Ollie235

,,This is not an adventure, Sallah. Those days have come and gone." Nemohu uvěřit, že od předchozího dílu uplynulo už patnáct let. Když jsem tehdy do komentáře psal, že jsem zvědavý, co přinese pátý díl, opravdu jsem si nemyslel, že budeme čekat tak dlouho. Až jsem na plánované pokračování úplně zapomněl. A když jsem pak po dlouhých letech viděl plakát k této novince, těšil jsem se na poslední jízdu plnou nostalgie a sebeironie. Bohužel především to druhé v Dial of Destiny zcela chybí. Osmdesátník Ford pořád táhne, byť už nezvládne všechno a u scén z minulosti i u takřka veškeré akce si divák připadá, jako by sledoval počítačovou hru. Co mě ale mrzí nejvíc, je skoro naprostá absence vtipu. Neříkám, že to mělo být na levelu The Expendables, ale trochu víc legrace by si ze sebe Indy určitě udělat mohl. Bavila mě druhá polovina, kdy to místy připomínalo staré dobré archeologické dobrodružství. Samotný konec mi bohužel příliš nesedl. Přiznám se, že jsem ve dvou momentech čekal, že to skončí - o něco dříve a diametrálně jinak. Nejlepším dílem ságy tak za mě s přehledem zůstává ten třetí.

Nebýt nesmírně hloupého a příliš jednoduchého scénáře, ve kterém jen máloco dává smysl, mohlo se jednat o velmi důstojné pokračování výborného seriálu. Elba totiž stále táhne, má to skvělou dávku napětí a Serkis je jako padouch velmi dobrý. Nad ten nesmyslný příběh a zvláštní konec se bohužel zcela povznést nedokážu. Jsem rád za další setkání s DCI Lutherem, ale za tento počin si Netflix pochvalu nezaslouží.

,,I'll date his brains out!" Jak mám tyto odlehčené komedie poměrně rád, tato mě naprosto minula. Nepřipadalo mi to zábavné, veškeré pokusy o vtip končily většinou jen trapným pocitem z nenaplněného potenciálu. U některých scén jsem vyloženě kroutil hlavou a nechápal, proč takovou roli Jennifer Lawrence vůbec brala. Slabé.

,,Prometheus stole fire from the gods and gave it to man. For this he was chained to a rock and tortured for eternity." Působivé, mrazivé. Nolan po letech opět dokázal naplnit obrovská očekávání, která jsem cestou do kina měl. První část tomu přitom tolik nenasvědčovala. Dialogy místy působily možná až zbytečně roztahaně, od přesunu do Los Alamos však začala skvěle gradující jízda zakončená testem - jednou z nejsilnějších filmových scén, které jsem za poslední roky viděl. Chvíli jsem pak trochu bojoval s pocitem, že po velkém výbuchu mohly klidně přijít závěrečné titulky. Nakonec však závěrečnou pasáž, která se alespoň částečně dotýká nezbytných filozofických otázek, oceňuji.

,,Scary stories make real life a little less scary". Třetí Branaghův Poirot rozhodně není tak vizuálně podmanivý jako předchozí dva díly. Sázka na místy až hororovou atmosféru, klasické lekačky a výbornou práci s kamerou se však dle mého vyplatila. Adaptace Agathy Christie mě stále nepřestávají bavil a nebránil bych se dalšímu dílu.

,,Are you just making up what he's saying?" Napotřetí už to tolik nefunguje, a to především z důvodu, že nejzábavnější postava z celé sebranky na plátně takřka není. Trochu to působí dojmem, že Marvel přináší jakýsi Rocketův origin bez Rocketa. Druhým důvodem je pak pro mě přetažená stopáž. Pořád je to docela zábava, kdykoliv si však radši pustím některý z předchozích dvou dílů, než se vracet k této trojce.

Ano, je to jedna z těch romantických komedií, u kterých máte pocit, že jste viděli padesát stejných. Ano, už při úvodních titulkách je jasné, jak to celé dopadne. Občas mám ale přesně na takový snímek náladu a chuť. A výsledek mi nepřišel tak špatný, jak praví zdejší hodnocení. Dvojice Kutcher-Witherspoon funguje v pohodě, prostředí je příjemné a celý děj neurazí. Není tam nic, co by se na dlouhé roky zapsalo do paměti, ale na průměrné 3* to prostě stačí.

,,The way of water has no beginning and no end. Our hearts beat in the womb of the world. The sea is your home, before your birth and after your death." I po těch letech si stále poměrně dobře pamatuji, jaký wow efekt na mě měl první díl. Tenkrát jsem z kinosálu odcházel s pocitem, že jsem po vizuální stránce působivější film do té doby asi neviděl. Dvojka mě v tomhle ohledu tolik nedostala. Stále je to nádherná podívaná, jen mi připadá, že Cameronův vodní svět není tak podmanivý jako ten pralesní. Na můj vkus byl možná až příliš velký důraz kladen na akci, což Avatar nutně ani nepotřebuje. Jinak jsem dostal víceméně přesně to, co jsem chtěl. Doufám, že na další pokračování nebudeme muset čekat tak dlouho.

Natočit celý film na mobilním telefonu mi přijde jako skvělý nápad a skutečně díky tomu působí tento počin věrohodněji. Čekal jsem však o poznání svižnější jízdu, která bude více o tvorbě bangeru a méně o drogách. Důraz na morální poselství o tom, že fetovat je špatné, mi přišel místy až přehnaný. I tak jsem velmi rád, že se u nás podobné svěží snímky točí.

,,Fear is a tool. When that light hits the sky, it's not just a call. It's a warning." Když jsem po zveřejnění castingu přemýšlel nad tím, jak může Pattinson navázat na Balea nebo Afflecka a co může do této postavy vnést, takové pojetí mě popravdě nenapadlo. Nový Batman je o poznání temnější a depresivnější a právě Pattinson se na takovou superhrdinskou postavu hodí velmi dobře. Jeho pomalé pohyby v doprovodu melancholické hudby a konstantně stejný smutný výraz však byly i tak poněkud unavující, zejména v kombinaci s dlouhou stopáží. Naštěstí Reevsovo dílo zvládá poměrně dobře pracovat s napětím a díky výbornému záporákovi (Riddler patří ve světě DC mezi mé oblíbené) ty tři hodiny poměrně utekly. Každý z dílů Nolanovy trilogie je u mě o stupínek výše, i tak ale tato nová adaptace rozhodně nezklamala.