StrixCZ

Solidní animák na jedno (docela příjemné) shlédnutí. Na další díly (nebo dokonce opakování jedničky) mě ale rozhodně nenavnadil... 60%

Na první shlédnutí (tuším, že kdysi dokonce v kině) nic moc. Napodruhé mi ale "sednul" přesně do nálady... A právě nálada je i u tohoto filmu rozhodně nejsilnější zbraní. Hledat tudíž chybky v logice děje nebo dokonce hnidopišsky řešit, odkud kam jezdí hlavní hrdinka autobusem (viz komentář uživatele "dobytek"), mi přijde přinejmenším úsměvné :) Zaprvé - člověk, který nezná Prahu, tohle opravdu nepostřehne. A za druhé - je evidentní, že tento film užívá veškeré prostředí (a vlastně i jednotlivé scény a situace) spíše modelově a nesnaží se zobrazovat konkrétní reálie. Zato atmosféra budovaná přesvědčivými výkony (nejen) obou hlavních představitelek (Dorota Nvotová mě zaujala už v Perníkové věži, byť tam dostala minimum prostoru), vynikajícím hudebním podkresem a kreativní prací s kamerou, má rozhodně svoje kouzlo. V sobotu v noci, když je člověk sám doma, dvojnásob... 80%

Příjemné překvapení! :o) Eurotrip jsem si pustil s minimálním očekáváním, v náladě, kdy jsem zoufale potřeboval "vypnout". Nutno podotknout, že to se mi díky tomuto snímku podařilo více než příjemně. Ano, je to v mnoha směrech více než nadsazené (což jsem čekal). Ano, Evropa v americkém podání vypadá trochu podivně ("Francie" je natáčená zjevně převážně u nás, američtí turisté inspirovaní tímto filmem by se asi v Bratislavě hodně divili, že jim dolar stačí sotva na poplatek za použití záchoda atd. atd.), ale to jsem taky čekal. Co jsem naopak nečekal, bylo (na tento druh filmu) minimální procento nechutností a fekálního humoru. V rámci žánru bych skoro dal i 4*... Celkově vydařená komedie a poctivých 70%.

Opravdu mě překvapilo, že vůbec za komunismu mohl podobný film vzniknout. Tohle je naprostý "úlet". Pro mě naštěstí v tom nejlepším slovasmyslu. Nebudu lhát, že jsem tento film "pochopil" (Nabízí se otázka: Je vůbec tento film k "pochopení" určen?). S jistotou ale můžu říct, že se mi líbil a rád si ho dám někdy znovu... :o)

V jednoduchosti je krása. Dokonalá (a pravdivá) filmová poezie.

Síle pozitivního myšlení věřím už dávno (a mám ji hodněkrát ověřenou praxí), takže pohled na svět mi "Tajemství" rozhodně nezměnilo. Nicméně jsem si rád připomněl pár známých faktů, třeba zase řečených trochu jinou formou (uznávám, na můj vkus občas až příliš "pro blbé" (10x opakování téhož) a nadšení některých protagonistů mi nepřišlo 100% upřímné), celkově ale rozhodně film, jehož natočení považuji za přínos a o kterém si troufám říct, že kdyby ho viděli všichni lidé na této planetě, žilo by se tady zase o něco lépe...

Zvláštní, prazvláštní příběh. Plný krutosti a strachu, přesto protkaný poetičnem. Atmosféru to má rozhodně vynikající (na čemž má lví podíl krásná hudba), celkově to ve mně ještě doznívá - těch vjemů je na první shlédnutí spousta... Rozhodně zajímavý filmový zážitek.

Nemám co vytknout - pro mě naprosto výborná záležitost. Ještě jsem nezažil film, který by takovým způsobem získal v posledních minutách úplně nový rozměr (což ale naštěstí ani zdaleka neznamená, že bych se zbytek filmu nudil). Velmi silně na mě zapůsobil také motiv odhodlání a trpělivosti hlavního hrdiny, díky kterým dokázal víc, než by kdo hádal. Navíc ta podmanivá atmosféra (jestli tohle je kýč, co je potom např. Titanic??? :o) ) - nemůžu jinak než za pět. Neil Burger je opravdu Iluzionista...

První film v mém životě, při kterém jsem měl v půlce (no, možná spíš po půl hodině) chuť se zvednout a odejít z kina. Odporně dlouhá dávka samoúčelné brutality s ubohým "dějem", tupými rádoby duchaplnými dialogy a nulovou myšlenkou. Čím dál méně chápu, proč lidi pořád baví dívat se, jak se jiní lidé masově zabíjejí (čím krvavěji, tím lépe). U podobných filmů mě vždycky neskonale mrzí, kolik peněz bylo díky nim spláchnuto do kanálu...

Tento typ filmů už delší dobu nevyhledávám - glorifikace násilí jako řešení problémů, nekonečné samoúčelné bitevní scény - nemám to rád (hlavně od shlédnutí Alexandera velikého - nepochybně jeden z nejhorších filmů, co jsem kdy viděl). Na Robina Hooda jsem se tudíž do kina zatoulal spíš náhodou. A s minimálním očekáváním. Snad proto nejsem nijak zvlášť zklamán. Mohlo to dopadnout hůř. Mnohem hůř. Stopáž bych klidně o hodinu zkrátil, ale jinak je to natočené obstojně. Na jedno shlédnutí neurazilo.