Ad4mson

První série za 5*, druhá za 2*. Ten kvalitativní propad je obrovský.

A že jsem se sakra těšil...Wheddon a Goddard na nás možná pomrkávají, vysmívají se hororovým klišé a minimálně do půlky snímku jsou schopni udržet diváka v pozoru a nejistotě, co že má tohle všechno do hajzlu znamenat. Ale abych byl upřímný, vědět, že ve snímku budou monstra (nebudící ani špetku strachu, či napětí), vůbec bych si ho asi nepustil...Čekal jsem větší "boudu" na diváka...

Dokonalý prototyp filmu ranných devatesátých let. Všechny aspekty jako herci, naivita zápletky, špičková hudba sedí jako prdel na hrnci. Výborná oddechovka.

Proč, já debil, za tohle vyhodil tenkrát 130 káblí, proč?

Slátanina epických rozměrů, kterou však na snesitelný průměr dostává pár hlášek a Alan Silvestri a jeho vynikající, výpravný soundtrack. Skladba "Journey To Transylvania" byť důkazem...

"Fuck faith! Prove yourself!" Nejnovější film Joea Carnahana a Liama Neesona (po A-teamu jejich další spolupráce) jsem si po trailerovém hypu umístil do žebříčku nejočekávanějších filmů zimy. Po kvalitních ohlasech ze zámoří natěšenost vzrostla ještě o dalších stoprocent, jenže následovala ledová sprcha v prvních českých recenzích a komentářích. Nicméně jsem si Mezi vlky nemohl nechat ujít. Zápletka je prostá. Skupina na první pohled drsných a zimou ošlehaných chlápků z aljašské ropné rafinerie se vrací po několikaměsíční šichtě zpět do civilizace, avšak během bouře letadlo spadne doprostřed mrazivé pustiny a havárii přežije pouze sedm z nich. John Ottway (jako vždy dokonalý Liam Neeson) se musí chtě nechtě stát leadrem přeživších, jelikož pracoval pro rafinérku jako profesionální odstřelovač vlků. Jestli půjdete do kina s tím, že je Mezi vlky akční film, nenechte se mýlit. Akčních sekvencí je v něm dohromady ani ne deset minut z dvouhodinové stopáže. Je to film, který ukazuje, jak je tenká hranice mezi životem a smrtí (toto je krásně parafrázováno v jedné z posledních scén). Ottway není dvakrát mluvný, ale sděluje divákovi své životní pohnutky prostřednictvím voice-overů a flashbacků na svoji ženu, takže mu dává šanci se citově propojit s jeho postavou. Ostatní charaktery už tak dobře rozepsané nejsou, nicméně ne všichni měli ve scénáři dožít se závěrečných titulků. Ale to snad ani nikdo nečekal. Tím se oslím můstkem dostávám k faktu, že jediným nepřítelem těchto chlápků není jen mráz, ale i početná smečka vlků. Ti se chovají občas nepochopitelně, ale režisér Carnahan jim vtiskl přímo ďábelské vzezření a je mi uplně jedno, že při rozpočtu 25 milionu dolarů vypadají krapet digitálněji. Ve scéně úprku k lesu jsem měl tak staženou řiť, div jsem si nesežral trenky. Mezi vlky se může též pyšnit dokonalým ozvučením, jež však naplno doceníte až v kině. Vytí vlků na pozadí pustiny a šelest uprostřed potemnělého lesa je výborné. Je skvělé, že Carnahan prosadil eRkový rating, tudíž si vlci při útocích neberou servítky a postavy fuckujou, ale ne bezúčelné. Pád letadla je opravdu hodně sugestivní. Musím říct, že už dlouho ve mně žádný film nevyvolal tolik pocitů, myšlenek a který by ve mě zrál jak víno. Závěr filmu je dokonalým motivátorem a Neesonův proslov o by(i)tí a nebytí ve mně zdvihl vlnu emocí. Na tom má obří podíl i hudba Marca Streitenfelda, úžasně podporující pocit bezmoci a hustí atmosféru na maximum (skladba podbarvující závěrečné titulky je úchvatná). Tohle tvrdé, ale současně i melancholické pojednání o tom, že prvoplánoví tvrďáci vlastně jen skrývají svůj strach a že teprve v úzkých odhazují své macho masky mi prostě neskutečně sedlo. Jeho jedinou chybou je, že se scénář nevyhnul (co se týče žánru ale vlastně ani nemůže) klišoidním situacím, jímž jsou survival filmy prolezlé. Carnahan to však ukočíroval se ctí a pro mě je Mezi vlky zatím fimem roku 2012. PS: Neodcházejte při závěrečných titulkách!!! Po nich totiž ještě následuje několikasekundová scéna, která rámuje konec filmu a spolehlivě zařídí, že o něm budete ještě dlouho přemýšlet. "Once more into the fray. Into the last good fight I'll ever know. Live and die on this day. Live and die on this day."

Výpovědní hodnota nulová a nezachrání to ani tři dokonalé "in Kubrick style" záběry.

Celkem rutinní thriller s několika bezvadnými nápady (trik v chodbě na konci filmu stoprocentně okopíroval Brad Bird do Mission Impossilble 4 :)) Snímek už dnes působí v některých chvílích naivně, ale závěrečná scéna, kdy hrdinové odjíždějí autem a kamera začne přeletovat na švýcarskou nádhernou krajinou za doprovodu výborné písničky zvedla můj palec z vodorovné pozice nahoru. Klasický 80´s ending. Ty už se bohužel nevrátí....

Po prvním díle musím konstatovat, že jsem zřejmě neviděl zručněji natočený TV seriál. Bezcharakterní Downey s Lawem se můžou jít vycpat. Vždyť tady, na ploše 90 minut, bylo více nápadů a scénáristické promyšlenosti, než u Ritchieho předražených vizuálních onanií, hrajících si na něco víc, než doopravdy jsou.

Uf, to byl ale "piece" of shit!!!