dopita

Tentokrát se Marty společně s doktorem Brownem vydají do budoucnosti zachránit Martyho syna od kriminálu. To se jim povede ale… Oproti prvnímu dílu je tentokrát cestováního v čase mnohem víc. Po návratu do přítomnosti musejí titulní hrdinové cestovat znovu, a to opět (jako v prvním díle) do roku 1955. Kdo neviděl první díl, bude mít velký problém užít si celou druhou polovinu filmu, protože ta je s prvním dílem velmi silně provázána. Všechny ty cesty časem a jejich důsledky i se všemi paradoxy, jsou ve druhém díle dovedeny téměř k dokonalosti. Téměř proto, protože když se Biff Tannen vrátí strojem času do roku 2015 (potom, co sám sobě v roce 1955 předal almanach), vrátí se do reality, která by už v té době neměla existovat. Měl by se vrátit do té reality, ve které je všechno špatně, podobně jako ta, do které se chvíli poté vrátí Marty s doktorem. Ale upřímně, vůbec mi tahle drobnost nevadí. Film sice není tak skvělou zábavou jako byl první díl (první půlka filmu mě připadala trochu nevyrovnaná), pořád se ale jedná o nadprůměrnou zábavu, která rozhodně nezklame.

Ve své době určitě originální a dodnes pořád velmi svěží a zábavný film. První půlhodina je zdánlivě nezáživná, ale je veledůležitá pro orientaci v následných dějových rovinách, protože scénář, ač především zábavný, je mnohovrstevný a moc dobře poskládaný. Zápletka se větví do dvou směrů - jak se bez plutonia vrátit z minulosti domů a jak dát do kupy svoje vlastní rodiče, v té době ještě puberťáky. Obojí je pěkná fuška. To vše je orámováno spoustou vtípků a narážek a všechno to drží v rukách režisér, který tomu dal švih a spád. Nadprůměrnej film, kterej se vyplatí vidět víckrát.

Tarantino v nejlepší formě! Příběh, kterej není nijak členitej Tarantino suveréně roztáhl na 150 minut. Přesto není ani jedna vteřina nadbytečná. Tarantino má o každé vteřině přehled, každá má svůj smysl a každá scéna nebo rozhovor je mistrovsky zrežírovaná a vypointovaná. Je neuvěřitelné, že i herci průměrní (Brad Pitt), nebo jinak povětšinou velmi nezajímaví (Diane Krugerová, Daniel Brühl) pod jeho vedením předvádí famózní herecké výkony. Nejlepší film roku 2009. Bez debat, kam se hrabe Avatar. Tarantino je ďábel.

Tenhle film dělá především výbornej scénář, kterej má na pevných základech postavenou zápletku, okořeněnou o kultovní hlášky a některý dneska už legendární scény (ať už akční scény, některý hodně intenzivní rozhovory nebo scény typu "Jestli na mě šáhneš, zabiju te"). Bruce Willis nikdy nebyl extra herec, vždycky si vystačil charizmatem. Toho tady rozdává tolik, že by se to dalo stáčet do sudů. Joea Hallenbecka nehraje, on jím prostě je. Chlastá, je sprostej jak dlaždič a hulí jak fabrika - takhle si představuju servanýho soukromýho detektiva. Navíc chemie mezi ním a Damonem Wayansem funguje bezvadně. Tony Scott nic nezmrvil, naopak už v úvodní scéně film famózně nakopl a v dalších minutách nejen že tempo a spád nepolevuje, ale ještě ho šroubuje až k hvězdným výšinám. V kriminálním žánru absolutní vrchol.

Když jsem to kdysi dávno viděl poprvé, tak mě to zaujalo, ale zase mě to tak moc nebavilo. Nicméně to na mě působilo natolik originálním dojmem, že jsem to prostě musel vidět znova. Po několika dalších zhlédnutích jsem tomu samozřejmě podlehl. Příběh, kterej je natolik specifickej a originální, prostě musí semlet každýho. Stejně tak řemeslně famózní zpracování bratrů (no vlastně spíš sourozenců) Wachowských. Přesto jednu výtku bych měl: Keanu Reeves na roli vyvolenýho nemá charizma ani hereckou kvalitu. To vynikne hlavně v porovnání s Laurence Fishburnem a hlavně s Hugo Weavingem, kterej je naprosto dokonalej. Druhej nejzásadnější film devadesátých let (po Pulp Fiction) a kult nejkultovatější.

Tenhle film je pro mě zjevením a ztělesněním dokonalosti. Kriminálky obecně moc nemusím, ale tohle mě dostalo do kolen. Z filmu doslova sálá taková ta intenzivní a pozvolná severská atmosféra (kterou mám velmi rád, ne nadarmo už dlouho říkám, že švédská kinematografie je po Americké druhá nejlepší), to vše je podporováno na všech frontách precizně odvedenou prací. Kriminálka jak hrom. Mimochodem četl jsem i knihu a vřele doporučuju.

Scénář je originální i dobře napsanej, jenže celá zápletka je postavená na tom, že porota dělá práci za neschopnýho obhájce. To opravdu moc pravděpodobný není. Vše je jinak odvedeno na špičkové úrovni, po řemeslné stránce není filmu co vytknout. Ale osmej nejlepší film všech dob? No to asi ne.

První třetina bezchybná (100%), druhá trochu zdlouhavá (80%) a třetí opět bezchybná (100%). Film, který postrádá jakýkoli humor, se rozvíjí jako romanťák který se postupně mění v tajemné a chmurné drama. Hitchcock opět (jako ostatně mnohokrát) ve výborné formě! Jestli se nepletu, je to jediný film Alfreda Hitchcocka, kterej dostal Oscara v kategorii Nejlepší film.

Ve škole jsem ňákej ten rok strávil, ale takhle to tam nikdy nechodilo. Možná že to je dobře. Vymazlenej film, kterej na první pohled vypadá jako dokument, ale až na ten druhej je z něj cítit, jak propracovanej a do detailu vysoustruženej film to je. Kdo umí, umí a stačí mu k tomu čtyři stěny, jeden herec a banda výrostků.

Originální zápletka filmu je správně střelená: Oldovi vycucávaj televizory energii tak, jako upíři (nebo tv Nova) krev. Jan Svěrák film pojal jako parodii na americký trháky a trefil se do černého. V tomhle směru film funguje znamenitě. Horší už to je s Petrem Formanem v hlavní roli Oldy - za prvé je to hňup a za druhé je divnej. Ale možná to byl záměr, co já vim. A taky mě přišli všechny ty detailní záběry do lidského těla uplně zbytečný. Jo vypadá to hezky, ale toť vše, valný význam pro film nemaj.