Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (231)

plakát

Izolace (2006) 

Nakonec to nebyla až zase taková katastrofa, nic světoborného ani převratného na jednu stranu, ale rozhodne ne nudného nebo vyloženě zbytečného. Dobře poslouží jako výplň sobotního pozdního odpoledne, nebo večera a odreagování po pracovním týdnu... Dějová linie není nijak extra sofistikovaný ( možná bych vic vyuzil toho teambuildingu, který fakt že srdce nenávidím a je to horor sám o sobe), prakticky od začátku bylo více méně jasné kdo to nakonec dá a kdo ne, tvůrci se nijak nevyhýbají typickým žánrovým klišé...ale brali je relativní s nadhledem. Je to tak někde na pomezí 3 a 4 * ( 70% )

plakát

Ip Man (2008) 

Možná, když bych byl hrdý výrobce triček "adidas" někde od Žluté řeky, asi bych hodnotil trošku jinak. Takto to pro mě byla "jen" výborná kung-fu pohádka na dobrou noc se skvělou choreografií v zajímavém historickém hávu.

plakát

Ve stínu (2012) 

Neuvěřitelné překvapení, snad největší letošní. Samozřejmně více než pozitivní. Dokonale navozená dobová atmosféra, která místy trochu mrazila až naháněla husí kůži. Vynikající kamera, kde hlavně na začátku jsem si dokázal snad každý druhý záber představit jako samostatnou fotku hodnou vystavení. Je škoda, že kriminální rovina není bůh ví jak převratná, nápaditá, více promýšlená, ale to vše bylo vyváženo perfektními výkony téměř všech herců ( jen Štěpničkovi jsem to prostě nevěřil ), v první řadě samozřejmě Trojana, dále navozenou atmosférou nebo dramatickou rovinou. Normálně bych asi napálil 4* a moc bych se dál už nerozmýšlel, ale vzhledem k tomu, že za řekl bych víc jak 10 let se tady nic co by se alespoň trošku kvalitativně blížilo Ve stínu nebylo natočeno, myslím, že si Ondříček a spol. zaslouží podporu (aspoň formou mých 5*).

plakát

Blesk (2011) 

Jednou za čas se asi vyplatí odhodlat se a zabrousit i mezi filmy, které zdejší fundovaná kritika nemilosrdně pošle mezi modré odpadlíky, neboť i přes nížší procenta a značně dementní název člověk může natrefit souhrou náhod na takový malý trošku nevybroušený kamínek, který evidentně nedokáže docenit úplně každý. Nevím jestli je to mým pravděpodobně nízkým uměleckým cítěním, ale já se na mou duši navýsost dobře bavil a nelituju ani jediné minuty mého draocenného času stráveného u Blitze. Jako milovník téměř všeho britského a tím pádem taky fanda Luthera jsem ocenil ošuntělou drsnou atmosféru (nejen) jihu Londýna, zbytečnou nepřekomplikovanost a přímost (dobrá, trošku větší sofistikovanost by možná neškodila) i překvapivě velice dobré obsazení. Jsem rád, že Statham na domovinu úplně nezanevřel a návrat toho týpka s konstantně tím snad nejdrsnějším výrazem na "ostrovech" na jeho domovskou půdu vřele vítám, je ale faktem, že v některých momentech by se v rámci takovéto trošku temnější kriminálky hodil i borec s o něco širší paletou hereckých výrazů. Stejně si ale neodpustím 80%

plakát

Chuck (2007) (seriál) 

Od prvotního nesmělého oťukávání se tento seriálek vyvinul v silnou srdcovku, na kterou bych nedal dopustit, nebýt totálně zesr*** 5 série, kterou jsem nebyl schopen ani dokoukat. Už ve 4. sérii byl pozorovaný posun do takových pozic, které seriálu úplně neslušely a vývoj nebyl úplně šťastný. Ale popořadě. Jak praví popisek, Chuck je "obyčejný" (vtipný, celkem sympatický a evidentně ne úplně blbý) chlapík, který má trošku trable s tím, vyrovnat se nedávnou minulostí a ztrátou lásky. S jeho "BFF" zakrslým trošku ujetým Rumcajsem tráví hodiny všelijakou nerdovskou zábavou, když mu z nenadání do života vnakráčí úchvatná Sarah (ne úplně brilantní herečka, ale s tou tvářičkou a postavou čert to vem). Na pozadí více méně podobného vzorce všemožných špionážních a agentských zápletek v jednotlivých dílech se odehrává jednak vždy nějaký hlavní páteřní příběh, na němž jsou špionážní akcičky umně naroubované, ale i love story,"bromance", různé více či méně bláznivé skeče z Buy More. Neuvěřitelně zábavná oddechovka a nenáročné pokoukání, které si můžu pustit opakovaně aniž by mi začal Chuck lézt krkem (s vyjímkou totální magorů Lestra s Jeffem hlavně v pozdějších sériích). Dostávám dobré fórky, nějakou tu akci i onu snesitelnou love story (go Chuck). První a druhá série byla bez chybičky, u tředí série už je znatelný posun k větší akčnosti a menší ztřeštěnosti a "parodičnosti". V tom jen dál pokračovala zmíněná 4. série, čímž Chuck definitivně ztratil tu svou hlavní devizu, kvůli které jsem do něj vlastně šel a stal se závislý. Když si ale zase pustím jakýkoliv díl z prvních sérií, tak mu ten posun odpouštím a 5* nechávám. 90% celkově

plakát

Pařba na třetí (2013) 

