jsem byla překvapena zpěvem a celkově hereckým výkonem Russella Crowe, jelikož právě jeho hlasu a zpěvu jsem se bála nejvíc :) A hlavně - výstupy dvojice - Crowe x Jackman - tak to byli pro mě tahouni celého filmu :) Kam se na ně hrabaly všechny ženský ve filmu :D :D Beznadějně jsem již 8 let zamilovaná do Eddieho Redmayneho, tudíž při jeho vstoupení na scénu pro mě film měl hned jiný rozměr :D :D Taky bych ho vláčela kanálem a nesla ho až na kraj světa, jen aby to přežil ;) A dvojice Bonham Carter x Cohen - ;) Dokázala jsem si je představit jako pár i v reálném životě ;) Ti mi k sobě sedli jako sádlo na chleba :) Skvělý :) Vážně super :) Zkrátila bych to o 20 minut, ubrala trochu zeleného pozadí, aby to vypadalo přesvědčivějc a ne tak uměle a Russelovi dala rovnou další smlouvu na další muzikál :)

Téma zajímavé, i když pro mě už známé, ale i tak jsem měla tušení, že tam bude něco neobvyklého a zcela neočekávatelného. A ono vážně jo. Poslední 20 minut filmu byly tak silné, že mě donutily na jednu chvíli dokonce přestat pít a to je už co říct :D :D "Já nepíšu o tobě. Já píšu tebe." "Můžu tě přinutit k čemu chci." Tato část byla pro mě přesně "to" na co jsem čekala. Dva hlavní hrdinové, kteří mi nejsou zrovna dvakrát sympatičtí a rozhodně bych chtěla mít stejné geny jako Zoe Kazan, která ve svých letech vypadá stále na 18 a Annette Bening v roli matky, která jí sluší ještě mnohem více, než všechny ty upnuté a uhlazené paničky, které také často hraje. Závěr, kdy Ruby má výraz ve tváři, že Calvina opravdu nikdy nepotkala a jejich nevinné setkání - dokazuje, že stát se může opravdu cokoliv.

"Masakr", který se stal inspirací pro mnoho režiserů a v Americe začalo obrovského "šílení" jménem ochrana studentů na středních školách. Dokument je skvělou rekonstrukcí minutu po minutě, co se odehrálo toho dne a také je to doplněno až šokujícími osobními záběry z kamer hlavních účastníků. Poutavé také je přidělování fotografií osob, které zemřeli a kde se to stalo - tohle si myslím, že by se v "americkém" dokumentu asi neobjevilo takto "syrově" jako z dílny Velké Británie. Proto to po mě bylo tak působivé narozdíl od všeho patosu a serepetiček, které by tam američtí tvůrci jistě nanesli. Hlavně závěrečné "projevy" mladíků jsou opravdu určitou předzvestí jejich plánu...

Jsem poskvrněna prvně seriálovou verzí a tohle pro mě byl celkem nudný, přeplácaný film o ničem. Alicia Silverstone umělá, její kamarádka "D" moc stará a přišlo mi to poněkud "šedivé a umělé".

Pamatuji si, že jsme se na tento seriál dívali v pubertě :D :D Člověk to musí brát opravdu s velikým nadhledem, jinak to totiž nejde :D Nevinnost nadevše, tolik peněz, že nevíte co s nimi, rozmazlení puberťáci, výrazné oblečení a barvy, po kterých Vás po určité době začnou bolet oči a samozřejmě "problémy života a smrti" :D :D Nic víc než zábavu a pohodu jsem v tom nehledala a musím říct, že v seriálu jsem narazila na množství dobrých vtipů a narážek :)

Pokud máte horečku a potřebujete se něčím dostat z depky, tak vřele doporučuji :) Film je dobrou ukázkou toho, jak seriály vládnou světu a jak lehce se dají ovládnout teenegeři :) Stupidní seriál s herci, kterým je kolem čtyřicítky a hlavní postava, které je kolem padesátky, ale stále vypadá a chová se na 30 :) Jo a film má dobré hlášky jako:"Izzie? Proč je Ken v tom topení?" "Víš jak měl Alzeihamera a proto zabloudil?" :) A nebo: "Mám na to paragon." :) Jo a duo Michelle Pfeiffer a Saoirse Ronan jdou k sobě jako matka s dcerou skvěle :)

