VasaX

Taková abstraktně konkrétní duchovní záležitost o "výběrku na život". Herecké výkony jsou fajn, Winston Duke mě sice moc nebavil, protože tenhle "zádumčivý křehký Afroameričan" archetyp se mi dost zajedl. Ale ostatní jsou fajn, Bill Skarsgård, Zazie Beetz a Benedict Wong a dokonce i David Rysdahl, mě hodně bavili. Bohužel je to hodně táhlé a na ústřední téma kde Will si léčí své selhání v životě i v dosavadním výběru kandidátů na nové skupině kandidátů má málo dynamiky a "filmového kouzla" a tak nějak mám pocit, že by to lépe fungovalo jako povídka. Ta prvoplánovitost, jako že je to o kandidátech ale vlastně je to o Willovi, by tempem čtenáře fungovala lépe. Až tedy na finální monolog, Duke ho přednesl moc krásně.

Jsem Murakamim cíleně nepolíben. A beru, že tohle je taková volná koláž. Mám rád to japonské filmové tempo i ten cit pro určitý typ melancholie. Ale přeci jen skoro tři hodiny je znát. A i přes to, že má příběh co nabídnout, má spoustu míst, kde sklouzne do ušlechtilé nudy. Hamaguči umí, herci hrají obstojně, ale tento lyrický přednes jenž má pobízet k hledání skrytého (a kdo hledá, najde a to i tma, kde nic není) není obecně špatný, ale zasloužil by zkrotit ve své délce a samolibosti.

James Cameron a jeho sci-fi verze rané historie USA. Vizuál jako vždy špičkový, scenérie parádní, výbuchy jak od pana Baye akce akční, někdy až moc. Bohužel mi píchl do slabého místa a v podstatě všechny dějové zvraty v neprospěch těch "dobrých" jsou "hloupé děti/teenageři dělají hloupé věci". Pořád. Dokola. A za tři hodiny a něco je toho na mě už moc. Snad jediná výjimka je, skvělý nápad zavolat si letadlo s vědci, které záporáci jasně vytrackují, když máš hned u ruky "šamanku" která to stejně nakonec vyřeší. V rámci tohohle kontextu, kdyby se nedožil konce ani jeden člen rodiny Sullyových, tak by to dávalo větší smysl. Taky závěrečná bitva, která dříve zmíněné obsahuje hned několikrát, je uměle natahovaná. Najednou všichni zapomenou, že celou dobu byli pod hladinou v pohodě desítky minut, a třeba například ten nejdelší nadstavovák: radši místo aby se prostě ponořili, tak se "schovají" do očividně ještě větší pasti. Rozkaz zněl asi jasně: stopáž alespoň tři hodiny.

Ze začátku to vypadalo, že tu budeme mít flašinet zbroušený na dřevo, ale postupně se to rozjelo opravdu hezky a ta dlouhá stopáž parádně utekla. Parádní (i když over the top) akce, slušné herecké výkony (nevím, jeslti to Hemsworthovo přehrávání bylo schválně jakože psychopatické, nebo narážel na své vlastní hranice, ale postupně se to vsáklo do příběhu) a kvalitní Mad Max feeling. Jako akční oddychovka je to fajn, víc jsme si od toho nesliboval, takže nemohu být zklamán.

Meditativní, kontemplativní Hajaova dvouhodinová alegorická myšlenka. Forma nevítězí nad obsahem, bohužel ani obsah nad formou. Koukalo se na to hezky i když lehce náročně, ale Chlapec a Volavka se přidají po bok hezký jednohubek než hravých stálic v čele s neohratelnou Cestou do Fantazie. Jestli zde Hajao rozmítal nad svou smrtelností a zanechání díla další generaci jak v kontextu sebe samého, tak i světa, netuším, trochu to tak působilo, avšak myšlenka a pointa je víc kryptická, ne jak jeho ekoagitky typu Mononoke. Ano, čekal jsem trochu více, na druhou stranu je poznat ta oduševnělost, která mnohým ne-Hajao Ghibli filmům chybí.

Druhá duna mi přišla o kapánek horší jak první. A taková utahaná a uspěchaná zároveň. Podívaná je to pořád hezká, CGI v topu ale první část prostě měla lepší drive. Tady jsem taky vnímal více logických problémů, ač tedy většina z nich pramení z redukce původního děje.

Mám rád Tig pro její specifický humor sem tam opepřený trochou cringe. Hello Again mi nepřišel jako její komediální výkon, ale pro fanoušky pořád paráda. První půlka silnější jak ta druhá a piáno gag za mě mohl být trochu kratší.

Skvělá středověká/rytířská záležitost. Dalo by se hnidopišsky najít pár menších neduh, ale v kontextu celého filmu to snad ani nemá smyl.Výprava pěkná, příběh dobře vyprávěný (i když trošku natahovaný), herecké výkony v topu. Finální rvačka parádní, i když o další kus méně "realistická" jak úvodní bitvy (kde si musel Scott prostě zacákat krví jak o život, na všechny strany). Finální dojem je skvělý. Plus se mi líbilo, že se zde nevařilo na ideálu "rytířství" - Jean jako dobrý bojovník ale mizerný hospodář a Jacques jako sečtělý a schopná, avšak morálně dost "uvolněný". A blond Affleck se tak vtělil do postavy, že jsem si 2/3 filmu neuvědomil, že to je on. Celé to je navíc ponořené v hutné středověké atmosféře, takže nemám problém dát plný počet za skvělý filmový zážitek.

Děj, zde nehledejme. Nějaký příběh to má, ale to nejhlavnější tady je akrobacie násilí v podání Harley. Jinak je všechno alespoň o třídu nižší. Herecké výkony i o dvě (vyjma McGregora, který ujde, ale je na něm vidět, že to bere lehkovážně, protože tohle nebude tahák ani kdyby se na halvu postavil). OK, viděl jsem Harley a její hyenu, zajímavý, nashle.

Deset prstýnků (kdo ten český název vymyslel...) je naštěstí taková fantasy wuxia ložená v "Marvel světě" a to je vlastně fajn a netrpí to souchotinami, které "jádro Marvelu" postihly. Rozjezd je pozvolnější, gradaci a finále "tradiční" a ve výsledku je to akční oddechovka na dvě hodiny a nějaké ty drobné navrch. Veršotepectví charakterů, děje i kompozice hlavních a vedlejších rolí nehledejte, je to prosťoučké, že scénář musel spotřebovat stoh papírů do tiskárny a troje voskovky. Ale hezky se na to kouká, tak si to na chvíli dejte na lednici, než to zapadne v zapomnění sklepa lidských vzpomínek.