Košoun

Melíšková je má nová Bohyně!

O třídu horší než předchozí díl, především v oblasti scénáře, originality a castingu (Jason Clarke je pro mě nesnesitelný Béčkař, James Franco ho přehrál o dvě ligy). Zůstávají ale skvělé triky, napětí ze vznikajícího konfliktu i celková postapokalyptická atmosféra (i přes všudypřítomnou předvídatelnost). Andy Serkis je borec! Uvidíme co přinese závěr trilogie...

Netflix letos skutečně válí. The Get Down je stylová hudební pecka, kterou si Baz Luhrmann skutečně vymazlil. Po všech stránkách neskutečný zážitek: dokonalý mnoha žánrový soundtrack, skvělá atmosféra, která vás do Bronxu skutečně vtáhne, vizuál typicky pro Luhrmanna na hraně (a za hranou) kýče a skvělý výběr neokoukaných herců v dobře napsaných postavách (i když tady se to klišé najde - např. dceruška upjatého pastora, která chce být popová hvězda). A celé to dohromady pojí energický příběh, který je především o plnění snů a překonávání na první pohled nepřekonatelných překážek. Z herců v hlavní roli vyniká skvělá Justice Smith. Nevím, kde ho vyhrabali, ale pro tuhle roli se narodil. A Mylene zpívá jako bohyně! The Get Down je přesně ten typ seriálu, kdy nespustím ani na minutu oči z obrazovky, protože nechci přijít ani o píď toho, co nám tvůrci servírují. A to se mi naposled stalo u Sense8. Jestli to Netflix takto potáhne i nadále, tak se klasické televize mohou jít zahrabat! PS: Pokud nemáte rádi zpívání, černochy nebo rap, tak raději zvolte něco jiného...

Danny Boyle v tomto případě nezklamal a naprosto nakopal do zadku předchozí snímek s Kutcherem. Steve Jobs je film plný nekonečných dialogů, které jsou ale skvěle napsané a brilantně zahrané. Michael Fassbender je pro mě záruka vždy skvělého výkonu, Kate Winslet byla taktéž skvělá, stejně tak Seth Rogen nebo Jeff Daniels. Líbil se mi přístup k Jobsově životu, nečetl jsem před tím ani anotaci, takže jsem byl překvapen, že se děj odehrává jen ve třech dnech před prezentacemi, kterými Jobs tak proslul. Minimalistický a přitom detailní přístup lze cítit z každého záběru, Boyle se neschovává za žádné triky nebo zbytečný patos. Jobs zde není idealizovaný, ale spíše ukázaný jako anti-hrdina. Po filmařské a herecké stránce je Steve Jobs opravdovou vynikající. Ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že si Steve Jobs žádný film ani takovou pozornost nezaslouží. Genialitu totiž spatřuji v úplně jiných věcech nebo činech... Kdyby stejní tvůrci věnovali stejné úsilí nějakému hodnotnějšímu tématu, mohla by to být skutečná pecka.

O olympijských sportech, lyžování a skocích vím asi tolik jako o štěpení atomu. Ale příběh Eddieho je neuvěřitelně krásný. Hlavním důvodem ke zhlédnutí byl v mém případě Taron Egerton, který nezklamal a táhl celý film. Těžko uvěřit, že se za těmi brýlemi, odporným knírkem a grimasami skrývá ten hezoun z Kingsmanů. Hugh Jackman také nezklamal, potěšily i malé role Chrise Walkena a Jima Broadbenta. Film je samozřejmě naprosto šablonovitou ukázkou "z nuly hrdinou", s nutnou dávnou patosu a klišé. Ale ve výsledku to prostě funguje, a to hlavně díky samotnému příběhu a hercům, po filmařské stránce to žádný zázrak není, překvapení jen několik pěkných záběrů z můstků/skoků. Po zhlédnutí filmu ale budete mít pocit, že zvládnete cokoliv (kdybyste ovšem vstali z toho gauče).

V zajetí démonů 2 není vůbec ale vůbec ničím originální film. Tisíckrát zfilmované téma strašení v domě a posednutí démonem, plné žánrových klišé. Ale nechápu, jak se Wanovi daří stále udržet takovou atmosféru, která vás strhne natolik, že si připadáte, že jste nikdy žádný paranormální film neviděli. Nevím jestli je děsivější samotná atmosféra nebo nečekané lekačky (asi dvakrát jsem doslova nadskočil ze sedačky), ale pokud je hlavní cíl hororu vyděsit, tak se v mém případě Wanovi podařilo i napodruhé. Na druhou stranu, jen málo hororům se to u mě nepodaří, ale to je vedlejší. Oproti různým béčkových filmů ještě musím vyzdvihnout herecké obsazení, především Vera Farminga to drží po herecké stránce na výši. Pokud ale hledáte originální hororový snímek, V zajetí démonů 2 to určitě nebude.

