Alister

Pozitivně laděný, do mnoha domácností rozmělněný , výbornými herci disponující skvost. Opus bristkého herectva. velmi potřebný film, který byl díky bohu konečně natočen.

Syrovej film. Spřeházení děje, kterej si divák poskládá až na konci = dramatizace pomocí záhadovosti, režisér příběh předeběhne, lehce předkreslí a pak zpětně uvede do souvislostí a dokresluje - nejedná se o originální techniku ale zde to funguje maximálně. Hojně používaná ruční kamera = evokuje v diváku větší uvěřitelnost a celkově lepší stotožnění se s postavami. Právě zde je patrná velikost Iňarritu, v užití prostředků, které jeho filmu sedí. Ona trojice herců, velikost jejich rolí, schopnost porozumět svým postavám a navrch jim vdechnout osobní kouzlo a probudit tak v diváku zájem o ně , to dokáže jen opravdu malá hrstka herců. Penn a Del Toro zaručeně patří mezi absolutně nejlepší dramatické herce současnosti. Zde funguje absolutně všechno. Snímku nic nechybí. Režie je bezchybná, téma hluboké a herci grandiózní. Hodnocení absolutní. Přesto už se na to znova dívat nehodlám...

Hodný, zlý a ošklivý je závěrem trilogie( bez návaznosti) o bezejmenném muži.Film, pln obrazů války severu proti jihu, je určitě vážnější než předchůdci. Příběh postrádá klasického záporáka a proto nabývá mnohem většího, vstevnatějšího rozměru. Typologicky geniální herci - zvláště Lee van Cleef se pro spagheti western narodil. Eastwood je strašně cool s brčkem v puse. Wallach hýbe tempem filmu a dodává mu komediální prvek. Pro Leoneho mám slabost. Tohle je ryzí filmařina. Scénář na nic. Příběh šestákově prostoduchej Evidentne, když se to umí nejsou potřeba berličky. Bravo..

Jedna z těch nejlepších. Senzační Clavier. Máme možnost sledovat a dle mého názoru uvěřitelně ( což možná může i trochu bolet..) dvojici opičích buranů zasazených omylem o několik století dopředu. Bez respektu k historii, heroizace středověku se nekoná. Tomuhle věřim - bandě nechutnejch skřetů a ne silným králům a statečným ritířům, na kterých bylo vystaveno nemálo historických filmů. Působí to dojmem nepřehrávání. Komediální atmosféra pochází jen z konfrontace dvou rozdílných realit a téměř absolutním nepochopením mezi minulostí a přítomností. Skvělá, precizní, originální komedie s poselstvím.

Největší deviza filmu - excelentně vypravováno od začátku do konce a to i přes téměř tří hodinovou délku. Skvělý Joe Pesci, jehož postava nabírá velmi komediálního rozměru i přes to, že se jedná o chladnokrevného zabijáka a nedochází k žádné laciné karikaturizaci. Sexy S. Stone ačkoli na konci působí takřka odporně - působivá proměna. Ve své roli nevýrazný De Niro. Nevím zda-li jej režisér natolik mírnil, ale je nejnudnějším a proto asi i nejslabším článkem filmu. Dostala se ke mně jen dabovaná verze a nevím měl sem pocit, že díky němu vyzněl celý film poněkud komicky a nejsem si úplně jistý jestli tomu tak v originále má být..:)

Vizuální orgie ano. Originální a chytrý námět taktéž. Zato scénář působí nesoudrodě a poněkolikráte znásilňovaným dojmem a je bohužel ruční brzdou za kterou Nolan několikrát během filmu bolestivě zatáhne. Nevadí pokud film sledujete v kině tam skvěle pobavil a doslova se na platně vyjímal a pak...jsem toho názoru že Hans Zimmer plně využil repro potenciál imaxu jako žádný film před tím ale bohužel po domácí projekci se kouzlo filmu vytratilo. Postavy působili dojmem arogatních panáků bez charismatu ačkoliv sem si jistý, že prvoplánově jím disponovat měli. Bohužel...snad jen DiCaprio působil. Na závěr. Neznám celou tvorbu Nolana ale z jeho posledních filmů mám dojem, že vizuálně umí a na to samozřejmě průměrný divák slyší ponejvíc ale musí se opřít o kvalitního scénáristu abych jeho filmy mohl hodnotit lépe než za *** alespoň prozatim samozřejmě ;) No a kdyby strih - titulky - Edith Piaf myslim, ze bych si kecnul na zadek a psal o geniálním počinu - inu jak málo by stačilo .)