Je smutné, když vrcholem filmu jsou 2 minuty mezi závěrečnýma titulkama. Hangover Part III bych si dokázal představit jako samostatně stojící film, neodkazující se ničím na původní sérii. Ať už typem humoru nebo zápletky se myslím hodně odklonil od naprosto geniální jedničky. Nebyl jsem vůbec spokojený s vývojem postav, upozadění Phila a Stua, z Alana je sice magor dvojnásobný a jen těžko snesitelný, ale Leslie Chow (alias Chang) je magor ultimátní a místy už jsem měl pocit, že to bylo za hranou trapnosti a snesitelnosti (a to mi nevadí zvrácený a ten nejčernější smysl pro humor). Marketingové heslo o epickém zakončení série je neskutečně přehnané, zakončeho - možná, ale epicky určitě ne (o epičnosti mám jinou představu, ale každý máme jiný metr). Na druhou stranu Goodman byl myslím dobrým oživením a pokud bych si opravdu odmyslel předchozí díly série (hlavně výbornou jedničku), tak to bylo relativně zábavné a myslím, že by hodnocení bylo i vyšší. Koncept jedničky ale nejde vyvařovat neustále dokola a nadstavovat, protože zákonitě to musí skončit v podobném bodě jako dvojka nebo trojka, proto si myslím, že to mělo skončit na vrcholu a nesnažit se o trilogii za každou cenu (ale když to sype tak to sype a je potřeba diváky trošku podojit). Asi zklamání roku vzhledem k mým očekáváním. 65%

plakát

Megamind: The Button of Doom (2011) 

O něco slabší odvar jinak naprosto geniálního animáku. Megamind mě totálně dostal a byl jsem schopný si ho pustit snad i 5x, jako žádný jiný animák. Kde jinde vám nakráčí animovaná postava na scénu za řízného zvuku AC/DC? Je fakt, že Button of Doom nedosahuje kvalitativně po stránce efektnosti, humoru nebo příběhu na hlavní film a při této zápletce by se asi slušela i o 5 minutek kratší stopáž. S drobným nadhodnocením dávám 4 * protože i tak podle mě pořád svým nápadem převyšuje valnou většinu kratších či delších animáků, udržuje si dobrou kvalitu animace a Megaminda prostě můžu.

plakát

Michael Clayton (2007) 

Dlouhá, šedá monotónní, neskutečně pomalu ubíjející a unavující nuda. Když bych usekl první hodinu a čtvrt, tak by mi asi nic nechybělo a možná bych šel o nějakou tu hvězdu nahoru. Michael je sice asi frajer největší, příběh má rozhodně něco do sebe, ale to podání mě prostě nedokázalo až do dvou třetin filmu absolutně nějak strhnout a vtáhnout dovnitř. Hodinky jsem kontroloval častěji, než pokročilý prostatik onu místnost a měl jsem co dělat abych to vydržel a nevytuhnul. Příště až nebudu moct usnout při dlouhých zimních večerech, vím kde hledat pomoc. Nechce se mi prostě věřit, že tohle je dílo toho stejného Tony Gilroye. 45%.

plakát

Podfukáři (2013) 

Přesně jak pravila několikrát omílaná věta ve filmu, šel jsem tedy blíž, ale čím víc jsem viděl, tím víc jsem se cítíl napálený. Při ne úplně krátké stopáži se mi film vůbec nedostal pod kůži, necítil jsem, že bych poznal, nebo nějak sympatizoval s některou z hlavních nebo i vedlejších postav. Vše proběhlo jen jaksi na povrchu a přišlo mi to jako velká okázalá nablýskaná ale totálně prázdná show. Nechal jsem se vyloženě nalákat velkými jmény, hlavně Michaelem Cainem a asi i Morganem Freemanem, kteří sice nezklamali ale chtěl bych vidět asi více. O logice příběhu, vysvětlení nebo provedení některých triků a jejich smyslu v ději filmu a vlastně smyslu celého toho filmu asi raději pomlčím. Nemám úplně přesvědčení o velké přidané hodnotě těch skoro 2 hodin nad rámec toho co bylo předvedeno v traileru. Ale abych jen nepomlouval, těch peněz a času nelituju a ty 2 hodiny utekly rychle, ikdyž se mi po týdnu už stěží něco vybaví. 60%

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Hned jak jsem Sweeneyho dokoukal, říkal jsem si, že mu nastřelím 2* bez milosti, jako když břitvou fikne, ale po nějaké době se mi to v hlavě rozleželo a s troškou sebezapření, možná i vyblednutím a potlačením těch nejhorších dojmů slavnostně uděliji 3*. Burtonovi se podařilo dobře navodit atmosféru temnoty, špíny a hnusu, ale to je asi všechno, co se povedlo. Když už se rozhodnu jednou za čas řádně potrestat a 2 hodinky sebetrýznit nějakým muzikálem, tak už čekám, že hudební čísla budou propracovaná, od chytlaých melodii, skvělého zpěvu až po perfektní choreografie. Tady mi vše chybělo a nezůstala mi v hlavě po 2 minutách ani jedna melodie nebo písnička. Po hodince už jsem byl rád, že všechny ostré předměty byly z mého dosahu, protože bych si asi sám něco udělal a to mě čekala ještě hodinka druhá, řekl bych horší. Prvotní sympatie se Sweeneym vyprchala, i když Depp ani H.B.C. hráli dobře, ale ono se to neustale řezáni omrzi, když postráda nějaký vyšši smysl a i ta morbidita, ktera puvodně byla usměvná, kdyz se o ni zpivalo v krámku za okny ztrati kouzlo černého humoru a zůstane jen ta obyčejná morbidita. Zklamání. 60% a to jsem milosrdný.