gojackill

Dvakrát jsem doslova vyprskl smíchy. Taky Vás ty neustále nájezdy kamery otravovaly?

Chci napsat komentář aniž bych si přečetl jakýkoliv jiný další, protože nechci být ovlivněný a také jsem uložill za úkol napsat komentář hned po shlédnutí a to na jeden zátah (!!!). Jak si obhájím tak vysoké hodnocení u mého oblíbence Singha? Tak za prvé, režisér nám předkládá mytologii, která se sice volně inspiruje tou řeckou, přebírá jména jejich bohů a vypůjčuje si titány, odvážně si však tento mýtus vytváří svou vlastní nápaditou dějovou linii. Jde tu o osvobození poražených titánů a svrhnutí nadvlády bohů. Pravidla jsou dávno daná a hrdinství je vykresleno v tom nejklasičtějším a nejpůvodnějším schématu, jedná se o hrdinství ryzí s dávkou patosu, který vychází především z touhy člověka po nesmrtelnosti lidské duše. Nesmrtelnosti, jenž lze dosáhnout pouze velikostí činů člověka za života ("Samo o sobě není důležité žít, ale důležité ježít dobře.") Velikost lidských činů (pokud jsou v dobrém úmyslu) propůjčuje naší osobní historii božský rozměr a samotná nesmrtelnost těchto činů je pak zajištěné mocným nástrojem, a totiž uměním, které zvěční naše činy pro další generace. Nesmrtelnost je v jistém smyslu zajištěna také následující generací, dalším pokolením, která nese naši krev. Tato myšlenka není má vlastní, je totiž naprosto krásně vyjádřená poslední scénou, ve které si syn Hrdiny prohlíží památník, na kterém jsou zvěčněné hrdinské činy jeho otce. Tarsem Singh se opět prokázal jako vizuální bůh, který dovede svůj příběh nejenom správně zasadit do okouzlující kulisy, ale dokáže také bravurně udržet tempo vyprávění. Při psaní mě napadá jestli tohle není náhodou lepší než Návrat krále od Petera Jacksona. Co do velkoleposti se jedná o srovnatelný počin, ale na mnohem menším prostoru (tím mám na mysli kratší stopáž), jedným znakem však vyčnívá, tímto znakem je posunutí slow motion efektu o třídu výše (či píď dále); souboj bohů s titány totiž svým způsobem nakopává prdel třeba i takovému 300 Bitva u Thermopyl, prostě Tarsem zašel dál co do bombastičnosti a fakt se to vydařilo. \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\ Další naprosto úchvatnou scénou je Poseidónova pomoc "smrtelníkům" a následná vlna tsunami. Slovo smrtelník záměrně umísťuji v kontextu mého komentáře do uvozovek. Perfektní film k rozboru i pobavení //////////// BRAVO a potlesk geniálnímu režisérovi, střihačovi i kameramanovi!!!

"Jednou jsi na hoře a jindy zas dole." Tento Pesciho citát provází celý film, protože úroveň humoru během celého filmu je značně nevyvážená. Někdy trapné až hanba, ale v zápětí se pro změnu stanete svědky celkem vydařeného gagu. Vedlejší herci vyloženě štvali, protože se pitvořili a taky dost přehrávali (veřejný obhájce, či soudce). Joe Pesci má na to utáhnout celou komedii sám, o tom nepochybuji a zároveň jsem si jistý že to mohl zahrát lépe - umírněněji - bez té přehnané grotesknosti. Vcelku to bylo pohodové a mám rád humor, který si utahuje z buranů, ale ta pachuť a zklamání mi po skončení filmu na patře zůstává. Je to škoda.

O dost slabší než americká verze, ale to už každý asi víte. Je evidentní jak jsou Američané soutěživý oproti britským sračičkám. Navíc je moderátor suchar a nedokáže ani zdaleka nabudit natolik jako Joe.

Pohodová televizní zábava, víc ani nečekám, navíc bez trapného rozpitvávání soutěžících, bez rádoby dramat. Joe má charisma, dokáže soutěžící vyburcovat, ale někdy je na ně taky pěkně tvrdý, především když se chovají nesportovně. Neamericky americká soutěž, kde jde o posouvání limitů a je to rozhodně zajímavé. Rád bych si některé disciplíny vyzkoušel, raději bez kamery, z hecu, zajímalo by mě co vše dokáži překonat. Někdy žasnu kam je schopná zajít například nějaká prsatá blondýna, která by za normálních okolností fňukala nad zlomeným nehtem. Zbytečný komentář: Verbal.

Od Yimou Zhanga jsem tentokrát nečekal mnoho a proto jsem byl nakonec docela potěšený. Některé scény, které mě evidentně měly rozplakat sice byly takřka k smíchu, přesto to nebylo i přes příšernou šablonovitost vůbec zlé a celkově to nevyznělo zase až tak trapně. Slabší scénář vynahradí akční scény, které společně s nápaditou kamerou zvedají tento počin pro masy nad průměr. Ohromná škoda natahovaného konce. Mnohem lepší film o dobývání Nanjigu je film Nanjing! Nanjing! Christian Bale tentokrát neměl příliš co hrát a je to znát, bohužel.

Poměrně dost nadhodnocený film, u kterého mě překvapila skutečnost, že jej naleznete v knize 1001 filmů, které musíte vidět než zemřete.

Ústřední dvojice je nezajímavá a ze samotného příběhu jsem nedokázal vyextrahovat jedinou zajímavější myšlenku. Šeď a nuda bez emocí, to už raději pohádku jménem Pretty women.

LOVE

Rozjívené Japonky mě dokáží rozveselit i když nedělají nic zvláště směšného, stačí když si mezi sebou povídají a o zábavu je postaráno, co teprve potom, když je vidíte v nějakém dovedně vystavěném gagu jako byl například ten s figurýnami. Doporučuji k přečtení komentář Kiddo.