Ollie235

Mix Tarantina s Ritchiem zasazený do japonského vlaku a překvapivá akční pecka. Od samého začátku jsem si tuhle jízdu Shinkanzenem nesmírně užíval a to zejména díky skvělým dialogům a solidnímu tempu. Po na můj vkus zbytečně přepáleném konci mi zážitek malinko zhořkl, ale jinak tomu prakticky není co vytknout. Přitom po zhlédnutí traileru bych opravdu nečekal, že to bude zábava na zasloužených (byť slabších) pět hvězd.

,,There's a lot of people saying a lot of things, but in the end you gotta listen to yourself." Nemohu se zbavit dojmu, že tohle se mělo jmenovat Colonel Parker - ten je totiž nejen vypravěčem, ale dostává až nečekaně velký prostor. Samotné životopisné pojednání o jedné z největších hudebních hvězd historie paradoxně působí zdlouhavě (o půl hodiny kratší stopáž by tomu za mě seděla víc) i zkratkovitě zároveň (sice divákovi připomene mnohé klíčové okamžiky amerických dějin, ale o samotném Elvisovi toho naopak mnoho zcela zamlčí). Celkově mě to stále docela bavilo, ale čekal jsem jednoduše víc. Chyběly mi v tom emoce, v některých okamžicích mi naopak přišlo, že se zbytečně tlačí na pilu. Bohemian Rhapsody si zkrátka pustím raději, a to nejen proto, že Queen poslouchám častěji.

Komedie je stále mým nejoblíbenějším filmovým žánrem a velmi mě mrzí, že těch kvalitních v posledních letech vzniká jen pomálu. O to raději jsem za každou výjimku - a toto je jedna z nich. Trochu jsem se po přečtení obsahu obával, že to bude jenom trapné. Naštěstí se nic takového nenaplnilo. Emma Thompson, ale i Daryl McCormack to zvládli opravdu s grácií. Je z toho film, u kterého se sice divák nebude smíchy popadat za břicho, ale užije si příjemnou a svěží konverzační zábavu. A to rozhodně není málo.

Upřímně jsem rád za každý filmový počin, který je věnován jakékoliv poněkud pozapomenuté české osobnosti - v tomto ohledu mě tak Il Boemo velmi potěšil. Samotné zpracování mělo své mouchy, nicméně mě těch 140 minut velmi bavilo. Výborný Dyk spolu s podmanivým originálním italským zněním dokonce zastínili fakt, že se toho během té poměrně dlouhé stopáže moc nestalo. Český lev pro nejlepší film je letos v dobrých rukou.

Když jsem si poprvé přečetl, že Jákl bude točit film o Janu Žižkovi z Trocnova, představoval jsem si to diametrálně jinak. Na plátně se objevuje legendární vojevůdce, který údajně neprohrál jedinou bitvu. Přesto byl (pro mě z nepříliš pochopitelných důvodů) místo akce plné husitských tažení a bojových majstrštyků, o kterých se v Česku učí každý žák, zvolen rádoby robinhoodovský námět z mládí se zbytečnou romantickou linkou. Divák tak nedostává očekávané vyprávění o zajímavé postavě z českých dějin, ale tuctový středověký příběh, který (až na pár scén) příliš nezaujme. Obsazení zahraničními herci ani anglické originální znění mi vůbec nevadí, dává to alespoň potenciál prorazit i mimo Česko, ale už jen název Medieval působí dojmem, že cílem nebylo přiblížit masám Žižkův příběh, ale spíše vytvořit šablonovitý velkofilm z českých luhů a hájů, u kterého ve výsledku bohužel ani není příliš cítit ten vysoký rozpočet. Škoda.

Když k tomuto slavnému přestupu došlo, bylo mi nějakých 7 let, o fotbal jsem se teprve začínal zajímat (hlavně o ten ostrovní) a nějaký Figo v Barceloně nebo Realu Madrid mě nijak netrápil. S postupem času jsem se jako fotbalový fanoušek o této sáze dozvěděl víc a na toto netflixovské vyprávění o začátku dob, kdy fotbalem začaly hýbat obrovské peníze, jsem byl velmi zvědav. Překvapilo mě, že ani jeden z hlavních protagonistů z toho nevychází nijak dobře. Každý z nich nabízí část své strany příběhu, ale ve výsledku celý dokument působí jako směs lží a polopravd a z tohoto hlediska se jednoduše jedná o poměrně zbytečný počin. Jak to celé ve skutečnosti bylo se asi jen tak nedozvíme.

,,Mr. Bron, I've learned through bitter experience that an anonymous invitation is not to be trifled with." Jak to tak bývá, druhý díl za tím prvním zaostává. Důvodem je přitom za mě zejména přetažená stopáž. Jinak je to opět stylová detektivka zasazená do atraktivního prostředí s poměrně slušnou hereckou sestavou. Děj je poutavý, takřka dvě a půl hodiny ale diváka v pozoru prostě neudrží. Být to o půl hodiny kratší, šel bych asi s hodnocením výše.

Za ty krásné záběry mého oblíbeného města to rozhodně stálo, nicméně forma vyprávění mi zde příliš nesedla. Když se totiž tento dokument neustále vrací k pražským zvířatům, která již byla představena v předchozích pasážích, ve výsledku jich nezobrazí tolik a na konci jsem tak měl pocit, že jsem se toho vlastně příliš nového nedozvěděl.

,,Well, you know, you've always said that you wished you'd met me earlier. Here I am." Příjemná odlehčená blbůstka s cestováním v čase, u které si nikdo příliš nelámal hlavu s jakýmikoliv časovými paradoxy. Reynolds hraje svou klasickou roli, jeho mladší já je o poznání méně otravné než většina hlavních dětských postav a společně tvoří docela fajn dvojku. Jejich dialogů o rodině však bylo až příliš mnoho. Celkově lepší 3*.

,,All these people. I'm the only one who knows the truth." Krásně natočený snímek, se kterým mám jeden zásadní problém - ani s odstupem několika dní si nejsem jistý, co se mi vlastně snažil říci. Byla to pocta filmařskému řemeslu? Apel na nesmyslnost rasismu? Obyčejný příběh o lásce? Ve výsledku se zřejmě jedná o kombinaci všeho uvedeného a nejen toho, nějaké výraznější poselství mi ale přece jen chybělo. Empire of Light si tak budu zřejmě pamatovat především jako herecký koncert Olivie Colman.