Velikost filmu se odráží už při úvodních titulcích, kdy kamera snímá z výšky automobil, proplétající se zlověstně studenou horskou krajinou, za zvuků minimalistické hudby. Kubrick přepečlivě buduje atmosféru každým obrazem, úhlem kamery a tónem, a dosahuje tak řemeslné dokonalosti, přičemž je místy až geniálně kreativní; chlapec na tříkolce, brázdící nekonečně stísněné a dlouhé chodby hotelu, s kamerou v zádech, která je vždy tak akorát daleko a z chlapcovi perspektivy nízko, aby byl divák na malý, kouzelný moment napjatý, co se objeví za dalším rohem. A pak také uchvatné je, že chlapec téměř od samého začátku ví to, co nám film bude vyprávět, a všemu jen apaticky přihlíží nevině dětskýma očima, obklopen neprostupnými zdmi hotelu. Kubrick je mistr nad mistry a spojení se Stephenem Kingem muselo dát vzniknout veledílu. Teď co mi příliš nesedělo...Nechápu v kontextu filmu otevření dveří, za kterými je Jack zavřený, protože se jinak všechny nereálné obrazy odehrávají v imaginaci postav, otevření zamčených dveří "někým" se jeví až příliš fyzicky, a stejně tak Dannyho záhadné přiškrcení, které také není ve filmu blíže vysvětleno. Je snad hotel nadpřirozeným místem, kde se představy zhmotňují?

Znamenitá poezie. Mám slabost pro ruské autory nosí v sobě zvláštní estetiku ať už v literatuře či filmu. Dílo s přesahem, který se jen hlupák může snažit zachytit komentáři typu "vím o čem to bylo". Nejedná se o filmovou šifru. Nejedná se o něco co je třeba chytit do síťky a pak to racionálně analyzovat. Z komentářů je vidět, že se o to mnozí snaží , a že činí přesně totéž co v samotném filmu onen racionálně smýšlející vědec, který chtěl zónu zničit, protože pro něj nebylo možné se v ní něčeho dohmatat. Byl vůči ní slepý. Film je třeba nechat plynout jím nastaveným tempem, uzavřít se do jeho obrazů a hlavně nepátrat...po ničem. Není pro mě důležité o čem to bylo a přesto jsem nejspíš nikdy neviděl nic úžasnějšího.

Průměrný scenář který má tahat za srdce - děti, smrt, drogy, láska. Rozvláčné tempo. Herecká brilance Del Tora, který snad ani nemusí hrát naprosto postačí když se upřeně zahledí do kamery...

Brilantní komedie jejíž zápletka dává Billu Murraoyvi prostor pro uplatnění svého komediálního talentu v plném rozsahu. Možná že to jací sme idioti si uvedomime teprve tehdy sme-li nuceni stát na místě a nemáme kam utikat před lidmi jejichž názory navenek opovrhujeme. Takže pokud si scenarista vymysli na Phila dumyslnou časovou smyčku aby mohl dukladne poznat sebe sama ne v očich vlastnich ,ale lidi kolem nej s nemožností kamkoli utect, je Phil nucet jit sam do sebe a stát se "lepším" člověkem. Film v sobě nese poselství o hodnotě každého dne, který prožijem a třebaže se Philovi neustale promital onen jeden kýžený den nakonec dokázal i právě za tento jediný den přesvědčit lidi kolem sebe o svém přerodu v sympaťáka, jež dokáže uhnat svůj protipol v podání přeslazené šlehačky - Andie Macdowell. Jen mě napadá, že časový paradox pohánějící tuto brilantní komedii kupředu by měl byt občas uvalen na každého z nás.