NEjsem fanynka Pána Prstenů a všech věcí s tím spojených :) Šla jsem do kina s přáteli, kteří tímto „světem“ žijí, abych byla hlavně v příjemné společnosti a těšila se z jejich radosti z filmu a daného prostředí. ( Pána Prstenů jsem viděla – všechny díly ;) ) A byla jsem spokojena už v průběhu promítání, jelikož jsem zjistila, že mě film zaujal více než je, což se projevilo i při následující debatě po kinu :) Takže vlastně děkuji jim, že jsem na to mohla jít, páč jsem si to neskutečně užila :) Jsem neposkvrněna knižní předlohou – ať se jedná o Pána prstenů, tak o Hobita (kdysi v dětství jsem se o to párkrát marně pokusila), takže se mě netýká ta nesmyslná touha všechno srovnávat s knihou, což je neskutečně hloupé a užila jsem si pouze film. Ano, na filmu je vidět, že jeho tvůrci měli nadbytek peněz a téměř vše – opravdu snad i každý malinký detail je vytvořen digitálně, což je podle mě až nadmíru přehnané, pár minut bych filmu ubrala a pár„monumentálních“ výstupů bych taky dala pryč. Neustále vyjukaný výraz Bilba Pytlíka sice Martinu Freemenovi sluší, ale bylo ho příliš a je zajímavé, že ve filmu jsou snad tisíce mrtvých, ale krev žádná :) Zpočátku i v průběhu filmu to bylo podle mého názoru zbytečně moc rychlé – až to bylo rozostřené a nedalo se stíhat děj a prostředí bylo jakoby v mlze a nezaostřené. Naopak tam bylo plno fešáků ;) V podobě Kiliho a Filiho ;) A taky hlavního Thorina ;) Ve filmu je mnoho vtipných momentů a s podivem jsem se až moc často smála – například při scéně, kdy se všichni scházejí u Bilba a při jejich „honosné“ večeři, poté různé narážky na Bilba, hození kusu jídla na nejvíce nenažraného trpaslíka a poznámka „Mohlo to být ještě horší :) Co mě ze všeho nejvíc ohromilo byla ale bitva „kamenů“, která byla fakt úžasná a to bylo pro mě opravdu hodně velkým zážitkem. Ale naopak by si mohli odpustit digitálního ježka, šílené králíky, kteří táhli saně, ale naopak výkon Gluma byl excelentní a jeho výstup byl jeden z nejlepších momentů :) Jo a hudba byla báječná :) Tudíž – u mě spokojenost, jelikož jsem se bavila, byla jsem ohromena a jelikož si uvědomuji fikci – tak u mě super :)

Jako by tento film byl točen přímo pro mě :) Způsob natočení, herecké obsazení, styl humoru - všechno na jedničku :) Pečlivost a strohost, čímž film vyniká a bez zbytečných detailů a zbytečností - to je přesně jeden ze stylů, který u filmu miluju :) Milostný příběh mladé dvojice, z nichž jeden z nich je skaut :D :D Paráda :) Neskutečně jsem se bavila a všem bych dala největší herecké ocenění :)

Díky několika časovými liniím a neustálého "skákání" z jedné do druhé, mi nedalo možnost se ani na chvilku nudit. Rozvržené to měli hodně dobře, ale sem tam jsem se chvilkami ztrácela. Co mě nejvíce ohromilo byla schopnost maskérů a herců se převtělit do mnoha rolí a pro mě bylo až zábavné v pohybech a výrazech ve tváři, hledat, kdo to zrovna je :) Ze všech příběhů se mi nejvíce líbil ten milostný mezi mladými muži, jejichž láska a oddanost se dostala až ke mě do páté řady. Proto byl pro mě jejich "závěr" nejsilnějším okamžikem z celého filmu a při scéně ve vaně, kdy jeden z páru zjistí, že se již "nesetká" se svým přítelem, mi vehnal slzy do očí. A jak jsem si všimla - nebyla jsem jediná. Film má několik hodně zajímavých momentů - rozhodně byla hodně úsměvná postava spisovatele, kterého ztvárnil Tom Hanks, jelikož jeho čin, který vykonal na party na střeše domu, tak to nečekal nejspíše nikdo a výsledkem byl pouze vyděšený a překvapený výraz ve tváři a ústa dokořán. Všechny ty příběhy mají něco do sebe. Je to opravdu hodně složité se na každý zaměřit, ale vždy když si na film vzpomenu, projede mi hlavou několik pro mě nejzajímavějích momentů - jako že film s určitou syrovostí znázorňuje například zabití střelnou zbraní. Hugo Weaving mě zcela ohromil svou postavou našeptávače a těšila jsem se na každý jeho další výstup. Postava "divokých", kteří v lese zabíjí vše, co jim přijde do cesty pro mě byl ve filmu určitým oživením, jelikož to tam asi nikdo nečekal a to je právě na tom filmu úžasné. Příběh Sonmi 451 a jak to tedy s ní doopravdy je, když poté vidíte její podobiznu v nadlidské velikosti - i to dává člověku mnoho otázek a scéna, kdy se tedy přijde na to, co se stane s "jídlonošičkami" po jejich službě - neskutečné :) Ale nápad s umělými dělohami a proteiny - detailně propracované a unikátní nápad. Scéna rozbíjení nádobí za zvuků hudby mileneckého páru, "Já vím, já vím" a jeho vynikající scéna v hospodě, při níž jsem se nemohla udržet smíchu a neskutečně jsem se u ní bavila :) A můj oblíbenec Jim Broadbent, který byl v každé své roli vynikající a přispěchala bych mu do domova osobně pomoci :) To byla již jen třešnička na dortu :) Film si mě neskutečně získal a mám dojem, že na něj půjdu ještě jednou ;)

Několik let zpět, co jsem to viděla poprvé, jsem tomu dala jednu *. O několik let později dávám za 3 a vím, že jsem se u toho příjemně pobavila a několik vtipných momentů se mi vrylo do paměti. Film je ukázkou toho, jak se přijde na to, že věci, které člověk jednou řekne poté vyplujou na povrch s jinou pointou :) Malin Åkerman byla ve své roli báječná, i když mi hned při první scéně v motelu při pauze na "šukání" začla lézt na nervy :) A Michelle Monaghan mi zase byla fyzicky nesympatická :) Takže já bych si nevybrala :) I když jo - Evu Longoriu na konci :D :D Ben Stiller se u mě bohužel už řadí do fronty hned za Adama Sandlera, který se snaží dělat srandu za každou cenu ať to stojí co to stojí, i když už to mnohdy není vtipné...Uvidíme jak to půjde dál :)