Villeneuve je dozajista špičkovým a originálním filmařem. Natočil velice atmosférický film, který bohužel chápe jen on sám. Základní myšlenka uvěznění v "síti" života a snaha vymanit se z ní je asi pochopitelná, ale všechny podobenství s dvojníky, pavouky (poslední záběr mi zajistil bezesnou noc) apod. jsem nepochopil ani po zhlédnutí 30-minutového vysvětlujícího videa na YouTube. Skvělá obrazová stylizace, dobrá kamera a geniálně minimalistická hudba. A opět geniální Jake Gyllenhaal, tentokrát v neobvyklé dvojroli. I když se vlastně ve filmu moc neděje, stále cítíte takové zvláštní napětí a naléhavost. A to je právě ta dokonalá atmosféra. Tento typ filmů se velice špatně hodnotí. Mám rád filmy, u kterých se člověk musí zamyslet a po zhlédnutí na ně ještě několik dní myslí. Ale bohužel v Enemy se Villeneuve oddálil i od myslících diváků a rozumem se na to přijít nedá. Kdyby snímek ospravedlnil 90 minutové čekání na pointu, bylo by to na plný počet hvězdiček. Takhle bohužel celé snažení pro mě působí spíš do prázdna, i když je Enemy ten typem filmu, na který jen tak nezapomenu.

Žádný klenot světové kinematografie, ale spíše zábavná jednohubka. Celý film táhne naprosto skvělý Nicholas Hoult, který předvádí ještě větší párty kokainovou jízdu než DiCaprio ve Wall Street. I když je to celé značně přetažené za vlasy, tak se dá i uvěřit, že takhle nějak to v zákulisí showbussinesu funguje. Kdyby film nebyl tolik pubertální, na konci více zvážněl a o pár minutek se zkrátil, mohla to být pecka. Takhle je to "jen" černohumorná (snad to tvůrci mysleli jako černý humor a ne na vážno) oddechovka. A James Corden je jako smažka k zulíbání. A slušný soundtrack jako třešnička na dortu. (Celou dobu jsem si říkal, že se Nicholas Hoult vrátil do rebelské namyšlené role, kterou kdysi začínal v seriálu Skins. A on to točil jeden z režiséru Skins. Všechno do sebe zapadá!)

Musím říct, že čistě subjektivně jsem po všech pochvalných reakcích byl lehce zklamaný. Dlouho jsem si zvykal na televizní béčkový look (ano, vím, bylo to záměrem, ale rušilo mě to) a podivné herectví Thomase Jana. Když se poprvé objevila chapadla, tak jsem se místo strachu usmíval. Naštěstí atmosféra houstne přibývající stopáží a objevila se hezčí monstra než ona chapadla, ale stejně se nikdy nedostavil nějaký pocit strachu. The Mist totiž není prvoplánový horor plný lekaček, je to spíš psychologická studie chování lidí (v tomto případě vypatlaných amerických venkovanů) ve vypjaté situaci. Scénář se sice točí v prostřední části dost v kruhu a některé situace/dialogy jsou trochu k smíchu a působí jak z nějaké mexické telenovely. Stephen King je ale mistr ve vykreslování charakterů, Darabont z toho těží v podstatě celý film. Nebýt skvělého konce (a teď nemyslím vyloženě konec, ale cca posledních 20 minut), tak dám slabší 3*, takhle je to na hodně slabší 4*. Pro mě rozhodně nejslabší snímek Darabonta podle Kingovy předlohy. PS: Nikomu jsem dlouho nechtěl dát pěstí tak, jako té náboženské fanatičce.

Musím říct, že jsem čekal mnohem víc. Tenhle hlavní proud Marvelovek se začíná dost točit v kruhu a nejsem si jistý, jestli se z něj někdy vymotá. Vedle skvělých Netflixových seriálů nebo jednohubek jako je Ant-Man už tyhle týmovky působí unaveně a nuceně. Příliš postav, příběh takový povrchní, jen aby se na v něm všichni vystřídali a zahláškovali. Ani ta akce už člověka tak nebaví, když tvůrci to stokrát viděné CGI neokoření něčím navíc, tak je to prostě nuda. Akční scény z Winter Solidera si pamatuju dodnes, u Občanské války nic moc. Může za to asi i dávkování - největší týmová akční scéna je uprostřed, přičemž bychom vyvrcholení čekali spíš na konci, který se nese ve více komorním duchu. Největším pozitivem filmu je jednoznačně nový Spider-Man, Tom Holland do té role sedí naprosto dokonale a už se nemůžu dočkat jeho sólovky. Nejvíce mě asi štve, že už se Marvel nesnaží ani ty filmy nějak ukončovat. Prostě automaticky předpokládá, že přijdeme na další... A samotného mě štve, že přijdu.