honajz

Slušná kamera a obrazové rámování, hra se stínem a světlem, ale jinak já tyhle "Lost zakončení" variace neoblibuji, navíc mi celý příběh přišel až moc prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž (čekal jsem, že ta holka aspoň spřádá komploty na starší muže, kteří se pak po čase sami navzájem ze žárlivosti vraždí a každý pak odklidí mrtvolu toho předchozího, ale smolík, tak rafinované to skutečně nebylo), a hlavnímu herci jsem nevěřil s těmi jeho odulými rty ani to, že je profesor. Prostě mě tenhle film zcela minul.

Profesionální soutěžní pořad si nepředstavuju tak, že vezmu Žofku ze sekretariátu a Frantu z autodílny, postavím je za stolečky, rozdám jim pastelky, nenechám je mluvit, jen hlasovat papírovými čtvrtkami, na kterých jsou písmenka A, B, C, koupím si karetní kvízy (třeba hlášky z českých filmů), a pak mluvím, mluvím, co jsem si kde přečetl. "Hlavní výhru - mobil - sponzoruje můj e-shop." Super hláška.

Tohle mi jako noir také moc nepřišlo. Ale líbil se mi skoro realisticky pojatý začátek o obyčejných lidech. Pak se to překlopí do takové té historky jak napálit nováčka a zvrtne se to, jenže postavy mne do té doby nestačily zaujmout natolik, abych jim fandil, včetně hlavního hrdiny. Charaktery postav jsou navíc v tomto černobílém filmu pojaty až moc černobíle a stereotypně na můj vkus (hodní jsou moc hodní, zlí moc zlí, a mezi tím je jen taková ta hodná prostitutka s dobrým srdcem - opět stereotyp). Ale kameru to má fajn a záběry jízd náklaďáků zajímavě natočené, jenže nic víc mi to moc nedalo, nějak jsem se do toho nedostal.

Čekal jsem trochu víc. Noir to moc není, a hlavně mne štvaly všechny ty náhody. Já v LA byl, z jednoho konce města na druhý jedete přes hodinu, a tady chlápek vystoupí z vlaku a hned narazí na lidi, kteří ho znají? A hnedle za rohem na další holku? Ale no tak. Navíc mi vadilo, jak nelogicky se postavy chovaly, jak padouši, tak hlavní hrdina, a ostatně ani ten polda, který si chodil do domu hlavního mafiána jako na procházku, asi moc rozumu nepobral. Přišlo mi to žel takové z prstu vycucané.

Škoda, že ta úvodní, reálná zápletka, je taková o ničem, moc vtipů tu není. Ale jakmile se dostaneme do snu, začnou se dít věci a nastane ohňostroj nápadů filmařských, trikových i dějových. Ale pozornost to udrží po celou dobu, a ten konec, kdy kopíruje postavy z filmového plátna, jen ten plně samotný konec si začne promýšlet, mne taky pobavil. Jen nečekejte skutečně nějaké detektivní vyšetřování nebo cokoliv připomínajícího skutečného Sherlocka, o tom tu nejde.

Recyklace již viděného (a ne, neberu to jako poctu, ale jako naprostou neschopnost tvůrců pro fantazii a nápad), bez nadhledu, vtipu a humoru. Abych nebyl nespravedlivý, jedna hláška se tady objeví ("Jsi Němec, Vollere, nesnaž se být vtipný."), ale to je poněkud málo na skoro dvě a půl hodiny. Celé je to takové unavené, unylé, pomalé, honičky postrádají právě ten nadhled, bonmot, vtip, hlášku, navíc občas ta digitalizace skutečně bije nepříjemně do očí. Přitom se zde skáče v čase i prostoru, chvíli jsme v Německu, v USA, v Maroku, pak na moři... jenže celé je to o tom, že partička A někam dojde, partička B ji buď pronásleduje a honí, nebo dohoní, pak se vystřídají, nic vtipného se nestane - to už ta Lara Croft s Angelinou měla větší spád a více nápadů. Navíc ta herečka, co hraje dceru jeho kolegy, je nesympatická nejen svou rolí, ale i způsobem spíše neherectví, kdy to, podobně jako naše Klára Issová, hraje na velká hnědá kukadla. Ani ten kluk nepůsobí nějak sympatickým dojmem jako dřívější dětští hrdinové, kteří Indymu pomáhali. Přitom námět je fajn, jenže to by musel do ruky dostat někdo, kdo má skutečně zajímavé a originální nápady a nenatočí to celé tak, jako když točí parafráze na Indyho Němci, jen nemají love na Harrisona Forda.

Hodně nevyrovnaný film. Začne jakousi korporátní mega show, kde se mi líbilo, že jde o parodii na různá ekologická hnutí. Ale pak se to přesune na skoro 40 minut někam do korejských hor, kde ty zpomalené záběry holčičky a veleprasátka (připomínající spíše přerostlého hrocha) jménem Okja v přírodě jsou ubíjející. Na chvíli se objeví trochu vtipu, když přijede moderátor televizní zvířecí show, ale pak zase musíme čekat, až se holčička dostane do Soulu a začne honička s hodnými teroristy, kteří nikomu nechtějí ublížit. Honička je vtipně natočená, jenže je jak z jiného světa najednou, protože to začne připomínat slapstick komedie (zvlášť to použití kuliček). Jako člověk se zasměje, ale nevím proč, přišlo mi to takové... zbytečně naivně hloupé. Popravdě i těžko říct, jestli film souzní s ekologickými aktivisty (jakože to chvílemi vypadá, že těžce ano), nebo je jenom proti modifikovaným potravinám obecně (což bych i chápal), či si z toho všeho naopak dělá jen prdel a vlastně nemá názor. Každopádně, jestli by se mě někdo ptal, jestli si po tomto filmu (a po těch vysoce emotivních záběrech z jatek) ještě někdy dám bůček nebo šunku - jo, dám. Mě by v divočině taky třeba lev sežral, aby si doplnil bílkoviny, a nekámošil by se se mnou, ani by nedal na moje velká hnědá kukadla. Jo a mimochodem, Mija se celou dobu tváří jako Majka z Gurunu, a občas má i její nadpozemské supermaní schopnosti.

