Bigwave

Charlie Kaufman velmi úspěšný scénárista, který se v tomto případě ujal i režie. Synecdoche, New York je okouzlující a velmi divný film. V jediném okamžiku se ztrácíte a v druhém zase nacházíte. Aby jste tento film pobrali, musíte být naprosto ponoření do děje. Scénář byl tvořen dva roky a během natáčení se prý neměnil. Je to věc geniality, když někdo dokáže takto ztvárnit jeden z největších strachů, které dokážou ovládnout člověka. Ano, je to osamění, staří a především čekání na smrt. Ať chtěl autor říct cokoliv, tento film si určitě nevyložíte špatně a odnesete si z něj to co si odnést budete chtít. Zkrátka ho pochopíte po svém.

Střízlivé, nenadsazený film o počátcích komerčního skateboardingu. Parta kamarádů, kteří jsou správní volnomyšlenkáři, užívají každodenního kalifornského slunce, mořských vln a nekonečných pláží. Sice skateboardingový vznik se nedá datovat, ale film poukazuje na počátky prvních světových hvězd, které později prosadili tuto adrenalinovou disciplínu ve světový formát. Můžeme zde spatřit i počátky ježdění v bazénech, které se později stává více vyhledávaným odvětvím. Filmu nemám co vytknout. Střídá se tu komediálno s dramatičností, pády jsou kompenzovány vzestupy, film jak má být.

Zmařený potenciál tohoto zajímavého snímku. S myšlenkou lentilek, které vám dovolí využívat celou mozkovou kapacitu se dá pracovat. Jediné co musím vynachválit, je dokonale zpracovaná a promyšlená kamera.

Komixový orgazmus...

Příjemně zpracován konvečního střetu progresivního s konzervativním. Pro tuto názornou ukázku si nemohli vybrat jiné místo, než nejprestižnější soukromou střední školu v Americe, kde jsou striktně po generace dodržována stejná pravidla. Film je to více než geniální. Je tak jednoduchý, přitom vážný. S celým duchovním nadhledem a myšlenkou se ztotožňuje, už jen z kladného vztahu k poetismu. Plakal jsem! Ano, plakal... "Ou captain, my captain"

Král nezávislých filmů Jim Jarmusch složil tenhle snímek z jedenácti zhruba desetiminutových minipříběhů. Některé příběhy jsou sice trochu nudné a naprosto nevýznamné, ale bez nich by to nedávalo ten skvělý celek. Hluboká minimalistická plejáda myšlenek o ničem i o všem.

Jednoduše zpracovaný horor, který právě svojí jednoduchostí ohromuje. Je zvláštní, že poslední dobou se více točí filmy odehrávající se na jednou místě. Výtahové scény jsou opravdu propracované, hra s osvětlením, výpadky doplněné zvukovou kulisou boje o přežití, na mě nejvíce působily. Člověk neví, co se v tak malém prostoru, za krátkou temnou chvilku odehraje. Konečné zjevení je už odfláknuté, takový útěk z tohoto filmu. Trochu to zachraňují závěrečné náboženské úvahy o odpuštění, bohu/ďáblu. Nebylo to špatné.

Vtipy jsou vyčerpány. Postavy okoukány. Děj nezajímavý. Scény odfláknuté. Dojem z předchozích dílů je dočista zkažen.

Obyčejný chlapík, žijící svůj obyčejný život fotoreportéra se jednoho dne ocitne ve špatnou noc na špatném místě. Jako náhodnou obětí si ho vyberou dva zlodějíčci, kteří mají sklony k sadizmu. Nejen, že ho okradou o všechno co má, ale zbijí do bezvědomí a vykastrují. Na celém filmu mě nejvíce zaujala celková metamorfóza klíčové postavy. Z klidného, tichého chlapíka se stane naprosto brutální vynervovaný zabiják, bažící po pomstě. Zpracování je opravdu pozoruhodné, je tam cítit takové to irské myšlení. Z příběhu vyčnívá ta beznaděj a měnící se pohled na svět, obětí takovýchto incidentů. Příjemné překvapení, v tomto neznámém nízkorozpočtovém snímku. Přes kladné ohlasy musím dát pouze tři hvězdy. Jelikož, zas tak ohromující to nebylo.

Film pro mě velmi vzdálený, myslím tím po matematické stránce. Jsem rád, že si spočítám, zda mi správně vrátily. Zpět k věci. Film je více než působivý. Hranice mezi šílenstvím a genialitou, je zde vyváže obyčejnými životními strastmi a podmanivě podtržena lehkým románkem. Lehké drama, které zaujme trochu jinými tématy, než klasický žánr dramatu. Mohu vřele doporučit, pro celkový pozitivní dojem z tohoto kousku.