lada32

Ano J.Delphy opět v Paříži u Seiny jako v Soumracích a ůsvitech.Tímhle filmem jsem si oživil vzpomínku na pro mne tehdy dvě klíčové dílka mé pozdní puberty.Nemá už ten mladiství šarm a snad i věkem pomíjející krásu,ale to mi vůbec nevadí.Napsat tak kvalitní scénář to svědčí o jiných než krasovzhledných kvalitách.Sice,ze začáku kvůli těm hádkám jsem nechápal proč jsou spolu,taky to tetování a hypochondr...Ale scénka s rodiči,taxikáři a hlavně závěrečné vyznání těch dvou mi to bohatě vynahradily.Humorné chvilky si,ale neochuďte absencí titulků,musel jsem si je doinstalovávat,nejlepší je asi original verze.

Jak píše "sochoking"já jsem vyměkl taky.U scény jak se loučí syn se svým umírajícím otcem jsem řval jako malý kluk.Člověk si uvědomí jaké měl v životě vlastně štěstí,že tohle jako malý dítě nemusel zažít.Vynikající film nesmí být bez skvělých hlavních představitelů,u Michelle asi nejlepší výkon.Neznám její filmografii,viděl jsem snad jen Těsně vedle,takže asi to bude její první hlavní role.Chopila se toho holka se ctí.

Nechápu co mě to napadlo si tohle pustit,asi že jsem to našel na jinak chválihodném počinu titulkáři.com.Je to obludnost nezabývající se nějakou psychologií postavy,klouže to po povrchu jako mýdlo,plytké jako postavy,kterým přejete co nejdřív smrt a ne ůklid vily po párty.Můj první kandidát na škvár tohoto roku 2010.

Nevšední,pro mě překvapující,bizarní romant.komedie a to jsem si myslel,že v žánru romant.už toho moc nejde vymyslet.Výborná hudba,nebojím se říci alternativní výborně podkreslovala stav duše hlavního hrdiny.Měl jsem ale co dočinění s šíleným dabingem nahrávaným snad někde ve výtahu,takže doporučuji titulky.

Ponuré,depresivní sociální drama,o komedii nemůže být ani řeč.Vadila mi taková jednotvárnost,absence aspoň trochy humoru,snová pořád stejná hudba.Možná jsem jen neměl náladu,ale moc mi to nesedlo.Nej.scéna:rozbalování a následná výměna dárků.

Pokud máte jako já rádi roadmovie a nepohlížíte na tenhle subžánr jako na pořád stejně se opakující se scény,je tenhle snímek pro Vás přesně to pravé ořechové.Nejvíc se mi líbilo jakoby prolnutí povah hlavních hrdinů.Každý byl v něčem velice zranitelný jako dítě,ale díky tomu kumpánství těch dvou,se přes ty potíže přenesly jako pírka.Je to taky můj druhý film s Rachel a sakra ta holka nemá chybu.Nej.scéna asi ta v kostele.

Myslel jsem si kdoví jaký jsem nerudný cynik,ale asi to se mnou nebude tak špatné,protože na konci filmu"moje líce skrápěly slzy jako hrachy".Štávu a drajv snímku dodávala Rachel Adams,její protějšek mě tak nezaujal.Je to vlastně velmi vzácné multigenerační lovestory a asi zde je jeho nejvyšší cena.Kolik znáte takových snímků?

Z prvu se musím přiznat,že jsem nic nevěděl o vítězství týmu JAR na MS v ragby.Což byla moje obrovská výhoda,a to jsem zůročil prožitím dálšího filmového spektáklu planety EASTWOOD.Zase se dostavují emoce a díky nim myšlenky bloudí v osidlech černého světadílu a jeho osudu.Že tam na jednoho státníka připadne deset krvelačných diktátorů a že nebýt Mandely,kdoví jak by jih Afriky dopadl.A za to musím Clintovi poděkovat,že jsem se na Mandelu přestal dívat skrz luxusní botník paní Mandelové.Nej.scéna:hráči trénující malé děti v jednom ze slumů.

Nemohu pochopit co se z toho filmu dělá taková událost.Je tam taková dávka naivního pohledu na 2.svět.válku,asi jak jen u Američanů je možný.Prázdné chodby kina napěchované pohlaváry říše,rytí háknkrajce na čela příslušníků wermachtu a ne gestapa.Z filmového pohledu se mi nelíbila scéna z pivnice zavánějící zdlouhavým amaterismem.A přece se film opírá o vynikající herce,hudbu,nenudící dialogy.Jenže to jsou věci,které se dají jak se říká koupit.Takže u mě Tarantinovo kolo jede pořádně z kopce,poslední film co mě nadchl byla JACKIE BROWN,potom je to jen a jen sešup dolů.

Překrásné kostýmy,interíéry a exteriéry..Zajímavý děj a dialogy mající hlavu a patu. Hudební píseň kandidující na oscara,parádní opilý výstup J.BROADBENTA,výbornou kameru (třeba ta scéna na bále).Nej.scéna: manželská hádka panovnice, stejná jako když na sebe řvete doma.