Ona to tak moc není zrovna detektivka, ačkoliv i na tento motiv dojde, ale spíše kritika společenských poměrů. To, co dnes vnímáme jako běžnou věc, ještě nedávno nejenom v USA pokládali za věc hodnou vyřízení si to po svém a vlastníma rukama či brokovnicemi. Popravdě mi ten vztah hlavního hrdiny s dětmi přišel zde, tak jak je podán, přece jen poněkud pedofilní, takže být policajtem, mám ho v hledáčku určitě také a dvojnásobně. Ale jinak je to celé vystřižené krásně, dobře zahrané (ačkoliv Marie Drahokoupilová zde má spíše zápornou roli a panu Vinkláři jsem jeho šerifa moc nevěřil), opravdu povedená hudba i lokace (přestože samotný vnitřek jeskyně je ateliér), a dojde i na Jupitera Jonese ze Tří pátračů a jeho pátrací dětskou skupinu. ;-) Jo a mimochodem, obrazy, jaké hlavní postava maluje a kritikům se nelíbí, hodně připomínají Paula Kleeho, který se těmito obrazy naopak proslavil.

Taková jeunetovština po japonsku, vlastně roztomilá naučná pohádka, která v jednom ohledu mírně vykrádá Příběh hraček. Škoda jen té přepálené stopáže a toho, že od poloviny filmu jsou karty tak rozdané, že je jasné, kterým směrem se děj bude ubírat (trochu mi to připomnělo povídku o šťastných kopačkách z knihy Deset měst Marcela Argiliho). Ale určitá přehnanost (jak ve výrazech hlavní postavy v úvodu filmu, tak v celém tom ztráty a nálezy království) se mi hodně líbila. Dokonce si tady Japonci neopomenou rýpnout do mezinárodních vztahů - nějak rychle běžní obyvatelé Japonska zapomněli, kdo na ně shodil ty atomové bomby, a teď se tomu státu div neklaní. V tom pohádkovém smyslu se mi líbí i to, že člověk by měl spoléhat a nezapomínat na ty přátele, kteří při něm stáli v nouzi, že by neměl podrazit ty, kteří mu pomohli (naprosto skvělá scéna, kdy oznámí odchod od Rebelů během písně Držme spolu), a koneckonců se mi líbí i věčně nalitý "pohádkový dědeček" (dobrá hláška: "Oni mě nevidí, protože věří jen ve vědu".) a protože sami máme doma želvu, je pro mne i tento výběr nadmíru sympatický (ačkoliv jsem rád, že není větší, protože bytem chodí podobně jako tenhle bourák.) A nezapomeňte - příliš velké sny vás mohou zničit.

Tyhlety užvaněné diskuzní filmy o prdu, jedno jestli je to Chatrč, Zrcadlení tmy nebo ten film o chlápkovi, co prohlašoval, že je Ježíš a žil i před Ježíšem (Man from Earth). Všechno jsou to instantní esoterické a new-age bláboly pro povrchní, spěchající publikum, které chce okamžitá moudra teď hned, jen zalít prášek vařící vodou a zamíchat. A jestli celý film stojí jen na tom, jestli k rozhodování máme používat rozum, nebo emoce, tak je úplně mimo, protože obojího je potřeba. Na pozadí této úžasné myšlenky se pak divákovi prodávají moderní ekologické trendy - pěstujte si rostlinky doma ve sklepě, žerte červy (ta scéna s jejich pojídáním asi ne náhodou má připomínat křesťanské přijímání), zvykejte si na svět bez elektřiny, zpívejte si sami pro sebe, žijte v lese, ne v domech... Mno, moc tomu nedodal ani ten pozdrav jako z jedné parodie, kterou jsem nedávno viděl, ačkoliv má na závěr jistý smysl (jenže nevysvětluje nic, protože třeba takoví stalkeři vědí o svých obětech i to, co oni sami o sobě ne). Navíc ten film chvílemi popírá sám sebe - eko agitka, kde se doporučuje kouřit cigarety? Ale? O jointa by moderní zelení neradi přišli? Nebo se mi líbí, jak i žena z budoucnosti musí mít nalakované nehty. (Možná nemuseli s sebou propašovávat kameru, ale spíš psychologa, který umí odezírat z lidských gest a obličejové mimiky.) Nebo - tolik tajností, kde se nacházejí, ale účastníci sezení na sebe mají kontakt, takže jedna z nich vezme Lornu do lesa? A jak ta agentka našla Lornu? A mimochodem, ta Peterova holka je taky tetovaná, má to nějaý význam? Ale zase se na obě hlavní herečky hezky kouká (ačkoliv ten nos, pánové, ten nos, abych citoval Panoramixe) a objevil jsem nové mexické jídlo huevos rancheros.