Tayen

Můj neoblíbenější sci-fi seriál, který jsem poprvé zaznamenala v deseti letech, abych se pak ve třinácti k němu vrátila a dalších pár let sledovala úžasného Patricka Stewarta, jak s šarmem a rozvahou zvládá i vypjaté situace. Posádka je účasná a každá postava má něco do sebe: frajerský Riker; dětinský Dat; šprýmař La Forge; moudrá a krásná aristokratka Troi a další a další. Nové příběhy se už v druhé sérii dokázaly odpoutat od staršího brášky s Kirkem a nabraly svůj vlastní směr. Podle mne už lepší Star Trek nepřijde, ať má efektů kolik chce.

U Star Treku asi nebudu nikdy objektivní, protože s posádkou TNG jsem vyrostla. Pro mě je Nemesis důstojným zakončením skvělých dobrodružství. I když není tento film ukázkou blockbustrovosti, bitvy ve vesmíru i na zemi jsou povedené a na Star Trek působí vysokým rozpočtem. Postavy jsou, jaké mají být, jak si je pamatujeme: Picard je filosof, Riker šprýmař, Work bručoun a Dat věčné dítě, které se snaží vyrůst... - jsou to staří přátelé, kterým je třeba říct sbohem, protože všechno dobré musí jednou skončit, než čekat, až se z toho stane propadák nebo karikatura sama sebe. To se tady naštěstí neděje, ale je mi z toho smutno, hlavně z rozloučení s jednou důležitou postavou. Ještě, že se můžu vracet ke skoro dvou stovkám dílů seriálu.

Film nabitý efekty, ale ono to ani jinak nešlo, když se to odehrává v "předaleké galaxii" a asi v předaleké budoucnosti a když si Lucas předešlými díly nasadil tak vysokou laťku. Konec nebyl nijak překvapivý, všichni jsme čekali přeměnu toho sympatického kluka na Dart Vadera (v českém dabingu má ve finále i svůj nezaměnitelný hlas, který známe ze starší trilogie), smrt Padme (podle mě nejjalovější a nejzbytečnější postava celé série - kvůli komu by se ale Anakin obrátil ke špatné straně, že?-, Leia měla větší šmrnc a nepůsobila tak "princeznovsky") a narození dvojčat, ale kvůli tomu odčítat hvězdičky by byl nesmysl. Díl byl nabitý akcí a vzrušením, ale nebýt charismatického hlavního hrdiny a senátora, nenašla bych v celé trilogii zajímavou postavu. Ono je to, ale vlastně taková moderní pohádka, kde má princezna, rytíř i zlosyn své místo. Série s Harrisonem Fordem se mi v tomhle ohledu líbila víc, i když nový kabát je nový kabát.

Kdyby byl Star Wars trochu odvážnější a příběh nezačal jako vždy na pouštní planetě, která vychovala hlavního hrdinu (hrdinku), dala bych pátou hvězdu. Jinak to bylo nostalgií, akcí a atmosférou nabité dobrodružství se sympatickými hrdiny, které bude radost sledovat v dalších dílech.

Utahaná nafouknutá bublina. Film se snaží předvádět tajemnou ponurou atmosféru, která nakonec vyzní falešně. Žádná originalita jen naštvaná puberťačka, která má mít zvláštní schopnosti, to se ale v celém filmu nijak neprojeví, stejně jako důvody, proč ji tolik štve celý svět. Mimochodem, taky vám Indie tolik připomíná Lydii z Burtonova Beetlejuica? Nicol Kidman předvádí trpitelský obličej, který znám už od Dogvile, takže tady se nijak nepřekonává. Mathew Goode si za celý film drží polohu slizouna s jedním výrazem, až na flashback v autě, kde z něj čiší i jiné emoce. Průměrný neoriginální film s hvězdným obsazením, které spíše rušilo, protože jsem viděla stále jen Nicole a Miu. Rozjezd pomalý, dojezd vlažný. Kamera to nezachrání.

Osvěžující a vtipné. Více takových, Marvele.

Bavilo mě to, ale asi v částech, které neměly hrát v takovém filmu prim, a to usmiřovačky a emotivní scény. Humor se u mě trefoval tak s polovinou vtípků. Efekty slušné, ale už toho bylo moc, barevný binec. Hlavní linka mě v podstatě nezajímala, stejně jako Suveréni.

Nezvyklý film více o ztroskotancích v maskách superhrdinů než o superhrdinech samotných. Žádná super akce na závěr, pouze pointa, akční scény byly rozmělněny po celé délce filmu, takže vyšly naprázdno a já měla pocit, že sleduji více báseň než ační sci-fi. Díky za Strážce, díky za Glassovu hudbu (zrození Doctora Manhattana - pro mě nejlepší scéna z fimu). Je třeba do kin občas vypustit melancholickou lyriku, ale více takových filmů po sobě bych asi nerozdýchala.

Pro mě koukat na Stud to bylo stejné jako s lekcemi angličtiny: v průběhu jsem trpěla a ocenění se dostavilo až s odstupem času. U angličtiny jsem si to ale uvědomila až po x letech, kdežto výživu Studu jsem objevila hned po závěrečných titulcích. U filmů se můžete hihňat, zavírat oči nebo kroutit hlavou, ale Stud tam jen, obnažený a syrový a hodně vypovídající o dnešní osamělosti mezi věžáky, v přecpaných dopravních prostředcích nebo sterilních bytech, do kterých se chodíte jen vyspat nebo zasurfovat na netu. Je velká pravděpodobnost, že se u filmu budete nudit, když nevíte, na co jdete. Je velká pravděpodobnost, že se u filmu budete nudit, i když víte, na co jdete. A je velká pravděpodobnost, že vás film ovlivní. Hypnotické záběry jsou až příliš dlouhé, aby jste si nepřáli další scénu, ale jsou dostatečně dlouhé, aby vám vsugerovali emoce, jaké si vám vsugerovat přeje. A potom budete přemýšlet a pokládat si otázky. A možná taky ne. Mám ale jednu radu: dívejte se na film nejlépe sami nebo s dostatečně erudovanými lidmi, kteří opravdu tuší, co je bude čekat a jsou schopni připustit, že ne každý film musí mít děj. Jinak je odsoudíte k utrpení, nudě nebo předčasnému odchodu z kina.

Další skvělá adaptace Stephena Kinga, tentokrát novely "Tělo", ale rozhodně ne nejvydařenější. Film je to dojemný, nabušený emocemi s rychlým tempem. Keifer Sutherland jako mladý hajzlík je neskutečný, když jsem viděla jeho odbarvenou kštici, smích se ve mně neudržel. Ale jedno varování: nedívejte se na to s českým dabingem.